Tzv. jižní obchvat, známý i pod názvem přeložka II/137 Tesco – Slapy má Jihočeský kraj vyjít na téměř 900 milionů a mohl by začít sloužit motoristům už během pár let.

Výstavba přeložky odklánějící tranzitní dopravu směřující z Týna nad Vltavou do Mladé Vožice dělá vrásky zemědělcům i obyvatelům blízkých lokalit. Vznikla dokonce petice, pod kterou se podepsalo na tři sta osob. Tu hodlají kromě krajského úřadu jako investorovi postoupit také ministerstvu dopravy a financí.

Zamýšlená výstavba trápí například zemědělce, kteří zde hospodaří přes 30 let. Josef Dvořák a Josef Dvořák mladší mají v Čelkovicích farmu, kde chovají dobytek a v lokalitě, kterou má vést přeložka, obdělávají vlastní i nájemní pozemky.

Putovali po táborských sklepech za vínem. V sobotu mohou znovu.
OBRAZEM: Putovali po táborských sklepech za vínem. V sobotu mohou znovu

„Kraj se rozhodl, že nás bude chránit před hlukem obchvatem, a tady hlučí maximálně jez na Lužnici,“ domnívá se Josef Dvořák starší s tím, že výstavbu další komunikace na „zelené louce“ za tak vysokou sumu považuje za zbytečnou. „Většina aut jede do Tábora, nejde o tranzit, kromě náklaďáků, které míří do lomu v Slapech, ty by ale jezdily přes Planou, kde se nyní opravuje most,“ dodal Josef Dvořák mladší.

Doprava prořídla

Největší dopravní komplikace podle nich vyřešila dálnice D3 a severní obchvat přes Jordán směrem na Písek. „Možná před deseti lety tudy projíždělo auto za autem. Dnes už to tak vůbec není, Údolní ulice a Čelkovice zvládly rekonstrukci komunikace v Horkách i uzavřenou Budějovickou, teď tu jezdí minimum náklaďáků, hlučné jsou maximálně kvůli propadlým kanálům,“ uvedl Josef starší.

Začalo frézování na Strakonické v Českých Budějovicích.
V Budějovicích začaly opravy Strakonické ulice, podívejte se

Na místě je podle nich rekreační zóna velká přes 200 hektarů. „Chodí sem lidi ze sídliště na procházky kolem Babí hory, když tu bude silnice může časem být benzinová stanice, autoservis a celá průmyslová zóna, to ticho zmizí,“ kroutil hlavou.

Přímo pod domem

Přímo nad budoucím obchvatem bydlí téměř 20 let Milan Krátoška, ani on se nemůže smířit s myšlenkou, že bude mít sto metrů od domu dvouproudou silnici. „Obávám se nejen hluku, ale v zimě množství soli, které bude končit v podzemní vodě,“ upozornil.

Budoucí kadeřnice představily extravagantní účesy.
VIDEO: Budoucí kadeřnice představily extravagantní účesy. Téma? Měsíce v roce

Krajina nenávratně přijde o svůj ráz a klid kvůli, kterému se sem stěhoval z Klokot bude také ta tam. „Navíc už deset let řešíme, jak se dostaneme na parcely. To nikoho nezajímá, že z druhé strany mých pozemků nevede cesta a teď nás tu odřízne obchvat,“ řekl.

Obchvat měl dávno stát

Další Táboraci se nemohou výstavby dočkat. Především jde o ty, co žijí v částech města, kde jsou přímo vystaveni vlivům projíždějících nákladních vozů. Podle Vladimíra Nilse Údolní ulicí ve všední den projede i tisíc tater. „Kolem řeky je provoz jak na Václaváku, v týdnu je to běs, přes víkend je klid,“ popsal.

Někteří na to, čekají jak na smilování. Ba dokonce prohlašují, že obchvat už mě dávno být hotov. „Doufáme, že nám to uleví v Hromádkově i Údolní od velkých aut,“ dodala Jana Lízalová.

Rozhodně pro je i Martin Kalkus. „Bydlím v Koželuzích, a to co tady předvádí kyvadlová doprava jezdící do kamenolomu je hrůzostrašné. Do proluky mezi domy pustí odbor dopravy vozidla nad osm tun. Ti, co jsou proti, by měli dát jasné řešení, kudy má jezdit nákladní doprava. Nejlépe do příštího měsíce, tak aby se vyhnula podhradí,“ vyzývá.

Souhlasí i Lukáš Trachta. „Už aby to bylo postavený. Nákladní doprava, co valí každý den skoro centrem, je fakt šílená. Bohužel zmizí kousek přírody, ale ten obchvat je opravdu potřeba,“ míní.

Naopak rezolutně proti je Kryštof Novák ze sídliště Nad Lužnicí. „Zase bude o kus přírody méně. Za chvíli budeme žít jenom mezi asfaltem a betonem, chudáci zvířata,“ komentoval.

Podle mluvčího města Tábor Luboše Dvořáka je hlavním důvodem výstavby právě uváděná tranzitní a nákladní doprava zhoršující kvalitu života obyvatel od Maredova vrchu přes oblast Údolní a Lužnické ulice, místní části Čelkovice a Dolní Horky.

Obchvat v této lokalitě ještě s bývalým vedením kraje řešil exstarosta, nyní radní města a zároveň i radní Jihočeského kraje Jiří Fišer. I podle něj se existuje množství důvodů pro odklon dopravy z těchto míst. „Panuje tu hluk, prašnost, minimální bezpečnost. Plánovaný a v územní plánu zanesený obchvat zaručí kýžené odklonění těžké dopravy,“ věří Fišer.

Nová trasa silnice o délce téměř čtyři kilometry povede volnou krajinou s menšími územními sídly, zasazena má být mezi Větrovy a Horky do údolí. Odhadované investiční náklady 865 milionů korun. „Stavba začíná u obchodního domu Tesco a je navržena jako dvoupruhová silnice. Součástí mají být čtyři mostní objekty zajišťující překlenutí Lužnice, menších vodotečí, silnice III/1372, lávky pro cyklostezku a inženýrské sítě,“ přiblížil trasu.

V Horkách dojde ke křížení s bechyňskou drahou, a tak je v projektu i železniční most, návrh myslí i na zajištění i přeložek místních komunikací, polních cest či stávajících sítí.

Začnou vykupovat pozemky

Hotová je projektová dokumentace pro stavební povolení. „Bylo požádáno o vydání stavebního povolení. Podle geometrického plánu budou nyní zahájeny výkupy pozemků pro stavbu,“ uvedl Luboš Dvořák.

Odbor správy majetku města Tábora jedná s Jihočeským krajem. „Cílem je získat aktualizovaný projekt a domluvit se na konkrétní pomoci,“ uvedla vedoucí oddělení evidence majetku Michaela Zadražilová.

Finančně náročný jižní obchvat Tábora se dlouho nedařilo zařadit do priorit kraje. „Navzdory naléhání představitelů Tábora šla příprava stavby ztuha. I tak bylo mnoho potřebných kroků vykonáno – například variantní zpracování náročného přemostění údolí Lužnice železobetonovým obloukovým mostem a územní příprava až do vydání územního rozhodnutí,“ poznamenal jihočeský radní Jiří Fišer.

Za tři roky může stát

Podle něj je dobrou zprávou, že se věci pohnuly kupředu. Vedení kraje totiž zařadilo přeložku Tesco – Slapy do finančního rozplánování prostředků střednědobého rozpočtového výhledu. „Konkrétně se jedná o miliony korun v tomto pořadí: 25 plus 93 plus 279 v letech 2022 až 2024. Potom lze odhadnout i dokončení v letech 2025 až 2026,“ konkretizoval.

Ačkoliv je to běh na dlouhou trať a rozpočtový výhled není závazný a bude nutné získat dotační podporu, i tak si radní Fišer myslí, že je úspěšně odstartováno. „Hlavní aktéři vědí, o co usilují, a cíl je reálný,“ uzavřel.