Třicet šest kapitol doprovodila stejným
počtem ilustrací strakonická rodačka, absolventka Vysoké školy uměleckoprůmyslové
v Praze Marcela Vichrová. Křest knihy se uskuteční 24. listopadu v Pošumavské tržnici ve Volyni v 18.30 hodin.

KŘEŠNIČKA
Narozen 25. listopadu 1939 ve Strakonicích, zemřel 22. listopadu 1997 tamtéž násilnou smrtí.

Absolvoval vyšší zemědělskou školu, byl referentem pro zemědělství na okresním národním výboru (ONV) ve Strakonicích, od roku 1966 do roku 1970 redaktorem regionálních novin, od roku 1974 krmičem prasat a později nočním hlídačem v jednotném zemědělském družstvu (JZD).

V roce 1957 začal jako autor a mluvič aktivně spolupracovat se strakonickým loutkovým divadlem v souboru Radost, založeném jeho strýcem Aloisem Křešničkou. Sedm inscenací též režíroval. V letech 1964 – 1968 vedl při Radosti dětský soubor.

V roce 1966 se poprvé zúčastnil festivalu Loutkářská Chrudim jako autor úspěšné Barevné pohádky, roku 1967 v Zlatovlásce jako mluvič, v letech 1969, 1971, 1978 a 1982 opět jako autor a 1976 jako dramaturg. Pro pražské divadlo Říše loutek napsal několik loutkových her a pohádek; některé se dočkaly rozhlasového i televizního provedení. První z nich byla adaptace Andersenovy Sněhové královny (1957) a poslední Popelka (1994).

Jako novinář ostrého pera se mnohokrát uplatnil v regionálním i celostátním tisku. V deníku Svobodné slovo publikoval satirické epigramy, byl pohotový fejetonista. Několika povídkami a pohádkami přispěl i do Šumavského kalendáře.

V dětském časopise Mateřídouška i ve školních čítankách byly publikovány jeho říkanky a verše (například Zimní radovánky, Tající sněhuláci, Masopustní maškary). Samostatně byly vydány knihy Říkanky celé bílé (1978, 1984), posmrtně dětské básničky a říkanky Dětský rok na vsi (2005) a Rýmovačky z Pošumaví (2011).

V roce 1992 se stal zakladatelem a vedoucím čestického Kulturního spolku, vydavatelem časopisu Časopejsek, později i regionálního měsíčníku Čtení pro lidi. Pro čestické ochotníky napsal divadelní hry (Loupeživý rytíř aneb Podrobná zpráva o rozkotání tvrze v Doubravici r. 1520, Nahořanská rebelie, Zazděná paní, Dobrodinec). Vydal část barokního díla jezuity Albrechta Chanovského z Dlouhé Vsi jako významný doklad historie němčického panství.

Inicioval odhalení pamětní desky P. Josefu Schmidingerovi (1801–1852) v zámecké kapli v Němčicích. Od roku 1995 byl zakladatelem a organizátorem přehlídky dětské soutěže v literární tvořivosti O čestický brambor.

Od roku 1996 byl Josef Křešnička aktivním členem Sdružení pro obnovu Dobrše, od roku 1997 pak jeho čestným členem.

V roce 2012 tento zapsaný spolek vydal soubor patnácti pohádek s názvem Pohádky ze šumavského Podlesí od Josefa Křešničky a v listopadu 2017 jeho beletristický text s názvem Jiná jména smrti. Spolek zároveň příležitostně uděluje významným nositelům kultury regionu pamětní plaketu Josefa Křešničky „Za kulturní počin na Podlesí“

Josef KřešničkaZdroj: Deník/ Petr Škotko

Ivo Kraml, Sdružení pro obnovu Dobrše