Jihočech Lukáš Fiedler si díky stipendiu na Cambridge rozšiřuje obzory

V současnosti Lukáš Fiedler studuje třetí ročník integrovaného bakalářského a magisterského studia oboru přírodní vědy (Natural Sciences) na anglické univerzitě v Cambridge. “Jedná se o univerzální cambridgeský obor, ve kterém se člověk specializuje až po prvních dvou letech,” vysvětlil.

Všichni chemici, fyzici, biologové a materiáloví vědci dle jednadvacetiletého Jihočecha studují dva roky koktejl různých předmětů, a pak si vyberou specializaci. „Já letos dělám biochemii, protože je mým dlouhodobým zájmem pochopit molekulární procesy, na kterých stojí život,“ prozradil.

Bylo těžké se sžít s místním prostředím? Jak vás přijal kolektiv?

Na Cambridge panuje velmi mezinárodní prostředí, takže jsem zapadl bezvadně. Našel jsem si přátele z celého světa, a to nejen přírodovědně zaměřené! Je skvělé, že tam neustále potkáváte lidi z jiných oborů. Člověk si hodně rozšíří obzory a často se třeba stane, že u jednoho stolu obědvá pět lidí, z nichž je každý jiné národnosti a jiného zaměření.

Máte nějakou veselou či zajímavou příhodu z počátku vašeho studia?

Jako veselá příhoda se mi vybaví situace z prvního ročníku, kdy jsem šel po přednášce z matematiky na katedře zoologie na záchod. Z nějakého důvodu je v Cambridge populární dělat splachovadla jako šňůry visící ze stropu. Jenže to jsem nevěděl, že na katedře zoologie je na záchodě ještě jedna šňůra, která ovšem zapíná alarm. Takže jsem tehdy omylem místo spláchnutí spustil alarm na celém patře. To byla celkem legrace.

Jak se vám na Cambridge studuje? Našel jste si přátele?

Studium na Cambridge je v mnoha směrech extrémně náročné, především množstvím práce a časovým vytížením. Zároveň tam panuje vysoce kompetitivní prostředí, takže je těžké vyniknout, což může být pro mnohé nově příchozí studenty velký šok. Já to ale vnímám jako úžasnou motivaci a jsem hrozně vděčný, že se můžu plně oddávat tomu, co mě baví. Jak jsem říkal, o přátelství ve škole není nouze. Poznal jsem mnoho inspirativních a milých lidí. Důležitým aspektem akademického i osobního života je učit se od ostatních a nacházet v nich obohacení i inspiraci. Cambridge je známá tím, že tam fungují kroužky („societies“) úplně na všechno. Já třeba chodím hrát badminton a účastním se Smoothie kroužku. Tam se každou neděli sejdeme, mixujeme Smoothie, a vyprávíme si vtipy.

Zapojil jste se do zajímavých projektů?

Zatím jsem dělal především skupinové projekty spojené s výukou, letos mě pak měla čekat bakalářská laboratorní práce. Kromě toho jsem se v prvním ročníku účastnil vzdělávacího výzkumu. Šlo o testování nové výukové metody, tzv. „flipped-classroom teaching,“ na studentech fyziologie. V tomto projektu jsem ale byl pokusný králík, nikoli výzkumník.

Jaké dopady má aktuální situace kolem nákazy covid-19 na současné studium – jde biologie studovat vůbec distančně?

Bohužel v pondělí 4. ledna Boris Johnson vyhlásil v Anglii mnohotýdenní lockdown a naše univerzita se rozhodla vést druhý trimestr (v Cambridge neexistují semestry, rok je místo toho rozdělen na tři části) distanční formou. To znamená, že mi nebude umožněn přístup do laboratoře k vypracování bakalářské práce. V současné době se svým vedoucím projekt upravujeme tak, aby zahrnoval jen analýzu dat a bioinformatiku. Je třeba mít na paměti, že velká část moderní biologie se odehrává za počítačem, a tak má koronavirová krize své světlé stránky. Člověka přinutí se naučit výpočetní metody, bez kterých se ve výzkumu nedá nikam pohnout. Na tomhle se shodnu s mnoha dalšími spolužáky.

Jako jedno pozitivum distanční výuky na jaře 2020 mě zpětně ještě napadá přerovnání hodnot. Člověk si začne více vážit času stráveného s rodinou a toho, že nakonec nejdůležitější vždycky je, aby byli všichni zdraví.

Zajímá mě úplná podstata života, říká Lukáš Fiedler

Jaký je podle vás rozdíl mezi českou vysokou školou a Cambridge?

Je to asi jako srovnávat sjezdové lyžování s běžkami. Nedá se říct, co je lepší a co je horší, každému člověku více vyhovuje jedno nebo druhé, vlastně se jedná o naprosto neporovnatelné věci. Celková filosofie, přístup, forma výuky, styl zkoušení, hodnocení a práce se studenty jsou zcela odlišné. Namátkou bych zmínil, že v Cambridge jsou jednotné zkoušky na konci celého roku ze všeho probraného učiva. Zároveň tam téměř neexistují ústní zkoušky, protože jsou nefér a zanášejí do hodnocení osobní náhled zkoušejícího. Unikátním rysem Cambridge a Oxfordu je pak výuka v malých skupinkách, tzv. supervizích, kde 2-3 studenti každý týden jednu hodinu s vyučujícím diskutují o odborných tématech.

Jeden velký rozdíl je také v tom, že české školství dává velký důraz na bezduché biflování, kdežto v Cambridge je velká úcta ke kreativitě a schopnosti myslet. Mé vyučující typicky moc nezajímá, jestli se něco umím naučit z paměti, ale spíš chtějí vidět kritický názor a schopnost pracovat s daty.

Jak se tam nyní žije pro představu můžete například porovnat dobu předkoronavirovou s nynějším stavem? Je například horší se v současnosti cestovat?

Současná krize s sebou přinesla řadu nepříjemností. Když jsem třeba přiletěl do Anglie v září 2020 na první trimestr, musel jsem zůstat ve dvoutýdenní karanténě. Nedávno britská vláda umožnila si po pěti dnech karantény zaplatit test a ten čas si zkrátit. Tohle je ale asi obecný problém cestování do zahraničí a zpět. Konkrétně Univerzita v Cambridge ovšem měla virus během trimestru dobře zvládnutý, protože organizovala bezplatné asymptomatické testování. Všichni studenti byli přiděleni do „testovacích bazénků“ a jakýkoli pozitivní test znamenal izolaci celého bazénku. Situaci se tak podařilo bezvadně zvládnout.

Změnily se nějak podmínky studia v rámci vystoupení Velké Británie z EU?

Evropští studenti nově mířící za studiem do Anglie se setkají kvůli Brexitu s mnoha překážkami. Jde o velké zklamání a nešťastnou situaci, na které bude samozřejmě nejvíc tratit Anglie samotná. Dosud představovalo roční školné na britských univerzitách asi čtvrt miliónu českých korun, a to jak pro domácí, tak pro evropské studenty. Brexitem se však školné zvedne několikanásobně, a navíc přestane platit možnost vzít si výhodnou půjčku od britské vlády. Naštěstí všichni studenti, co nastoupili do roku 2020 včetně, budou mít zachované stejné podmínky jako studenti domácí, a to po celou délku studia (včetně možnosti vyřídit si statut předusedlíka, který garantuje studentské výhody ohledně pojištění a sociální podpory i po Brexitu).

Mrazivé Budějce pod sněhem. Podívejte se, jaká je to krása

Studium v zahraničí je finančně velmi náročné. V České republice existuje několik nadací, které studentům aktivně pomáhají. Když se bavím na středních školách s žáky, tak mě vždy mrzí, že jsou tyto možnosti tak málo známé a výchovní pedagogové mnohdy selhávají ve své roli tyto informace předávat. Já měl velké štěstí, že mě od začátku studia na Cambridge podporuje Bakala Foundation (BF). Prodražení studia kvůli Brexitu asi do budoucna znamená, že studenti budou čelit více překážkám. Podpora nadací a speciální stipendia univerzit pro evropské studenty však zajistí, že si každý sebevědomý student či studentka bude moct své sny splnit.

Co plánujete do budoucnosti, co byste chtěl dělat jako zaměstnání, čemu se věnovat?

Současná doba je přímým svědkem toho, že role vědy je pro společnost naprosto nezbytná. Myslím, že není nic krásnějšího než strávit život na cestě za poznáním. Je to vlastně takové moudro, které vždycky vypráví Kip Throne (spoluobjevitel gravitačních vln). Podle něj je nejlepším takové zaměstnání, kde člověk dostává plat za něco, co jej baví a naplňuje. Vědecká kariéra je podle všeho velmi vznešená, ale zároveň kostrbatá. Nemůžu se dočkat!

Doporučil by jste stipendijní program i dalším studentům, jak vás napadlo se přihlásit? Jaké jsou podmínky, kdo se může přihlásit?

Stipendijní program od Bakala Foundation bych doporučil všem studentům, kteří chtějí studovat vysokou školu v zahraničí a potřebují finanční podporu na realizaci tohoto svého snu. Výběr univerzity i oboru je na žadateli a může jít o bakalářský nebo magisterský program.

Já jsem se o programu dozvěděl od starších přátel na chemicko-biologickém soustředění středoškoláků v Běstvině. Samotný přihlašovací proces vlastně člověka připraví na psaní přihlášky do zahraničí. Třeba pro mě to bylo úplně poprvé, kdy jsem psal rozsáhlejší motivační dopis v angličtině. Zároveň mi stipendijní pohovory dodaly kuráž na samotný pohovor na Cambridge.

Máte sám něco zajímavého, co byste chtěl vzkázat čtenářům Deníku?

Chtěl bych apelovat na čtenáře Deníku, aby se nechali (až to bude možné) očkovat proti novému koronaviru SARS-Cov-2. Okamžitá reakce vědecké komunity, rychlost vývinu vakcíny a každodenní záplava nových poznatků o biologii tohoto viru jsou nesmírným triumfem a chloubou moderní vědy. Vědci tedy svou roli sehráli a nyní je na zbytku společnosti, aby táhla za stejný provaz.