Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jan Bauer: Hvězda Valdštejnova srdce 43

/Román na pokračování/ - „Ale mám dojem, že se do tebe vévoda zamiloval.“„To je moje věc!“ odsekla dívka popuzeně.

9.3.2012
SDÍLEJ:

Jan Bauer: Hvězda Valdštejnova srdce.Foto: archiv

„A ty?“
„Co a já? Vždyť je to dědek!“
„Ale dědek při síle, co asi usedne na český trůn.“
„Ještě na něm nesedí,“ zapochybovala Anna Marie.
„Zdá se, dítě, že nějak rychle měníš své názory. Se sázkou na Valdštejna stojí a padá naše věc. Bez něj se do Čech nevrátíme a ty se snad chceš také vrátit domů a ujmout se starých švamberských panství.“
„Kdo ví, co s nimi je!“ povzdechla si Anna Marie. „Vždyť jsem je ani nikdy neviděla. Odešla jsem z Čech jako malá holka a vracela se jen tajně a v přestrojení.“
„Takže ti cestu do Jičína mám dát rozkazem?“
„Můžete, ale už nepojedu v přestrojení. Je to příliš riskantní.“
„Nebude to ani potřeba. Spolu s Bonifácem a Matesem doprovodíte dva mé vyslance.“
„Kdo má být?“
„Generální vachmistr švédské armády Jan Varlejch z Bubna a Jaroslav Sezima Rašín z Rýzmburka.“
„Rašína nesnáším. Je to křivák,“ prohlásila zcela otevřeně Anna Marie. „Ten by zradil i vlastní matku.“
„Máš příliš ostré soudy, dítě. Rašín je spolehlivý, jen se někdy dělá důležitějším, než ve skutečnosti je.“
„Jen abyste se nemýlil, generále.“
Thurn ponechal její repliku bez odpovědi a ještě jednou se zeptal: „Tak pojedeš? Valdštejn se tě nemůže dočkat.“
„Od koho to víte?“ zeptala se dívka zpříma.
„Od barona Rašína.“
„Ten hajzl,“ prohlásila drsně a zamračila se.
„Takže je to pravda.“
„Co je pravda?“
„Že i ty něco k vévodovi cítíš. Nebo se pletu?“
Anna Marie sklopila hlavu. Debata tohoto druhu jí nebyla příliš příjemná. Příliš zasahovala do temných koutů jejího srdce, kam si tak hned někoho nepouštěla. „Prosím, generále, nechme toho.“
„Dobrá, jak si přeješ. Počítej s tím, že 13. května opustíte Lehnici. Pojedou s vámi jako doprovod jen Bonifác a Mates.“
„Cesty nejsou bezpečné?“ namítl dívka.
„To mi říkáš ty, vždycky tak odvážná? I ten posera Rašín se zcela sám vydal do Opočna na pohřeb Marie Magdaleny Trčkové.“
Anna Marie sklopila hlavu a nic neříkala.
„Kdo mlčí, souhlasí,“ uzavřel jednání hrabě Thurn.

Dne 13. května opustila slezskou Lehnici pětice jezdců. Na první pohled se nijak nelišili od vojáků, kteří se potulovali krajem. Měly tmavé pláště a hnědé klobouky s chocholy a u sedel přivázána osobní zavazadla. Jindřich Matyáš z Thurnu je pero všechny případy vybavil průvodními listy a to jak původními, tak falešnými, aby měli snadnější cestu přes švédské, saské nebo císařské hlídky. Cesta je vedla do hustých lesů kolem cípu krkonošských hor, kde se v té době zdržovali různí uprchlíci nebo vojenští zběhové. Baron Jaroslav Sezima Rašín měl sice žaludek stažen strachem, ale sebejisté chování pana Varlejcha z Bubna a především Anny Marie ze Švamberka mu dodávalo odvahu. Přece se nedá zahanbit nějakou holkou! A pak, ti dva vrahouni, kteří je doprovázeli, vzbuzovali v každém, kdo je spatřil, nefalšovanou hrůzu. Tak čeho by se měl v takové společnosti bát?

Pětice jezdců projížděla podhůřím a takřka na každém kroku se setkávala se stopami války, podél cesty ležely zdechliny koní, jednoduché hroby označené prostými dřevěnými kříži naznačovaly, že tudy prošla smrt. Ani drobný déšť, který se spustil s nízkých šedivých mračen nepřidával našim cestujícím na náladě. Jeli zamlklí, choulili se do svých plášťů a s klobouků jim stékala voda. Už se těšili, až spatří městečko Trutnov a budou se moci schovat pod střechu některého hostince, ale uvítaly je vypálené domy a pusté ulice, po nichž se toulali je vychrtlí a hladoví psi. Nikde nebylo vidět byť jen jediného člověka. Lidé buď město opustili nebo byli pobiti.

Přebrodili přes říčku Úpu, protože nedaleký dřevěný most byl stržen a vydali se do silnici na Dvůr Králové. Uprostřed hlubokého lesa narazili na kupodivu nevypálené dřevěné stavení označené pochmurným nápisem „hostinec U Devíti oběšených“.
„Zní to pěkně morbidně,“ poznamenal Varlejch z Bubna. Sezima Rašín mlčel a žaludek se mu sevřel úzkostí.
„Nezajdeme dovnitř? Jinde nocleh asi těžko seženeme a spát druhou noc pod širým nebem se mi už nechce,“ prohlásila Anna Marie.
Její slova byla pokynem pro mohutného Bonifáce, který seskočil s koně a zavedl ho přilehlého dvora. Ostatní z pětice ho následovali. Ve stájí stála jen stará utahaná herka a v koutě chrochtala dvě prasata a mečela vyhublá koza. Sláma na zdupané zemi byla shnilá a zřejmě předloňská, jak Anna Marie odhadla. Loni zřejmě na žně nebyl čas.

Přes tento rozpačitý dojem je čistě vybílený vnitřek hostince příjemně překvapil. Lokál by prázdný, ale bylo tady alespoň sucho a teplo. Z šera kuchyně se vynořila bezzubá stařena a zaskřehotala: „To vás sem přinesli čerti?“
„Neptej se tak hloupě, babo,“ napomenul jí Varlejch z Bubna. „Chceme se najíst a přespat.“
„Máte čím platit?“ zeptala se stařena a ušklíbla se svými bezzubými ústy.
Jaroslav Sezima Rašín významně zatřepal váčkem s penězi, ale hostinskou to nijak neuklidnilo:
„Je bída a hlad, vzácní páni. Co jsou vám peníze platné, když se vede válka a obilí nikdo nesklízí. Nemám, čím bych vás pohostila.“
Bonifác s Matesem jí však příliš neposlouchali a vydali se do kuchyně, místnosti s očazenými zdmi, velkými kamny a mohutným komínem.

„Tam mi nechoďte,“ ječela stařena za nimi.
„Copak je to tady? Kdo chodí rybařit?“ zajímal se Mates, který v kuchyni objevil dřevěný džber s pěti pstruhy.
„Nechte to stát, vzácný pane, to není pro hosty, ale pro mé synáčky.“
„Čímpak jsou ti tví synáčci?“ zajímal se Varlejch z Bubna. „Nejspíš nějací lapkové a lotrasové!“
„Kdepak, počestně se živí lovem,“ bránila se stařena.
„Lovem na cizím, co? A přepadáváním pocestných? Ty pstruhy nám upečeš pěkně na másle a netvař se, že máslo nemáš, babo!“

Autor: Redakce

9.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Starší žákyně se dočkaly první výhry

Ilustrační foto.

Dravé blatenské mládí získalo skalp zkušeného Junioru

Dobré ráno na dvojce je vysíláno z Blatné

Blatná – Vysílání Dobrého rána na ČT 2 je ve čtvrtek 19. října celé vysíláno a živě z Blatné. Brněnské studio, odkud běžně ranní program odchází, se na jeden den přemístí do blatenských sádek a blatenského zámku. Je to velmi zajímavý způsob pro zviditelnění města Blatná a jeho turisticky atraktivních míst. Začíná se v 5. 59 hodin a konec ranního vysílání je v 8.28 hodin.

Hasičská zbrojnice ve Volyni projde kompletní opravou

Volyně – Hasičskou zbrojnici v městské památkové zóně, v ulici Mistra Martina, čeká kompletní rekonstrukce.

VÍME PRVNÍ / AKTUALIZUJEME

Černá středa na silnicích Strakonicka, již zemřeli tři lidé

Strakonicko - Čelní střet osobního vozidla s kamionem u obce Přechovice ve směru na Volyni si ve středu odpoledne vyžádal dva lidské životy. Další život vyhasl dopoledne nedaleko obce Litochovice u Volyně.

OBRAZEM: Pochlubte se, jak vám vyrostla dýně

Jižní Čechy - Letošní rok byl oproti loňsku velice příznivý pro růst dýní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení