Psaní jako první uchopilo pět dětí ze Základní školy v Tučapech. Vždy v pátek pak štafetový kolík vrátíme paní spisovatelce, aby připojila další slova, a na dalších pět vydání budou rozvíjet děj opět páťáci z dalšího jihočeského okresu.
• Na konci března se jako každý rok vydali sourozenci Max, Saša a Róza, jejich rodiče a pes Kulička k moři do Itálie.
Jezdí do jednoho malého domku, který stojí v piniovém háji nedaleko kempu, kde roste stará vykotlaná pinie, ve které si děti nechávají poklad. Hned po příjezdu vyrazily zkontrolovat, zda ho někdo neobjevil. Na cestě se potkali s „obudou“, jak říká malá Róza. Z obludy se vyklubal Želvoun, který uvízl na krunýři a nedařilo se mu dostat se zpět na nohy.
Školáci z Tučap zvažovali, zda přemohou strach a pomohou mu. Do děje také nechali vstoupit cizí holku, která Želvouna znala. Jmenuje se Pínie Elektrika. Na způsob, jak Želvouna obrátit, přišly děti ze ZŠ v Jindřichově Hradci. Našly tyč a udělaly páku.
Želvoun se pak ponořil pod hladinu. Pínie Elektrika všechny zachránce pozvala na snídani do své přímořské chýše.
Pokračování příběhu podle dětí ze ZŠ Borek:
Šli jsme podél pobřeží, až jsme dorazili k chýši Pínie Elektriky. Uvnitř to bylo krásné a byly tam všechny mořské poklady. Na stěnách visely staré stříbrné kordy a místo stolu byla pirátská truhla. Celá chýše byla vyrobená z mořského písku a chaluh a postel byla vyrobena z obrovské lastury.
Samuel Kuba, 10 let
Pínie Elektrika nám nabídla chutnou snídani. Podávala celkem čtyři chody: první byli mořští šneci s houbovou omáčkou, druhý chod byly chaluhy a rajčata. Po snídani jsme šli na pobřeží a najednou něco zaslechli.
Klára Trajerová, 9 let
„Co to bylo?“ lekl se Saša. Kulička se strašně rozštěkal a někam se rozběhl. Róza opět začala křičet: „Obuda, obuda!!!!“ Jan Kaisler, 10 let
Rozběhli jsme se podívat k moři a zjistili jsme, že je to jen kamarád Želvoun. Róza se uklidnila, ale hned…
Hana Bártková, 10 let
…řekla: „Já ci jet na obudě,“ a skočila na Želvouna. Pínie Elektrika prohlásila, že tedy může, a Želvoun zabručel: „Já teda jedu…“ A vyjel.
Matěj Votruba, 10 let