Hvězdami filmu však nejsou herečtí profesionálové, pro ně zůstali jen doplňkové role. Ústředními aktéry jsou psi, a nejen tak obyčejní. Pochází z reálného prostředí útulků a množíren.

Vedoucí táborského útulku Kamila Šťastná si dvoudenní natáčení užila a byla příjemně překvapena. „Je to pro mě velmi zajímavá zkušenost. S takovými lidmi se běžně nesetkám, dělo se to navíc v milé atmosféře,“ přiblížila. Jakýkoliv problém vyřešili se štábem k oboustranné spokojenosti. „Měla jsem strach z chaosu a spousty lidí, ale naopak se vše událo v naprostém klidu,“ zhodnotila netypickou návštěvu.

VĚNOVAL HONORÁŘ ÚTULKU

Osobně ji potěšil Karel Vémola, který se kromě hraní i zajímal o psy v péči útulku. „Natočil s naším svěřencem Gorem video v duchu pořadu Chcete mě, představil ho tak na sociální síti, aby měl větší šanci najít domov,“ popsala Kamila Šťastná s tím, že bez váhání honorář za natáčení věnoval na místní opuštěné psy a kočky. „To bylo krásné gesto,“ dodala.

Natáčení filmu o psu Gumpovi pokračuje - Patricii Pagáčovou, Bolka Polívku a Zbigniewa Czendlika spojilo dohromady, příští týden se štáb přesune do Tábora.
Příběh toulavého psa Gumpa spojil herecké hvězdy a kněze

Nela Boudová o roli Granule inspirované skutečnou zaměstnankyní Marcelou Forejtovou:

„Ta role není velká, spíše mě těší, že mohu být u zrodu toho filmu. Určitě byl zajímavý zážitek vidět, jak to vypadá v útulku v Táboře. Byla jsem tu už jednou s Filipem Rožkem, chtěla jsem se seznámit se skutečnou paní Granulí. Hraní se psy je zajímavé, pozoruji, že většinou neudělají to, co po nich chceme. Trpělivost pana režiséra je úžasná, měli jsme tu totiž pejska, který hodně štěkal, přesto to zvládl. Je to jiné, ale hezké, vidět tolik různých ras pohromadě. To se málokdy podaří, a to mě na tom bavilo. Tábor celkem dobře znám, je to město dle mého názoru ideální pro život, protože není velké ani malé. Je tu všechno a zároveň je tu klid. Mám to tu ráda, jezdím sem pravidelně na festival Muzea čokolády a marcipánu.“

Olga Lounová jako Piškot dle reálné pracovnice Marcely Bětíkové o projektu i jeho poselství: „K příběhu jsem napsala písničku Protože to nevzdám a natočila s F. A. Brabcem také videoklip. Ve filmu hraji druhou pracovnici útulku, Piškotu. Jsem v podstatě taková maminka projektu, Filip Rožek přišel, že by chtěl ke knize písničku a přinesl mi dvě krásné stránky textu, že se psala téměř sama. Podařilo se mi zapojit řadu známých zpěváků jako od Marty Kubišové po Richarda Krajča. Filip mezitím dopsal knihu, František ji přečetl, nadchl se a řekl, že je to jedna z mála věcí, které chce ještě natočit. Právě z toho důvodu, že je kniha psána z psího pohledu. V táborském útulku jsem poprvé, mají tady krásné prostředí, mohou se psy chodit na procházky kolem řeky Lužnice, což je úžasné. Kniha a film jsou podle mě dobrými počiny, protože děti díky tomu zjistí, že psům se neubližuje a v dospělosti je potom nenapadne psa zavřít do kotce. Myslím, že díky filmu se tato myšlenka dostane mezi více lidí, že je důležité mít psy uvědoměle, a ne uvázané na řetězu. Díky geniálnímu umu F. A. Brabce a jeho filmu se završí celoživotní dílo Filipa Rožka.“

Diváci se dočkají mimo známých tváří také uzavření Gumpova osudu, kniha má na rozdíl od filmového zpracování konec otevřený.
Natáčení Gumpova příběhu se přesune z Prahy na jih Čech

Marka Taclíka jako pana Tlusté (s hereckou manželkou Hanou Holišovou) okouzlil Tábor: „Skutečně hraji pána, který se jmenuje Tlustý. To se ke mně hodí. S tím pejskem se mi natáčí výborně, moc se nepotkáváme. Jen to jen malá role. V Táboře se mi moc líbí, hrál jsem tu asi padesátkrát divadlo, ale vždy to bylo na otočku. V pondělí jsem dorazil odpoledne a poprvé za třicet let, co sem jezdím pravidelně, jsem si prohlédl Tábor. To je nádherné město. V centru jsem se byl podívat odpoledne, večer i dopoledne před natáčením. Budu přemýšlet, že bych vzal rodinu a vzal ji v srpnu na oslavy výročí Tábora na rekonstrukci bitvy. S režisérem F. A. Brabcem spolupracuji poprvé, vlastně to je i hlavní důvod, proč jsem roli přijal. Libí se mi kniha, celou jsem ji přečetl a byl jsem navíc zvědavý, jak pak Brabec pracuje. Se spoluprací nejsem jen spokojen, ale jsem z toho dokonce nadšený.“

Fatty Pilow o roli veterináře, své profesi i knize Gump, která ho dojala: „Hraji veterináře, což je pro mě úplně fascinující představa, protože když bych se měl dotknout nemocného pejska, tak vedle něj omdlím. Ve své první filmové roli budu psovi umisťovat teploměr do zadku. Jinak v životě hraji pořád, jsem internetový bavič, nemám rád označení youtuber. Vysílám na platformě Twitch, nemám ani cílovou skupinu. Dělám trochu ostřejší zábavu a záleží na tom, kdo si ke mně najde cestu. Na projektu Gump spolupracuji, protože jsem si chtěl vždy zahrát ve filmu. Miluji pejsky a chtěl jsem si zkusit opravdové hraní, a tak jsem přijal nabídku. Kniha se mi velmi líbila, mnohdy bylo moc těžké dokončit čtení, protože jsem očekával, že to bude veselý příběh, ale bylo to až moc silné a smutné. To prý ve filmu tak hrozné nebude.“