Třeba 25 volavek na jednom poli na jiném pětice čápů. Takový obrázek v poslední době skýtají podle Jindřicha Kořínka, předsedy ZOD Borovany, pozemky, které zemědělci spravují. Ptáci mimo jiné loví i hraboše a jiné hlodavce. „Příroda si to drží,“ říká Jindřich Kořínek a naznačuje, že přirození nepřátelé zatím v regionu na hraboše stačí. Škody na obilí od hlodavců letos prakticky v Borovanech neměli. Horší je situace v travních porostech, ale ani tam nejsou mimo obvyklý rámec. „Příroda se stará sama,“ říká Jindřich Kořínek a dodává, že ani v minulých letech zde jedovaté návnady plošně nepoužívali. K dokončení sklizně potřebují v Borovanech ještě pár suchých dnů. Na kombajnéry čeká asi pětina ploch. Brzdí je deště. „Ale nemůžeme mít všechno. Docela nám zapršelo na krmiva, takže jsme rádi,“ zhodnotil celkovou situaci Jindřich Kořínek.

„My na polích problémy nemáme,“ říká za ZD Čížkrajice předseda Karel Štangl a dodává, že si ani nevšiml při sklizni a orbě případných nor. „Jestli se to sem nenastěhuje,“ připojil s úsměvem s mírnou výhradou Karel Štangl.

Sklizeň je v Čížkrajicích zhruba v polovině. Výše položené plochy dozrávají později než třeba v pánvi kolem Budějovic. Hlavní problém je čekání na vhodné podmínky. Bylo by třeba několik dnů bez deště. „Sušku nemáme. Den to schne, pak můžeme sklízet,“ naznačuje Karel Štangl, že neustálé přeháňky či bouřky zemědělcům nepřejí. „Potřebujeme slabej tejden,“ odhaduje nutný počet dnů k tomu, aby obilí dostali pod střechu. „Ale aby to nebylo do září,“ není si Karel Štangl jist vývojem počasí.

Znatelně víc než v jiných letech ale v Čížkrajicích zaznamenali slimáků.

Víc hrabošů, než bývá normálně, škodí zemědělcům v ZD Hosín, ale podle předsedy družstva Jiřího Severy se o kalamitu nejedná. „Hraboši jsou, největší problém je to u nás v jetelištích,“ říká Jiří Severa. Ani za poslední roky se ale nestalo, že by jmenovaní hlodavci měli na svědomí nějaké extrémní ztráty. I když početnost populace má přirozené výkyvy. „Byl doby, kdy jich bylo víc, jindy míň. Je to přirozená vlna, která jde, jak je to v přírodě,“ dodává Jiří Severa a připojuje, že při orbě, která pomáhá v boji proti škůdcům, je ale znát, jak čápi nebo racci jdou za pluhem a starají se o přirozenou likvidaci hrabošů.

Pokud by ale došlo ke kalamitě, musí se podle Jiřího Severy řešit.

Pro některé okresy, například na jižní Moravě, byly povoleny kvůli přemnoženým hrabošům plošné pokládky otrávených návnad ve volné krajině, po velkých debatách ale toto povolení ministerstvo zemědělství stáhlo a aktuálně se hraboši plošně nikde v ČR trávit nesmějí.