JANA ŠTROBLOVÁ

Tak jsme se dočkali. Strakonice mají nové nádraží. Aktivace a testování zabezpečovacího zařízení skončilo včas, a tak si cestující od víkendu mohou užívat už obou nástupišť i podchodu vedoucího až ke hřbitovu.

Konec pětidenní výluky nejrozsáhlejší v rok a a čtvrt trvající rekonstrukci potvrdil mluvčí Správy železniční dopravní cesty Jakub Ptačinský. „Od 1. srpna je stanice už v plném provozu," uvedl.

O rekonstrukci kolejiště ve Strakonicích se poprvé začalo mluvit tak před sedmi lety. Ale ve stavu, v jakém se nacházela stanice před přestavbou, byla vlastně už od sedmdesátých let. Jen škváru kolem klejí v průběhu času nahradily betonové desky. Mnohem dřív by si rekonstrukci přál i cestující Antonín Čada z Horažďovic. „Mělo to takhle vypadat už před třiceti lety, kdy vlakem jezdily stovky lidí," poznamenal.

K oficiálnímu předání staveniště došlo vloni začátkem dubna. V polovině května padl k zemi objekt někdejšího nákladního nádraží. První nově vybudované nástupiště 
a část podchodu byly zprovozněny v prosinci. V této první etapě došlo například i na obnovou viaduktu u hřbitova. Začala také vznikat mezi nádražím a Českou poštou nová budova, z ní se teď bude řídit provoz nádraží. Po zimní přestávce začala stavba nanovo. Teď chybějí už jen poslední dokončovací práce.

VýsledekDva nástupní ostrůvky vždy pro dvojici kolejí vysoké půl metru, široké asi pět metrů a dlouhé přes dvě stě metrů jsou zčásti zastřešené a vede k nim podchod pět metrů široký. Ten končí u hřbitova na druhé straně nádraží. Nechybí výtahy pro imobilní. K tomu rozsáhlá rekonstrukce technologické části stanice. To vše přišlo na 456 milionů korun bez DPH. Náklady zčásti kryje dotace z EU. Investorem byla Správa železniční dopravní cesty. Strakonice se finančně podílely na prodloužení podchodu až ke hřbitovu.

Podchod pod kolejemi vede až ke hřbitovu

Blížím se k nádraží a už tady mě čekalo první překvapení. Nad vchodem do nádražní budovy je velká elektronická informační tabule s údaji o příjezdech a odjezdech vlaků. Zamířím tedy vlevo do někdejšího východu z nádraží, kde má být vstup do podchodu. Tam mě vítá další informační tabule.

Vstupuji tedy do podzemí. A už jsem v několik desítek metrů dlouhém a příjemně nasvíceném pochodu. Dřív než k novému druhému nástupišti mě to ale nejdřív táhne na opačnou stranu nádraží. U hřbitova jsem během pár okamžiků. Tady potkávám pětašedesátiletou Květu Červenou. „Tohle zkrácení cesty je určitě velké plus. Já tudy budu chodit na trh k chovatelům za hřbitovem. Teď jsem se přišla jen podívat," svěřila se.

Já sama oceňuji ale ještě jednu věc. Od hřbitovní zdi se mi otevírá úplně jiná perspektiva pohledu na strakonické vlakové nádraží. Teprve z této dálky je v celé šíři vidět, co všechno se podařilo vybudovat. O to větším a docela nepěkným kontrastem je omšelá nádražní budova. Tu naštěstí zčásti kryjí zastřešená ostrovní nástupiště.

Ale teď už zpátky. I tady na vzdálenějším konci podchodu je jeden z výtahů. A tak ho zčásti z pohodlnosti a dílem ze zvědavosti také použiju. Hůře pohybliví či maminky s kočárky ho určitě ocení. A možná nejen ti. Už za pár chvil totiž šlapu po schodech na právě zprovozněné druhé nástupiště. Nalehko s kabelkou přes rameno to docela jde, ale s kufrem bych se po nich táhnout nechtěla.

Druhé nástupiště se od toho prvního příliš neliší. Mezitím, co jsem si nádraží prohlížela, se docela zaplnilo lidmi. Čekají na zpožděný vlak. Výluka ve Strakonicích sice skončila, ale na trati České Budějovice – Plzeň ještě nějaké jsou, tak proto. Ani směrem na Volyni nepojedou lidé ještě hladce. Před nádražím na ně čeká náhradní autobusová přeprava.

Sečteno a podtrženo, zrekonstruované nádraží mi určitě padlo do oka. A to i přesto, že všechny vlaky nejedou včas a že dojem kazí původní nádražní budova. To, že někde ještě chybějí informační tabule a další drobnosti, beru s rezervou. Za pár dní vše jistě bude v pořádku.

Z historie- 147 let uplynulo od doby, kdy Strakonicemi projel první vlak na trati České Budějovice – Plzeň. Historie trati Strakonice – Vimperk je dlouhá 122 let.
- Od svého vzniku nedoznaly trať i stanice Strakonice závratnějších změn, vyjma elektrizace před bezmála půlstoletím. Tomu odpovídalo kolejové řešení i zabezpečovací zařízení.
- Obojí bylo předmětem rozsáhlé rekonstrukce. O ní se mluví nejméně od roku 2008. Zhruba stejně staré jsou úvahy o využití nádražní budovy, která by se mohla stát společným obslužným terminálem pro vlaky i autobusy.

Anketa: 1. Co se vám na novém nádraží líbí? 2. A naopak nelíbí?

Antonín Čada, Horažďovice:
1. Mě se to nové nádraží líbí. Je pěkně udělané.
2. Že by se mi něco vyloženě nelíbilo, to ne. Snad jen, že mělo takhle vypadat už před třiceti lety, kdy jezdily vlakem stovky lidí. Teď nikdo neví, jak moc bude využité.

Marcela Vrábíková, Vodňany:
1. Jela jsem odtud vlakem poprvé, tak nemám s čím srovnávat. Ale nové vystavěné nádraží je hezké.
2. Jediné, co se mi snad nelíbilo, bylo to, že jsem nevěděla, odkud mi vlak jede. Některé informační tabule ještě chybí.

Jindra Předotová, Vimperk:
1. Oceňuji jak podchod, tak lavičky na nástupišti, a třeba i to, jak je nádraží celkově navržené. Zaujala mě i knihovnička v nádražní budově.
2. Nemám, co bych mu vytkla. Jen svačinu jsem si tu neměla kde koupit.

Josef Braun, Horažďovice předměstí:
1. Nádraží chválím. Akorát ty schody pro starší moc nejsou.
2. Není nic, co by se mi vyloženě nelíbilo. Hlavně aby vlaky jezdily tak, jak mají. Všude je to teď rozkopané a jsou samé výluky.

Miroslav Mauric, Zálesí:
1. Nevěřil bych, že se nádraží může tak změnit. Chválím například výtah k nástupištím.
2. Snad jen elektronické displeje někde chybí, ale je vidět, že ještě nejsou všude namontované. A nevadily by květiny.

Vojtěch Rezek, Řepice: 
1. Nádraží je celkově moderní, je tu dobrá přístupnost a do vlaku se dobře nastupuje. 
2. S nádražím jsem spokojený, nemůžu mu vytknout nic. Předtím to tu bylo šílené, s tím se to nedá srovnávat.

Miloslava Aschenbrennerová, Strakonice:
1. Je to tu rozhodně mnohem lépe upravené než dřív. Občas vlakem jezdíme s dětmi na výlety, tak mohu srovnávat.
2. Hlavně aby fungovaly ty výtahy. Jinak by bylo asi horší se sem s malými dětmi dostat.

Nádražní budova je jak chudá příbuzná

Nádražní budova měla být původně zařazena do projektu Českých drah Živá nádraží, který umožňoval oživení nádražních budov s dalšími investory. Ten ale skončil dřív, než se do něj Strakonice zařadily. Ani plány minulého vedení strakonické radnice na její přeměnu ve společný obslužný terminál pro vlaky i autobusy nikam nevedly. Vloni hovořil mluvčí Správy železniční dopravní cesty Jakub Ptačinský o jednáních mezi ČD a SŽDC ohledně tohoto objektu. Konkrétní výsledek také zatím neměla.