VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hlasujte pro nejzdařilejší studentskou literární práci

České Budějovice - Pokračujeme v soutěži určené studentům jihočeských škol a učilišť, kteří si rozumějí s češtinou a rádi píší slohové práce.

8.4.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/ Ondřej Littera

Naše literární klání o zajímavé ceny se dělí na pět kol, každé kolo má své téma. Dnešní práce mají podtitul 
Mluvozpyt a bradoholič
aneb Jak se změnila čeština. Témata na příští měsíce jsou následující: Je krásné zemřít pro vlast? aneb Za jakých okolností bych šel do války, 
Karel IV. by se divil aneb Co by bylo jinak, kdyby tehdy byl internet a Dejte mi šanci, chci makat aneb Skutečně 
se peníze vydělávají prací?

Po uzávěrce každého měsíčního kola následuje vyhodnocení soutěžních prací – předvýběr je na redakční porotě, o konečném vítězi rozhodnou čtenáři hlasování na webu Deníku.

Každý vítěz pro svou školu vyhraje exkurzi do Jaderné elektrárny Temelín na náklady partnera projektu. Autor vítězné práce tak získá pro svých 30 spolužáků s pedagogickým doprovodem unikátní příležitost dostat se do míst, kam běžný návštěvník nemůže.

Pro absolutního vítěze ze všech pěti kol je připraveno další překvapení. Rozhodovat budou hlasy v měsíčním hlasování.

Příští téma je: Je krásné zemřít pro vlast? aneb Za jakých okolností bych šel do války. Práce o rozsahu maximálně 1 strany A4 posílejte na e-mail marketa.trubkova@denik.cz, případně je doručte do nejbližší redakce Deníku.

O vítězi druhého kola hlasujte do pondělí 11. 4., 20 hodin, v anketě na konci tohoto článku.

Studentské příspěvky

1. Někde v Praze 1853

„Uctivá poklona a buďte pozdraven, pane Erbene. Krásný to den, není-liž pravda?" „I vy buďte pozdraven, pane Palacký. Ano, je krásný, ale mohlo by trochu děště spadnouti na naše úrodná česká pole, jinak celá ouroda a práce našich sedláků, čeledínů, sázeček a pleček, přijde v niveč."

„Ano, máte pravdu, ale co vám budu namlouvati, toto tolik netíží mé žití." „ A co vás tedy tíží více, nežli nedostatek zemáků na jarmarku, drahý Erbene?"

„Víte, měl jsem já té strašné noci sen, že náš krásný jazyk pošpiněn jest a úpadků se dočkává. I nyní, když se na to rozpomínám, přejíždí mi zimnice po zádech." „Bože, povězte mi o tom více."

„Tedy dobrá. Ten sen pojednával o naší budoucnosti, budoucnosti našeho národa. Naše krásná čeština byla jak mladá neposkvrněná panna a náhle k ní přichomýtnouti jsem viděl šál či vlajku se svatojiřským křížem, který je znakem ostrovů, které si Vilém Dobyvatel podmanil a který se snažil zardousiti naši krásnou mladou dívku…"

„Drahý Erbene, co by to mohlo značit? Copak už jsme nečelili dosti zlu v našem jazyce?" „Bohužel to není konec, ctihodný Palacký. Ta dívka se ubránila, ale kus látky té nechal jí na krku velké šrámy a ty jako by napadly její výřečnost. Sice mluvila česky, ale ne jako dříve. Stále mi opakovala, že musí jiti na fejs, aby dala like svým kámošům a že musí čeknout nějaká selfíčka na té stránce. Pak, že si půjde zašopovat a koupí si nové hadry. 
A spoustu mi toho ještě namluvila a díky Bohu, že jsem procitl do tohoto nového dne."

„Dobrotivý Bože, čert vem ty zemáky na poli. Toto je vážně hrůza hrůzoucí." „To ano, ale podívejme se na to z nadhledu, byl to jen sen a ten zůstává snem." „Sny se občas plní, na to nezapomínejme, Erbene." „To jest pravda a pro tyto případy doufám, že se toho nedožiju. 
A nyní mne omluvte, vzpomněl jsem si, že spěchám do nakladatelství."

„Jistě, omlouvám se i já vám za toto zdržení a jen smím-li se zeptat, co to nesete za spisy?"

„Jen dvanáct úlovků pověstí z našeho českého venkova. Buďte zdráv, ctěný Palacký."

„I vy, drahý Erbene."

DAVID KADLEC
Střední uměleckoprůmyslová škola sv. Anežky, Český Krumlov

2. Potřebuju reset, jsem úplně propal…

„Zdravím Vás, přátelé, v těchto řádcích, pevně věřím, a to 
z celého srdce, že se máte hezky, a pokud ne, budiž Vám mým jménem krásný den přán, neboť je vždy lepší míti krásný den, nežli naopak, což je, jak by mnozí souhlasili, veliká pravda."

Milý čtenáři, no není ta čeština nádherná?! Dáme jednu větu za druhou, vložíme přívlastků, kolik chceme, doplníme předmět a přidáme doplněk. A voilà, nádherný to jazyk český!

Každý z nás jistě studoval 
i nějaký ten cizí jazyk, ať angličtinu, němčinu či třeba ruštinu. Biflovali jsme se slovíčka, učili fráze a trénovali akcent. A měli velikou radost, když jsme dokázali složit srozumitelnou větu a zeptat se třeba na cestu, či porozumět a poradit někomu jinému. Nesčetněkrát se nám ale taky stalo, že na nás někdo mluvil cizím jazykem a my zůstali na něj koukat s otevřenou pusou, jako by dotyčný právě spadl 
z Marsu. Není to nic, za co by se člověk měl stydět, je to normální a stává se to, čirá jazyková bariéra. Ale stalo se Vám něco takového ve Vašem rodném jazyce, v češtině?

Předmět, který jsme ve škole studovali všichni, někdo lépe, někdo hůře. Ale nikoho by za normálních okolností nejspíše nenapadlo, že při rozhovoru se svým kamarádem, synem či, jako v mém případě,
s bratrem, budeme rozumět každému třetímu slovu, a to ještě stěží.

Jazyk se mění, vyvíjí. Každá generace používá trochu jinou slovní zásobu, které ty další hůře rozumí. Jako když čtete knihu napsanou před sto lety, jste nuceni si vzít slovníček a najít si sem tam nějaké to neznámé slovíčko a to nemluvě o tom, když čtete knihu několik set let starou, to kolikrát máte pocit, že je napsána úplně jiným jazykem. Je to pochopitelné a nikdo se tomu nediví, prostý vývoj jazyka.

Ano, dobře si pamatuji, jak jsem jako malý rozmlouval se svojí babičkou a musel se jí ptát na mnoho slovíček, která vyslovila ve svých dlouhých souvětích, protože jsem jim nerozuměl a nevěděl, co znamenají. Užívala slova, jež se dnes už běžně nepoužívají a staly se z nich tzv. archaismy, popř. historismy. Ale nikdy bych si nepomyslel, že nebudu rozumět svému bratrovi, který je žákem 7. třídy na základní škole.

Samozřejmě jsem také prošel základní školou a užívali jsme jazyk, kterému starší nerozuměli, teda alespoň jsme si to mysleli. Například: „Potřebuju nakopnout, jsem total grogi, a k tomu mne ta čuča skřípla, kára jedna." Srozumitelně řečeno: „Potřebuji si odpočinout, jsem hrozně unavený a ještě mne seřvala učitelka, chytrák na druhou." Generace přede mnou, teda školní léta mojí maminky, by větu o stejném významu řekly takto: „Potřebuji nakopnout, jsem grogi, a k tomu mě ta souška sjela, repsna jedna."

Je zjevné, že tu byl jistý přechod, změna použitých výrazů, ale byl pozvolný a moje maminka by zcela rozuměla mé školní řeči a já zase její. Ovšem když můj o 5 let mladší bratr řekl stejnou větu jeho školním jazykem, zůstali jsme stát 
s otevřenou pusou: „Potřebuju reset, jsem úplně propal a k tomu mne ten hagrid nakřápl, chobot jeden."

Je mi až nepochopitelné, že skoro nevím, co říká jedinec 
o pár let mladší, zato daleko lépe porozumím jazyku maminky starší o 30 let.
Je to zvláštní, jak se neustálé zrychlování, inovování a pozměňování našeho světa, společnosti promítá zrychleně do každodenní mluvy. Doufám, že v budoucnu budu rozumět svým dětem a nebudu potřebovat překladač.

DOMINIK BÍNA
Obchodní akademie Písek

3. Co z nich vyroste?

To se takhle každou středu scházeli Mluvozpyt a Bradoholič, kteří si vyprávěli své příhody a nehody. Zvyčej byl sebrati se na náměstí a dále už společně kráčeti svižnou kročejí do hostinicě. Se všemi se slušně přivítali, zasědnúli ke stólu u okna a od hospodáře si nechali stěžiti pivo, u kterého vesele rozpravovali.

Mluvozpyt, naučitel českého jazyku na obecní škole, líčil přiateli, kolika dietkám dnes musel dát rákoskou, když při diktátu opisovala, vědomě vylila lahvici s černidlem na sědadla a všemu, co učinila, se smála. Kupříkladu Alfons, syn pana Starosty, který využívá vážnosti svého otce a dovoluje si abrže na pana Spravitele.

„Co by na to vzpravil pan Komenský, kdyby zřiel ty kaňky, kterých je více než pisaných slóvcí?" optal se Mluvozpyt. „My ve škole máme takovou skupinku robat, která mají lumpárny na vezdajším programu. Do školy přichází pozdě a z trestů mají legraci." Bradoholič jen vrtěl hlavou. „Dnes ke mně příšel pan Starosta, abych mu ostříhal vlasy a vykládal mi o svém synovi, jaký je to točilivý a zlobivý robenec. Může mu zakazovat cokoli, ale ten chlapec má z toho zábavu. Praj že s ním pan naučitel musí mít spoustu starostí." Mluvozpyt přikývl na sdýchánie. „I řekl mi pan Starosta, abych se s Alfonsem nezlobil a vždy ho řádně potrestal. Všako dnešní dietky k nám nevzhlédají. Neučí se to, do školy to přichází zlobit anebo to do školy vůbec nedorazí. Co z nich vyroste?"

I o století později se scházeli v témže podniku a vyprávěli si, co se za poslední týden stalo. Velice častým tématem rozhovorů byly děti, které Mluvozpyt učil. Jednu středu večer, když muži pili pivo, se zmínil o testech, jenž napsaly nebo spíše nenapsaly. „Kde jsou ty časy, kdy jsem mohl pohrozit rákoskou? Je to hrozná doba, ve které žijeme. Děcka tráví celé hodiny na mobilních telefonech a ani ve škole je neodloží. Tak například Jeník, tomu jsem dneska jeden takový přístroj zabavil. Když jsem přišel do školy, na tabuli byla jakási báseň urážející mojí osobu. Když byly třídní schůzky, upozornil jsem rodiče, že jejich potomci si ničí zdraví cigaretami! A zrovna pan Doktor mi na to řekl, že jejich Jeník, kterého je jen tak mimochodem zázrak nevidět
s cigaretou v ruce, nekouří a že jeho syna křivě obviňuji!" vyprávěl Mluvozpyt Bradoholiči. „Příteli, však si vzpomeňte před sto lety. Také jste si stále stěžoval a jak byste tu dobu rád vrátil, že? Nebojte, mládež na to přijde sama. Dřív nebo později… ale přijde."

VERONIKA PAŠÁKOVÁ
Obchodní akademie , SOŠ a SOU Třeboň


4. Prevét a přepačky

Už jste někdy četli knihu v cizím jazyce? Kostrbatá slova, věty, ze kterých člověk pochopí, o co jde až ve chvíli, kdy si propojí pár slovíček, které pochopil a větu přelouská několikrát? Tak přesně takhle to vypadá, když se Vám dostane do ruky text typu Podkoní a žák. Právě před pár týdny jsem tento nelehký úkol dostal a nejprve mi to přišlo jako samozřejmost.

Po přečtení prvních slok jsem se ovšem začal trochu potit. Co je to za slova? Ze třídy se dokonce ozývají výkřiky, proč čteme něco v ruštině. Jasně, jasně. Uklidni se! Soustřeď se. Jakže to začíná? „Přihodích se jednou k tomu … křičéc: Paní, nalí piva!" To bude oříšek, po chvíli mi jdou oči šejdrem a myšlenky se rozutíkají, a tak přemýšlím, zda takto lidé opravdu mluvili. Podle slov paní učitelky máme už verzi, která je upravená, aby se nám to lépe četlo. Narážím na slova jako „krčma" a další, které znám a tady se objevují v trochu jiném kontextu. Dnes se tato slova používají s nádechem fantazie, tím něčím, co nás zatahá za ucho a všimneme si toho. Třeba slovo prevét. Středověký záchod se přetvořil v prevíta, kterého už dnes nevnímáme až tak moc hanlivě, na rozdíl od novějšího slova „hajzl", které si prošlo stejným vývojem. Napadá mě, že je jen otázka času, kdy si začneme nadávat „ty záchode".

„Přepačky", tohle slovo říkávala babička, ale už si nevzpomínám, v jaké souvislosti. Tady si s tímto slovem evidentně nějak nadávají. Jak se tedy dostalo do slovníku mojí babičky? Je tu vlastně spousta slov, které známe z nářečí. Nářečí jsou takové konzervy! Na druhou stranu, když si nějaké slovo přečtu, silně mi to připomíná i slovenštinu. Jak asi budou jednou naši vnuci hodnotit naši řeč? Máme spoustu slov, která možná nepřežijí a budou se na ně dívat stejně divně, jako já na tenhle text. Bude čeština více globální? Budeme si více světově rozumět, nebo budeme stále jedním z nejsložitějších jazyků světa a budeme si chtít zachovat své tradice? Snad jo, nebo raději ano, no, ba, tak, určitě, ok? 

BÁRA STEHLÍKOVÁ
VOŠ a Střední průmyslová škola Strakonice


5. Můj osud je ve vašich rukou

Dobrý den, mé jméno je Čeština a chtěla bych Vám vyprávět svůj vývoj. Nebudu zacházet až do úplných podrobností a až úplně do minulosti, však jsem se samostatně utvořila již v 9. století. Vezmu to od Národního obrození.

Po několik staletí byly České země pevnou součástí Habsburské říše. V tomto období jsem se musela potýkat s mojí německou soupeřkou. Byl to jeden z mých velkých úpadků, sokyně Němčina mě pod vedením Habsburků vytlačovala. Už jsem přežívala jen v písních, příslovích či pohádkách na vesnicích, vymizela jsem z měst a má slovní zásoba se velmi omezovala. Naštěstí zde byli moji přátelé jazykovědci a literáti, jako například Pepa Dobrovský a Pepa Jungmann, kteří se ujali úkolu vytvořit o mě slovník, nebo Boženka Němcová. I ona se zasloužila o to, abych se navrátila zpět tam, kam patřím.

Když se naše země v roce 1918 konečně odpoutala od Habsburků a Němčiny, získala jsem pár let na to, abych se vzpamatovala a abych vymyslela nová slova, která by ona, Němčina, neovlivňovala. Měla jsem to těžké, ale čistě mé tvary slov přece jen vznikaly. Uvedu vám dva příklady, abyste si udělali obrázek: silozpyt a nosočistoplena. Znáte jejich význam? Doufám, že ano, ale pokračujeme dále.
Bohužel přišla další světová válka a Československo bylo spolu se mnou znovu pod křídly našich německých sousedů, takže se můj vývoj opět pozastavil. Po válce zde zase byla cenzura od Sovětského svazu, což mému rozvoji opět moc síly nepřidalo. Přeci jen se v těchto letech můj styl, výslovnost i psaní ustálily až do dnešní podoby. Ovlivňují mě však stále cizí jazyky, jako je lady Angličtina, Frau Němčina a nyní slova pana Počítače.

Asi jako každý jazyk se i já, Čeština, budu nadále vyvíjet. Postarší slova odejdou a nahradí je jejich nově upravené verze. Není to špatné a záleží pouze na nastávajících generacích, kterými jsou anebo budou Vaše děti, vnoučata i pravnoučata, jak to se mnou bude dál. Na shledanou.

KATEŘINA VOMÁČKOVÁ
Vyšší odborná škola a Střední škola s. r. o. České Budějovice

Autor: Redakce

Nahravá se anketa
8.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Strojírenští kovodělníci 90 Kč Strojírenští kovodělníci ruční úprava. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 90 kč, mzda max. 95 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: strojírenský obor vítán, zručnost. Možnost kratšího úvazku. Pracovní poměr na dobu určitou s možností prodloužení na dobu neurčitou.. Pracoviště: Čz strojírna, s.r.o., Tovární, č.p. 202, 386 01 Strakonice 1. Informace: Petra Masopustová, +420 383 342 858. Výroba - Výroba Obsluha strojů 13 500 Kč Obsluha lakovacích zařízení na povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 13500 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: . Pracoviště: Kysil s.r.o. - pracoviště radošovice, 386 01 Strakonice 1. Informace: Ihor Kysil, +420 775 116 603. Doprava a logistika - Doprava a logistika Řidič nákladního automobilu 17 700 Kč Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel řidič mezinárodní kamionové dopravy. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 17700 kč. Volných pracovních míst: 4. Poznámka: POŽADAVKY: řidičský průkaz sk. C+E, KONTAKT: telefonicky od 7:19 hod., Cimburek Petr, tel.: 602150139, e-mail: petr.cimburek@civatrans.cz. Pracoviště: Civa trans s.r.o., 386 01 Strakonice 1. Informace: Petr Cimburek, +420 602 150 139. Výroba - Výroba Seřizovači 19 000 Kč Seřizovači a obsluha konvenčních soustruhů soustružník. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 19000 kč, mzda max. 21000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: vyučen v oboru (praxe vítána), orientace ve výkresové dokumentaci. Pracovní poměr na dobu určitou - možnost prodloužená na dobu neurčitou. Pracoviště: Čz strojírna, s.r.o., Tovární, č.p. 202, 386 01 Strakonice 1. Informace: Petra Masopustová, +420 383 342 858.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Himalajský medvěd na Kleti
25

OBRAZEM: Himalájští medvědi pokořili Kleť

Druhý adventní víkend  se v našem okresním městě nesl ve znamení adventních trhů.
25

Adventní trhy pod Rumpálem

V teplácích do Řepice

Řepice – Na sobotní večer tam totiž místní ochotníci připravili retro disco večer na téma tepláková souprava. A pečlivá příprava se jim vyplatila.

Bohoslužby v době Vánoc

Strakonice - Jaké můžete navštívit bohoslužby?

V Malenicích spí sněhurka

Malenice - Sněhurka snědla otrávené jablko a usnula tvrdým spánkem… Trpaslíci byli nešťastní, z té velké ztráty. Dívku mohl zachránit jen spanilý princ…

OBRAZEM: Mikuláš naděloval na Stezce korunami stromů

Lipno - Ačkoliv 5.12. už uplynulo, na Lipenské Stezce v korunách stromů se procházel Mikuláš s andělem, přičemž nechyběli ani čerti.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT