Pro chlapy ze zásahové jednotky to není jen tak obyčejné stěhování. S velitelem jednotky Janem Vondrysem jsme prošli jejich současnou základnu v ulici Sokolovská a věta „jsme na tom asi nejhůř v celé republice“ zdaleka nevystihuje podmínky, ve kterých fungují.

Konečně jste se dočkali, nová hasičská zbrojnice bude. Co tahle zpráva pro hasiče znamená?
V první řadě velký kus práce a pokrok v celé záležitosti. Zbrojnice už se řeší nejméně dvacet let. Už v té době existovali nějaké plány a studie. Intenzivně se zbrojnice začala řešit tak před pěti nebo sedmi lety. A ve druhé řadě to znamená velkou radost, protože v současných prostorách už nemůžeme být. Vybavení máme skvělé, ale zázemí… Řekl bych, že jsme na tom možná nejhůř v republice.

Mohli jste si k nové zbrojnici říct svoje? Třeba jaké máte představy?
To není tak jednoduché. Jelikož se to všechno musí naskládat do už stojící budovy, tak to jistě bylo pro projektanty konstrukčně složitější, než kreslit nový barák. Také jsme omezeni nějakým normativem, který pro zbrojnici platí. Například čistá a špinavá šatna. To znamená, že když se přijede ze zásahu, musí se věci odložit ve špinavé šatně, musí být místo na ošetření a uložení techniky, umytí hadic a podobně. A to všechno teď děláme venku nebo zařízení převážíme ke kolegům na útvar. Pro nás nová zbrojnice představuje obrovské usnadnění, přijedeme do garáže a budeme tam mít veškerý komfort.

Co bude se současnými prostory hasičů v ulici Sokolovská?
Areál v Sokolovské.Areál v Sokolovské.Zdroj: Deník/Petr Škotko

„Část, kde se nacházejí garáže, bude zbouraná. Jednak je ve špatném stavu a také je to podmínka dotace. Část, kde mají hasiči zázemí, tedy šatny, prozatím nemá využití. To se bude postupně hledat v průběhu stavby nové hasičské zbrojnice,“ řekla tisková mluvčí MÚ Strakonice Markéta Bučoková.

To v Sokolovské nemáte?
Vůbec. Všechno, co jsem popisoval, musíme dělat venku. Ať je léto nebo zima, ať praží slunce, prší nebo sněží. V místnosti tak dva krát tři metry se nás má převlékat 11. Takže si vezmete oblek, body, helmu a jdete ven nebo na chodbu. Nemluvě o autech, protože nasedat nebo vysedat musíme před garážemi. Uvnitř není kolem aut žádné místo.

V jakých tedy teď sídlíte prostorách? Co to je za budovu?
Celý tento objekt patřil kdysi plzeňskému pivovaru. A co jsem zaslechl od pamětníků, tak tady měly být nějaké sklady na bedny a sudy. Dokonce tu byly jen přístřešky. Garáže a místnosti vznikaly postupně. Musela se předělávat vrata, kvůli autům zvedat střechy a podobně.

Co tedy všechno v tomto objektu máte?
Moc toho není. Jsou tady zasedací místnosti a nějaké skladovací prostory. Svépomocí jsme si upravili jednu místnost na kuchyňku, abychom si mohli vůbec někde dát po zásahu kafe a párek. Za zmínku jistě stojí, že dobrovolníci se sem sestěhovali v roce 1983, když se státní útvar stěhoval do nového.

Jak to třeba vypadá, když musíte jet na zásah?
Jako ježek v kleci. My si svoje auta zaparkujeme přesně u zdi tak, aby mohlo vyjte jedno auto z garáže a pak další technika. To třeba v Poděbradce odpadne. Budeme mít svoje vlastní civilní parkoviště pro členy zásahové jednoty, takže výjezd techniky nebude nic omezovat.

Snažíte se tvářit klidně, ale nechce se mi věřit, že nová zbrojnice vás nezasáhla do srdíčka.
Máme obrovskou radost, opravdu. Ale zatím je vše ve fázi jednání a podepisování smluv. Až se začne stavět a bude se blížit stěhování, budeme to řešit víc.

Po tomto rozhovoru jsme s Janem Vondrysem procházeli současné prostory a zázemí zásahové jednotky. Tady je několik postřehů:
● Malé a zcela nevyhovující zázemí.
● Aby se hasiči dostali k technice, musí odemknout minimálně pět zámků od vrat a dveří do garáží.
● V garážích je málo místa, zatéká do nich a není možné je v zimě vytopit.
● Před vraty do garáže jsou na zemi barevné pruhy. Ukazují, jak má být hasičské auto nastaveno, aby řidič mohl zacouvat. Pokud se koly na čáry netrefí, nemá šanci se do garáže dostat.