V Hlupíně v současné době bydlí 96 obyvatel. Nejstarší občance je 88 let a nejmladšímu obyvateli teprve jeden rok. Zhruba polovina zde žijících lidí je ve starobním důchodu. „Pozorujeme odliv mladých lidí z obce,“ řekl starosta Jaroslav Křivanec. Obec ještě nemá zpracovaný územní plán. Prodávat parcely nemůže, neboť nemá obecní pozemky v okolí obce.

Mezi největší letošní investice patří rekonstrukce silnice mezi Hlupínem a Sedlem. S opravou se začne ještě letos. Hlupín získal z Ministerstva pro místní rozvoj stoprocentní dotaci. Výdaje na rekonstrukci budou stát 5 300 000 korun.

Hlupín plánuje vybudovat kanalizaci a čistírnu odpadních vod. „Máme zpracovanou projektovou dokumentaci včetně stavebního povolení. Nebyla nám ale přislíbena dotace, proto se budeme snažit zažádat o ni znovu. Z rozpočtu obce bychom takovou akci nemohli zaplatit,“ uvedl starosta. Obec se proto snaží šetřit. „V dubnu jsme alespoň vysadili 20 ořechů a 10 třešní na obecních pozemcích, které nebyly zemědělsky využívané,“ řekl Křivanec. Ze svého rozpočtu Hlupín na tuto akci zaplatil zhruba 10 000 korun.

Další plány

Mezi další plány patří dovybavení dětského hřiště, které stojí za obecním úřadem.

Obec má zpracován projekt na úpravu veřejného prostranství, který řeší asfaltování obecních komunikací a prostranství, dále veřejné osvětlení, rozhlas i umístění autobusových zastávek. „Chtěli bychom tento projekt zrealizovat, ale nejdříve by se měla udělat kanalizace, abychom to nově vybudované zase nebourali,“ řekl. Výdaje na zpracování projektu pokryly ve výši 120 000 korun dotace z programu Obnovy venkova, 80 000 korun zaplatila obec ze svého rozpočtu.

Hlupín plánuje také opravit požární nádrž, která už špatně drží vodu. Opravy střechy by se mohl dočkat také Klub dobrovolných hasičů.

K Hlupínu patří jedna samota, kde jsou dvě čísla popisná. Říká se jí Cihelna. Kolem ní teče Březový potok, který se vlévá do Otavy u Katovic. „Potok se sice rozvodňuje, ale vylévá se do luk, takže obyvatelům nijak neškodí,“ řekl starosta.

Život v obci

Funkci kulturního domu v obci plní Klub dobrovolných hasičů. Tam se koná také většina akcí. Hostinec obec nemá, prodejna potravin byla po 48 letech zrušena v roce 1995.

Mezi spolky činné v Hlupíně patří sbor dobrovolných hasičů a myslivci, kteří jsou sloučeni s mečichovskými. Stále živá zůstává tradice stavění májky.

Každým rokem pořádají dobrovolní hasiči sportovní turnaje.

Návesní kaple o zvon dvakrát přišla

Mezi nejvýznamnější stavby obce patří kaple na návsi, která je kulturní památkou. Postavena byla roku 1819.

V roce 1830 dostala novou šindelovou krytinu, kterou roku 1843 nahradily tašky a věžička byla oplechována. V roce 1932 obec na vlastní náklady kompletně kapli opravila. Zajímavostí fasády je především obloukově zakončený štít, v jehož vrcholu jsou sluneční hodiny.

Pozoruhodná je také historie zvonu v návesní kapli. Dvakrát byl odebrán pro válečné účely.

První zvon byl zakoupen v roce 1839 a v roce 1917 odebrán pro válečné účely. V roce 1932 obec získala darem nový zvon od pátera Jana Komrsky, pocházejícího z hlupínského domu č. 5. V tom roce byla kaplička opravena nákladem 10 000 Kčs.

Podruhé musel být zvon podle nařízení sundán 1. dubna 1942 mistrem pokrývačem Karlem Šilhánkem, jak sdělují zápisy v obecní kronice. „Vesnička naše usnula na věčný spánek, když každý čekal, až se rozhlaholí zvonek dědinou,“ popisuje Jaroslav Křivanec v kronice to, jak místním známý zvuk klekání chyběl.

Ale už v roce 1945 věnoval obci nový zvon páter Antonín Komrska, děkan z Veselí nad Lužnicí, bratranec Františka Komrsky z hlupínského domu č. 5. Zvon visí v kapli do dnešní doby. Ovládán je elektricky a zvoní pouze v poledne.

Naposledy nechala obec zrekonstruovat kapli v roce 2005, kdy byla opravena střecha a věžička. Na její obnovu získal Hlupín tehdy dotaci ve výši 120 000 korun. Náklady byly vyčísleny na 200 000 korun. Zbytek částky obec zaplatila z vlastního rozpočtu.

Název obce

Název obce se patrně odvozuje od prvního držitele Hlúpy – Hlúpův dvůr. V 17. století patřil Hlupín Petru Pešinovi, rytíři z Komárovic, který byl tehdy i majitelem panství ve Střelských Hošticích. Po porážce českých stavů mu byl zkonfiskován. Zdroj: Internet

Velká voda v roce 1925 strhla místní most

„Dne 11. srpna byl hrozně parný den. K večeru se pokrývala obloha strašnými mraky. V devět hodin nastala hrozná bouře, která trvala do jedné hodiny v noci. Při této bouři byly na různých místech průtrže mračen a tím přišla veliká voda, která brala co ji v cestu přišlo. Množství vody hnalo se po lukách březových směrem k mostu, kde se nashromáždilo tolik vody ve výši několika metrů. Most byl dosti velký a také bytelný, neboť nebylo paměti, kdy byl stavěn, ale přece nemohl pohltit tak ohromné jezero vody, která do něho narážela. Tím byl stržen a na místě zůstala velká propast.“

Zdroj: z kroniky obce

Proč jsem Hlupičák?

Karel Fišer
78 let
Jsem rodák z Hlupína, ale padesát let jsem bydlel v Hydčicích. Potom jsem se sem vrátil. Mám to v Hlupíně rád, je tu klid a ticho. Tady se mi líbí všechno. Jsou odsud krásné rozhledy do kraje. V okolních lesích roste hodně hub, zrovna tady mám košík plný bedel.

Pomník ve tvaru srdce památce francouzského důstojníka

Kamenný pomník původně stával na levé straně silnice směrem na Mečichov, ale při její stavbě byl přestěhován na druhou stranu ke kapličce sv. Anny.
Obyvatelé se domnívají, že byl postaven na památku smrti francouzského generála nebo maršála, o němž ale nejsou v zábořských matrikách žádné zprávy.

Podle Josefa Komrsky, který býval hlupínským kronikářem, v roce 1925 byl objeven při stavbě silnice hromadný hrob asi 28 vojáků, šlo především o kosterní zbytky, knoflíky a meče. Pomník byl až po 2. světové válce doplněn místními občany o kovovou ozdobu ve tvaru věnce s lodní kotvou a ornament na knize.

Podle Josefa Komrsky lidé věřili, že pomník ve tvaru srdce byl postaven na památku tragické smrti utopením tří francouzských důstojníků s koňmi v kdysi bažinaté části Březového potoka.

Zápis v zábořských matrikách z ledna 1742 svědčí o zimním vojenském táboře francouzského vojska v oblasti Záboří a možná i Hlupíně. Kdoví, na čí památku byl pomník vlastně původně postaven.