Obec Rovná má v současnosti asi 250 obyvatel. Mezi budovy, které jsou v jejím majetku, patří například hostinec, obchod nebo knihovna s veřejným internetem. V minulosti obec zrekostruovala objekt hostince a hasičské zbrojnice. Nyní je na řadě obchod, který by se podle plánů zastupitelstva měl rozšířit. Kromě prostoru s obchodem má obyvatelům sloužit také jako multifunkční centrum. „Patro poslouží různým službám, mohlo by tam být kadeřnictví a místnost s počítači, sloužící jako malé informační středisko,“ popisuje starosta Jiří Nepodal. Rovná chce centrum vybudovat po etapách. „Již dvakrát jsme na tuto akci žádali o dotaci, zatím neúspěšně,“ dodal Nepodal. Výdaje na celkovou rekonstrukci, včetně vybudování malého parkoviště, vyjde na dvanáct milionů korun.

Plánů do budoucna má obec ale ještě několik. Jedním z nich je realizace vodovodu. Projektové dokumentace jsou již zpracované. „Musíme vyřešit zásobování obce pitnou vodou. Studna a vodojem jsou na území Řepice a slouží oběma obcím. Vypracován je projekt na posilovací zdroj,“ vysvětlil Jiří Nepodal. Vodovodní potrubí podle plánů povede asi 1,6 kilometrů a napojí se na obecní studnu, kde dojde k promísení vody s římovskou. Běžné napojení není možné kvůli zástavbě a skále. „Zásoby vody se v Rovné snižují. Také chceme, aby mísení upravilo kvalitu vody, protože hladina dusičňanů je těsně pod normou,“ dodal starosta. Obec bude na tuto akci žádat o dotaci, neboť celkové náklady jsou vyčísleny na čtyři miliony korun.

Obec má také zpracován projekt na přírodní čistírnu odpadních vod. „Mělo by jít o záchytnou jímku, na kterou budou navazovat dvě nádrže. Její hlavní výhodou je bezúdržbovost, pracuje s minimálními provozními náklady,“ řekl Nepodal. Akce se bude odvíjet po částech, etapovitě. Celkové náklady dosáhnou sedmi a půl milionu korun.

Rovnou také brzy osvítí nové veřejné osvětlení. Obec zatím nezná přesné výdaje, ale akci bude financovat plně z vlastních zdrojů.

U obce kvete ohrožený druh hořce

Národní přírodní památka Rovná o výměře 3,8 ha byla vyhlášená roku 1972. Leží v blízkosti obce. Rozkládá se na severozápadním břehu Rovenského rybníka na území louky, kde lze v jarním období vidět kvetoucí, kriticky ohrožený druh hořce jarního (Gentiana verna).

Ještě začátkem osmdesátých let dvacátého století bylo v lokalitě odhadováno na 500 kvetoucích hořců. V současnosti již přežívá pouze pár jedinců. Ve vlhkých částech louky se vyskytují například ostřice Davallova, Hartmanova, latnatá, obecná, bleší, prstnatec májový nebo kozlík dvoudomý. V nedávné době zde bylo nalezeno několik druhů takzvaných bahenních pampelišek (bavorská, bahenní, husí, chudolaločnatá, domácí).

Další zajímavostí z rostlinné říše je v jižních Čechách jediné naleziště vstavače bledého (Orchis pallens) na vrchu Sedlina. Také tato lokalita je chráněna státem jako přírodní památka.

Zdroj: Internet

Nejstarší slovanská osada na Strakonicku

První zmínky o obci se datují k roku 1319. Tehdy šlo o sídlo Hroznaty z Rovné, které mělo patrně charakter dvorce a zaniklo ještě ve 14. století. V roce 1414 patřila část obce k Domanicím u Radomyšle. V roce 1454 vznikala ves z části Vlhlav, když později v letech 1528 – 1553 patřila tato část k Řepici, jinou část obce v 16. století vlastnily Strakonice a později také Štěkeň. Poblíž se nacházelo hallstattské sídliště a knovízská osada a ploché žárové hroby. Starší část osady nazývaná v Lemúzích je podle názoru archeologa Bedřicha Dubského jednou z nejstarších slovanských osad na Strakonicku.

Zdroj: Internet

Obnova rybníku v lokalitě přírodní památky má zamezit kolísání spodní vody

Lokalita přírodní památky, kde roste vzácný hořec jarní je ve Správě Chráněné krajinné oblasti Blanský les. Kvůli záchraně vzácné rostliny má být zpracován projekt. Obnovit by se měl rybník, který v místech kdysi býval, a který by mohl pomoci zamezit kolísání spodní vody.

Skoro dvacet let byla Rovná místní částí Strakonic, od roku 1990 je samostatná

Do roku 1972 byl obecní úřad, tehdy Národní výbor, společný pro Rovnou i pro sousední Řepici. V roce 1972 se Rovná stala místní částí Strakonic. Tehdy obec správně zanikla. „Na cedulích tenkrát stálo Strakonice 12 – Rovná,“ vzpomíná starosta Jiří Nepodal. V roce 1990 ale došlo k osamostatnění obce.

Proč jsem Roviňák?

Josef Topka
53 let, Rovná
Jsem zdejší rodák. V Rovné se mi líbí, mám to tady rád. Bydlím tu také kvůli svým rodičům, nechtěl jsem je tady nechat samotné. Mám z Rovné hezké vzpomínky z dětství, třeba na to, jak jsme hráli s klukama fotbal.

Akce pro děti pořádá svaz žen

V Rovné působí několik dobrovolných organizací. Jednou z nich je Český svaz žen Rovná, který v obci pořádá různé akce věnované dětem. Mezi nejoblíbenější patří například masopustní průvod nebo tradiční pálení čarodějnic. Výjimkou nejsou různá zábavná odpoledne určená dětem. Mezi další činné organizace v obci patří Myslivecké sdružení Radost Rovná, které každoročně pořádá akce s názvem Poslední leč. Mezi ale vůbec nejstarší organizace patří Sbor dobrovolných hasičů Rovná, který byl založen obcí již v roce 1902. Oblíbeným výletem místních je cesta pěšky i na kole ve stopách cyklotrasy směrem Strakonice – Písek č. 1260, která vede ze Strakonic přes Řepici a Rovnou. Dále ve východní části obce pak cyklotrasa navazuje na polní cestu k lesu Chlum, která se v polovině vzdálenosti mezi obcí a lesem rozbočuje a pokračuje doprava směrem na obce Rohozná, Osek, Jemnice, Petrovice a Brloh.

Zdroj: Internetové stránky obce Rovná