Již rok rozdává seniorka Ludmila Míšková radost, sílu a utěšující slova v Domově pro seniory v Lidické ulici.
Má ráda kreativní tvoření, hudbu, posezení s ostatními obyvateli domova, ale hlavně dobrou náladu a smích. „Celou dobu, co jsem zde, do něčeho vrtám. Říkám o sobě, že jsem takový šmrdolínek, zkrátka mě baví tvořivá práce," usmívá se Ludmila Míšková.
Po celý rok senioři vytváří výrobky, ať už na svátky jako Vánoce, Dušičky ale hlavně na výstavu ručních prací, která se koná vždy při Václavské pouti. „Každý děláme co zvládneme, naše výrobky jsou kolektivní práce, takže někdo střihá, jiný obšívá, další maluje," vysvětluje seniorka.
Ale vždy tomu tak nebylo. Když do domova nastupovala, nedokázala si představit, že by se někdy na něčem podobném podílela. „Když jsem loni viděla tuto výstavu poprvé, říkala jsem si: to není možné, takové krásné věci zde ti lidé vytvářejí. Všechno je dělané s takovou láskou, která se do výrobků přenáší, zkrátka jsem byla nadšená." A od té doby se Ludmila Míšková začala aktivně zapojovat do ergoterapií. „Je to tam skvělé, povídáme si, tvoříme, zpíváme za doprovodu kytary a podobně. My se tady opravdu nenudíme. Hlavně ten den tak nějak lépe utíká a my zažíváme spoustu zábavy a ještě při tom něco krásného vytvoříme," říká Ludmila Míšková a dodává: „Ovšem bez tak skvělého kolektivu, který se o nás stará, by to nešlo."
Podle spolubydlících je Ludmila jejich anděl, který pro ně má vždy vlídné slovo, úsměv a otevře jim své hřejivé srdce. A jak říká sama Ludmila: „Dostala jsem požehnání, které předávám dál."
