„Tyhle domečky sbírám už čtyřicet let," prozrazuje a vyvrací tak názor, že se jedná o dětskou sběratelskou zálibu. „V mé rodné Anglii je to velký koníček pro dospělé, kteří tyhle domečky pro panenky rádi sbírají. Mám tady různé domečky, jak naše typické anglické, tak japonské nebo holandské. Jsou tu i stavebnice z Ameriky," provází zájemce plnou místností. „Výstavu připravuji s dcerou, která pracuje jako hlasový odborník v divadle. Moc mi s exempláři pomáhá, teď je ale v Anglii," dodává.
K návštěvě domu poblíž bavorovského náměstí láká zájemce teprve od loňského roku. „Loni k nám přišlo devět set lidí a letos už jich je přes šest stovek, takže druhá sezona bude úspěšnější," libuje si sběratelka a provozovatelka Gil Bomber a zdůrazňuje, že vstupné je dobrovolné a vlídné k lidem, kteří by se jinak k unikátní výstavě neodhodlali.
„Nejstarší z domečků, který tady mám, je ten, ve kterém teď bydlí Mr. Bean," ukazuje na jednu z mnoha stavbiček. „Zároveň s ním jsme koupili i stavebnici tohoto šedivého viktoriánského domu. Nejvíc času jsem sbírání věnovala v osmdesátých letech a z té doby mám také nejvíc exemplářů. Potom ležely v Anglii v garáži dalších deset let," prozrazuje.
Do jižních Čech se Gil Bomber nedostala jen tak náhodou. „Jsem Angličanka, ale oba rodiče byli Češi. Matka Ludmila pocházela ze Šumavy, měli ve Čkyni hospodu U Králíčků. Odešla do Anglie za války, otec Arnošt už tam byl. Já se jim narodila v Anglii, takže jsme doma mluvili pořád jenom anglicky," vrací se do válečných let dvaasedmdesátiletá žena.
„Před patnácti lety jsem přijela na jazykový kurz češtiny do Českých Budějovic. Rozhodla jsem se, že bych půl roku žila tady a půl roku v Anglii. A tady v Bavorově jsem měla kamarádku," vysvětluje, co ji zaválo na Strakonicko, kam přivezla i svou sbírku.
Na svůj koníček nedá dopustit. „Tenhle malý svět můžete mít totiž pod kontrolou a sami rozhodujete, jaký bude," přiznává.
A kdyby nepocházela z Anglie, ale ze země liliputů, tak do kterého domku by se nejraději nastěhovala? „Chtěla bych bydlet tady v tom se zelenou střechou," svěřuje se u jedné stavby a jedním dechem přidává, že v některém z vystavovaných domku by ale žít naopak nechtěla.
„Moje sbírka se pořád rozšiřuje. Mám doma dvě stavebnice pod postelí a ještě další domeček v garáži. Ten jsem koupila, ale protože je v něm červotoč, tak ho opravuji. Jenomže už nevím, kam to všechno dám," rozhlíží se rozpačitě po přeplněné výstavní místnosti.
Lidé se v jejím muzeu vracejí do dětství, do doby, kdy byli malí a sestavovali si svůj svět, o kterém sami rozhodovali. Ať už to byly domečky pro panenky, modely garáže, vláčky nebo loutkové divadlo. A samozřejmě oči navrch hlavy tady mají malí návštěvníci, kteří při odchodu přemlouvají rodiče, aby jim nějaký podobný domeček také pořídili.
Malé světy v Bavorově jsou totiž kouzelným místem, které zaujme všechny bez rozdílu věku. Otevřeno je zde do začátku října.
