S Adamem Svobodou z Ordinace v růžové zahradě se Liboru Stachovi, divadelnímu a televiznímu herci, loučilo těžko: „Tři roky nejsou pro někoho tak dlouhá doba, ale pro mě, asi vzhledem k věku, ano.“ Opuštění seriálu nebere prý ale nijak fatálně. „Je pravda, že kdyby se tam nestalo něco zásadního, jako třeba právě moje smrt, začala by být ta naše dějová linka jaksi sama mrtvá,“ uznává herec.

CO TEĎ DĚLÁ? Libor Stach čerstvě nastupuje do Plzně do angažmá, kde přezkoušel hlavní roli v dramatu Jenom konec světa v alternaci s Ondřejem Novákem. Od září povede herecký ročník na pražské vyšší odborné škole. V Městském divadle v Mladé Boleslavi dohrává Saturnina, v pražském D21 hraje v Králi Ubu a od září zkouší na Nové scéně plzeňského divadla Čapkovo R. U. R.

Sebevraždu své postavy z nešťastné lásky nepovažuje za zbytečnou. Vzhledem ke stádiu, do něhož Adam došel jako feťák a blázen s agresivními sklony, byla prý jediným možným řešením. „Když se nad tím zamyslíte po dramaturgické stránce, nikoliv jen po té lidské, je to najednou čin, který může spustit mnoho dalších zajímavých linek, které seriál potřebuje,“ myslí si herec, jenž měl prý radost, když mu producentka seriálu oznámila tento krok. „Věděl jsem, že je to správně. Že přišel čas, aby ta postava skončila, a že jí to vlastně udělá lepší službu, než aby se její příběh uměle natahoval,“ vysvětluje. V tom, že měl pravdu, utvrzují Libora Stacha reakce diváků, které se prý obrátily o 180 stupňů. „Poslední měsíc před smrtí mě všichni nenáviděli. Když to řeknu nadneseně, Adama teď všichni milují a je jim ho líto,“ vypráví Libor Stach.

Natáčení Ordinace mu přineslo jistou formu svobody, hlavně z finančního hlediska. „Pak taky některá vzácná setkání a osvojení si práce s kamerou,“ doplňuje. Zpětně se ale dozvěděl, že kvůli seriálu o jiné nabídky i přišel. „Ale to je v pořádku,“ nelituje ani teď Libor Stach. Uznává, že v nekonečném seriálu není čas zkoušet, dialogy nejsou tak propracované a nedá se poznat, jak dobrými herci představitelé rolí jsou. „Jsem vděčný, že jsem tu příležitost dostal. Přišla v období, kdy jsem to potřeboval,“ říká představitel Adama.

Že by se vrátil na televizní obrazovky, Libor Stach nevylučuje. Je ale hlavně vděčný za divadelní práci, jejíž nabídky mu nyní chodí. „Tak nějak k ní stále tíhnu víc,“ připouštís tím, že by byl vděčný ale i za televizně-filmovou práci. „Ale ne za každou cenu,“ dodává.

Koho by si rád Libor Stach zahrál? „Autistu. Neb mě jejich svět už dlouhou dobu fascinuje a přitahuje,“ odpovídá.

Nahrávání písně Marie s kapelou centra Arpida KRB si Tomáš Klus i klienti Arpidy užili.
Tomáš Klus nazpíval Marii s Arpidou

Mladý umělec se prý chtěl stát hercem už odmala. „Napadlo mě to, myslím, už v porodnici,“ vtipkuje a pak vzpomíná: „Ale ve skutečnosti to bylo někdy v pěti letech, po návštěvě Pošťácké pohádky v mém milovaném Jihočeském divadle.“

NEJDŘÍV OBCHODKA, POTOM UMĚNÍ

Musel na to ale jít oklikou. Rodák z Českých Budějovic si jako střední školu zvolil obchodní akademii. „Byl to takový únik. Tehdy jsem se nedostal na Pražskou konzervatoř, za což jsem teď zpětně vlastně moc rád, gymnázia byla už plná,“ vzpomíná. Rodiče mu „obchodku“ doporučili a jemu na tom tenkrát moc nezáleželo, tak se přihlásil. „Už po prvním měsíci jsem zjistil, že tohle skutečně pro mě není, ale bral jsem to jako povinnost a nutnost, abych měl maturitu a mohl se přihlásit na DAMU a JAMU,“ vysvětluje absolvent JAMU.

PŘÁNÍ NA KONEC

Na České Budějovice, kde strávil více než polovinu života, vzpomíná rád. Má tu i rodinu. „Vracím se sem, ale bohužel jen dvakrát, třikrát do roka,“ připouští herec. Chce to změnit. „Mám jeden takový sen, který se jmenuje Jihočeské divadlo. Je to místo, ke kterému mám citový vztah, neb jsem tam prakticky vyrůstal, stejně tak na otáčivém hledišti v Českém Krumlově, kde jsem deset let pracoval,“ říká s tím, že si přeje vrátit se pracovně do Jihočeského divadla. „Pořád je to pro mě velmi inspirativní prostor, stejně jako budova divadla,“ vysvětluje a doufá: „Tak uvidíme, třeba se tu někdy objevím jako host. Moc bych si to přál.“