„Letošní ročník je věnován práci s hlasem a kromě českých jmen (jakými jsou např. Marta Kloučková, Beata Hlavenková,Petr Tichý, Robert Balzar, Ridina Ahmedová a další…) se můžete na festivalu těšit i na setkání s hvězdami zahraničními, jakými jsou John Potter a Ariel Abramovich, Zsuzsanna Varkonyi, Matthisa Schriefl a Simon Rummel, Trio Mediaeval nebo Arve Henriksen a další,“ říká za organizátory architekt Ivo Kraml.

Co vás přivedlo k tematicky zaměřeným ročníkům?

Je to drobný limit, který si sami nastavujeme a který dává krásně vyniknout individuálním formám hudební interpretace a přístupu v rámci specifické skupiny hudebních nástrojů (popř. hlasu). Pro posluchače je jasně vyjádřené zaměření dobrým vodítkem k orientaci v obsahové náplni festivalu, i když samozřejmě jednotlivá hudební uskupení mají nakonec jako celek nástrojově rozmanitá složení.

Na co festival láká posluchače?

Na to asi neexistuje žádný osvědčený recept a jeho podoba je přímo úměrná možnostem, které má festival pro tento účel v rozpočtu k dispozici. Jsem si vědomi, že náš program je poněkud náročnější proti většině festivalů, cílených na klasické festivalové fanoušky, nicméně toto byl záměr od samého počátku. Ale snažíme se, aby náročnost nebyla až takové míry, aby si cestu do Dobrše našel i téměř laický festivalový divák a to díky dramaturgii ve volbě kombinace vícero žánrů i skladeb či projektů velmi individuálních, často vznikajících až na místě, až po řekněme osvědčené hudební produkce, kdy se jedná např. o skladby a projekty z již vydaných alb.

Přicházejí k vám ohlasy od účinkujících?

Počátky bývají vždy nelehké a sami jsme si neuměli představit, že pro druhý a letošní ročník se již budou ozývat sami a to nejen z Česka, ale i ze zahraničí. Někteří z nich vystupovali nebo vystoupí v Dobrši opakovaně, většinou se vrací hudebníci v novém či jiném hudebním uskupení (Nor Mats Eilertsen, Nizozemec Ernst Rejseger, ale třeba i český kontrabasista Petr Tichý). Ohlasy muzikantů jsou, myslím, jen pozitivní, a nás těší a povzbuzují při přípravě dalšího ročníku. A tak můžeme očekávat příští rok třeba i návrat německého perkusionisty Klause Kugela, ale nejen jeho.

Má festival i letos doprovodný program?

Festival je hudební, nicméně již tradičně je jeho neodmyslitelnou součástí doprovodný program. Jde o vernisáže výstav v místní galerii CoCo. Letos tak bude zpřístupněna návštěvníkům tvorba renomovaných českých umělců, jakými jsou Roman Trabura, Šárka Růžičková Zadáková a Aleš Růžička, či Ondřej Maleček a doprovodná výstava studentského designu Rest(y) Novýho (z)boží!. Cílem organizátorů je tak nabídnout vícevrstevnatý zážitek, výtvarný a hudební, kdy tyto obory se mnohdy navzájem ovlivňují a podporují.

Můžete zmínit v souvislosti s programem či účinkujícími letošního ročníku nějakou zajímavost?

Jistě ano. Napadá mě příběh, vázající se k jedné skladbě. Ariel Abramovich i John Potter jsou oba příznivci Genesis a Stinga. John se seznámil s klávesistou Tony Banksem na koncertech Hilliard a psal o Stingovi ve své první knize Vocal Authority. Ariel byl kamarádem Stingova loutnisty Edin Karamazova. Sting původně zamýšlel skladbu Bury me Deep pro film Robin Hood s Russellem Crowem. Jenže Russell si nemyslel, že je to dost mužné, takže Sting předal skladbu Johnovi. A tak právě i skladba od Stinga zazní v dobršském kostele v rámci programu pátečního festivalového dne. Další zajímavostí je, že v rámci závěrečného festivalového koncertu Tria Reijseger Fraanje Sylla bude senegalský zpěvák Mola Sylla zpívat v tradičním africkém jazyce Wolof.