Šestnáct metrů vysokou rozhlednu by mohli mít 
v Dobrši. V sobotu se místní obyvatelé sešli se zastupiteli a místním architektem Ivo Kramlem, který představil svůj doplněný návrh. „Zohlednil jsem připomínky z minulého setkání, například tematiku zvonů," vysvětlil, proč návrh doplňoval.
Návrh rozhledny, které Ivo Kraml říká Schody do nebe, se v debatě setkal s pozitivními 
i negativními reakcemi. Například Fedor Tachajev se staví proti rozhledně. „Myslím, že taková stavba narušuje krajinný ráz a obec by měla spíše vybudovat čističku," 
řekl v debatě.
Naopak jednoznačně pro rozhlednu je Hana Sovová. „Nevidím jediný důvod, proč bychom nemohli mít rozhlednu. Nápad i samotná vizualizace se mi líbí. Může přilákat turisty," podotkla.
Proti samotné rozhledně není ani starostka obce Drážov Jiřina Vávrová, kam Dobrš úředně spadá. Upozornila však na fakt, že jako obec musí řešit i s tím související věci jako financování, údržbu a další. „Když Svazek obcí šumavského Podlesí rozhlednu postaví, kdo ji a její okolí bude udržovat? Kdo bude financovat případné opravy? To ještě není vyřešené," zmínila se.
Úvodní studii zpracoval Ivo Kraml zdarma. Případná realizace by Svazek obcí šumavského Podlesí, který o stavbě rozhledny uvažuje, vyšla zhruba na pět milionů korun.
Doplněný návrh poputuje na strakonický odbor životního prostředí a znovu ho projedná svazek obcí. Stavba by mohla být z osmdesáti procent hrazena z dotací, o zbytek by se mohlo podělit čtrnáct obcí svazku. 

Rozhledna Šibeničním vrchu je unikátní svým vzhledem

Dobrš – Vystoupat po schodech do nebe? V Dobrši by to mohlo být možné. Turisty by k ní mohla navíc dovést poutní trasa šumavským Podlesím.
Návrh atypické rozhledny se stejnojmenným názvem předložil Svazku obcí šumavského Podlesí dobršský rodák architekt Ivo Kraml spolu s Květou Čulejovou. „Jedná se o dřevěnou stavbu se dvěma vyhlídkovými plošinami ve výšce osm a šestnáct metrů. V návrhu je i místo s ohništěm, kde si mohou návštěvníci odpočinout, popovídat nebo jen sníst svačinu," popsal.
Odpočinkové místo má na Šibeničním vrchu nad Dobrší své opodstatnění. „V dřívějších dobách se tam scházeli lidé u táborových ohňů," podotkl. Teď by se tam mohl život vrátit.
V přízemí rozhledny bude prostor, kde se lidé dozvědí informace o historii místa i o celé poutní trase.
Stavba má vzhledem k pozemku netradiční obdélníkový tvar. Doplněna je o motiv zvonů, jelikož Dobrš je s nimi úzce spjatá.
V sobotní debatě nad plány Svazku obcí šumavského Podlesí, který o výstavbě rozhledny uvažuje, zazněla otázka, proč by vlastně v Dobrši rozhledna měla stát. Důvody hledali místní těžce, ale nakonec se shodli na tom, že by byla rozhledna turistickým bodem, který by mohl přilákat návštěvníky.
Starostka obce Drážov Jiřina Vávrová, kam Dobrš spadá, poukázala na fakt, že obec nemá turistům téměř co nabídnout. „Nemáme tady jedinou prodejnu, ani žádné občerstvení," podotkla. Ovšem pokud by rozhledna zvýšila počet turistů, mohla by se alespoň v sezoně uživit malá prodejna potravin.
Faktem je, že druhou rozhlednu takovou, jak ji Ivo Kraml navrhl, v Čechách nenajdete. „Nejblíže je podobná v Rakousku," zmínil se. Svým neobvyklým vzhledem by tak u nás byla unikátní.
Podle propočtu by rozhledna měla vyjít na pět milionů korun, přičemž 80 % by mohl svazek obcí získat dotací. Další peníze by pak stály informační tabule na turistických trasách.

Odkud se na Strakonicko podívat z výšky

Čestice u Volyně

Čtyřicet metrů vysoký vysílač stojí na bezejmenném návrší na jihozápadním konci Čestic v nadmořské výšce 603 metrů. Dokončen byl na konci roku 1999. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce sedm metrů nad zemí vede třicet pět schodů. Vyhlídka je volně přístupná.
Přístup: Po asfaltové cestě z centra obce se dostaneme do blízkosti věže, dále nutno překonat ještě cca 150 metrů přes pastviny dobytka, trasa z obce kopíruje modré turistické značení.
Výhled: především na Čestice a nejbližší okolí, směrem na západ na Javorník s rozhlednou, jinak je rozhled omezen okolními kopci, které dosahují vyšších nadmořských výšek.

Pětnice u Záboří

Na mírném návrší kopce Volyně (587 metrů) mezi Zábořím a Čečelovicemi stojí pětatřicet metrů vysoký železný vysílač, vybodovaný v roce 2001. Dříve se na vyhlídku dostávali lidé dírou v plotě, od roku 2009 se můžete na vyhlídkovou plošinu ve výšce 25 metrů dostat volně po celý rok. Vyjít ale musíte po 138 schodech. Svůj název Pětnice získala po stejnojmenném lesu, který stojí poblíž.
Přístup: Vysílač se nachází asi kilometr západně od obce Záboří při silnici na Čečelovice. K vysílači vede zelená turistická značka z Blatné.
Výhled: Uvidíte Blatensko, Horažďovicko, Strakonicko, Brdy, Šumava nebo Temelín.

Kbíl u Libětic

Další vysílač mobilního operátora najdete na kopci Kbíl u Libětic, známým svými dolmeny. Stojí v nadmořské výšce 664 metrů. Stavba je z roku 2008 a její celková výška je čtyřicet dva metrů. Vyhlídková plošina je ve výšce dvacet sedm metrů. Nahoru vede 150 železných schodů a jeden betonový. Je volně přístupná.
Přístup: K vysílači se dostanete z osady Švejcarova Lhota po žluté turistické trase nebo v opačném směru od rozcestníku při silnici nad obcí Libětice (zde možno na odstavné ploše zaparkovat). V obou případech ujdete zhruba kilometr.
Výhled: Uvidíte Strakonice, Pootaví, Libín, Kleť, Bobík, Boubín, Pláně, Brdy, Písecké hory, JE Temelín.

Hoslovice

Poslední z vysílačů stojí na zalesněném návrší asi kilometr severozápadně od Hoslovic v nadmořské výšce 668 metrů. Vyrostl tu v roce 2005, od srpna tohoto roku je přístupný turistům. Jeho celková výška je padesát metrů, návštěvníci mohou vystoupat po 152 schodech na plošinu ve výšce dvacet devět metrů.
Přístup: Na kraji Hoslovic odbočte před obecním úřadem vpravo a pak vlevo na polní cestu a pokračovat až k lesu. K rozhledně ještě asi sto metrů.
Výhled: Při pohledu z ochozu vidíme na jihu Bobík a Boubín. Na severozápadě se strakonický komín, směrem na východ je vidět Žďánov s hradem Kašperk.