Je jí 75 let, učit začala ve svých 20 letech. Profesorka matematiky a fyziky Miloslava Beranová se před několika dny stala – spolu s dalšími kolegy z jihu Čech – vítězkou ankety Vynikající pedagog Jihočeského kraje 2013. „Za život jsem dostal několik ocenění, ale tohle je výjimečné jednou věcí – do ankety mne totiž nominovali moji kolegové ze školy. Moc jim za to děkuji. Když mi ředitel školy Jiří Homolka zavolal, že mne kolegové navrhli do této ankety, byla jsem velmi dojatá," říká žena, která celý život věnovala studiu.
Jejím posledním působištěm byla 12 let SPŠ a VOŠ Volyně. Letos v září už před lavice ale nenastoupila. „Šla jsem na odpočinek, ale víte, studenti mi strašně chybí," posteskla si profesorka Miloslava Beranová.
Ředitel školy Jiří Homolka chtěl nominací do ankety vyjádřit vztah učitelů k profesorce Beranové. „Je to nejen velmi kvalitní pedagog, ale také úžasný člověk. Dokázala si získat každého člověka a myslíme si, že právě ona si zasloužila v anketě figurovat. Je to naše poděkování," uvedl.
Anketa byly určena pedagogickým pracovníkům působícím na školách a zařízeních zřizovaných Jihočeským krajem.

Studenti velmi dobře poznají, že je má učitel upřímně rád

Učitel bude mít přirozený respekt a autoritu jen v tom případě, že má své studenty rád. „Oni to rychle poznají a oplácejí mu stejně. A nemluvím o odpouštění písemek a zkoušení," říká profesorka matematiky a fyziky Miloslava Beranová (75) ze Strakonic.

Na naši schůzku u kávy v jedné strakonické cukrárně dorazila na minutu přesně. Přesně v duchu obou věd, které učila celý život. Ale i když byla na ní znát mírná nervozita, těch několik okamžiků strávených rozhovorem nejen o kantořině, ale třeba také o její velké lásce ke knihám, patřilo mezi ty z kategorie příjemné.


Kolik let jste vlastně učila?
Počkejte, to musím spočítat. Začala jsem učit ve dvaceti letech, takže letos jsem skončila pětapadesátiletou učitelskou kariéru.

Do ankety Vynikající pedagog Jihočeského kraje 2013 vás nominovali kolegové ze SPŠ a VOŠ Volyně. Říkala jste, že vás to velmi dojalo. Ale cenu za vás přebíral váš syn. Proč?
Letos v září už jsem do školy nenastoupila, i když se mi po studentech velmi stýská. Přiznám se, že jsem na začátku školního roku plakala, protože mi hrozně chybí. A pochopitelně i moji kolegové. Jsou to úžasní lidé. Jenže jsem neměla ani tušení o anketě a v době předávání ocenění 1. října v Českých Budějovicích jsem cestovala po Itálii.

Jak jste zmínila, učila jste pětapadesát let. Už jste svoji kariéru bilancovala?
Omlouvám se, ale ještě jsem nebilancovala. Necítím se na to. Ale i když jsem původně kantořinu vůbec nechtěla dělat, přesto to byl velmi krásný život.

Jméno Miloslava Beranová je mezi učiteli pojem. Je nějaký recept jak být dobrým učitelem? Někdy mám pocit, že současná doba na to jaksi nemá čas.
Tři slova: Mít rád studenty. Pokud tohle nefunguje, je veškerá snaha zbytečná. K tomu i sebevzdělávání. Studenti potřebují mít před sebou autoritu. A tu musíte nějak vytvořit. Já vsadila na obojí – lásku ke studentům a dobře znát svůj obor. A můžete si být jistý, že obojí studenti velmi dobře poznají. Ale nepleťte si lásku ke studentům s odpuštěním povinností! Jistě, takový pedagog je také oblíbený, ale jinak. A víc nakonec mají raději náročného a přísného kantora, i když jim dává sardele a vynadá jim.

Měli bychom ale na vás prozradit, že jste neučila jenom matematiku a fyziku, ale také …
… občanskou výchovu. Ano, ale vynikající! Učila jsem například Pavla Pavla ze Strakonic a při hodinách občanky, která mi lezla krkem jen kvůli tomu, co v ní bylo za nesmysly, jsme právě na strakonické průmyslovce četli knihy Ericha von Dänikena. Toho já zbožňovala. Kromě jiného jsme řešili, jak to bylo s těmi sochami na Velikonočním ostrově, a najednou takový studentík říká: „Já myslím, že vím, jak na to mohli jít." A ze špejlí sestrojil model, který to dokazoval. Ještě ten rok za mnou přišel a požádal mne o pomoc při zveřejnění v časopise ABC.

Už jste v důchodu, ale nezahálíte.

To dokazuje vaše cestování po Itálii. Kam se ještě chystáte?
Cestování mne hrozně baví a ráda bych v něm pokračovala. Na příští rok mám zajištěné Maroko, ale můj velký sen je Bhútán. Jenže to už je o větších penězích. Ale mám ještě milion dalších plánů.

A vaše koníčky?
Stále doučuji studenty matematiku a fyziku a hrozně ráda čtu. A miluju pořádnou rockovou muziku.

Měla byste pro současné učitele nějakou radu?
Už tady zazněla – mějte rádi své žáky a studenty.

Miloslava Beranová

Narodila se 20. září 1938 v Katovicích.
Navštěvovala Základní školu v Husinci, kde měli rodiče hostinec. Od třetí třídy pak chodila do školy v Katovicích.
Vystudovala strakonické gymnázium, dále pak Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze a získala doktorát na Filozofické fakultě UK v Praze.
Učila na SPŠ Strakonice, Gymnáziu Strakonice (na obou školách také zastávala funkce zástupce ředitele) a na SPŠ a VOŠ ve Volyni.
Mezi její koníčky patří matematika a fyzika, cestování, knihy a kvalitní rocková muzika. Ráda jezdí na koncerty.