Hubí mravence, štěnice, šváby, myši, potkany, poradí si s moly, blechami, vosami i dalším otravným hmyzem, který využívá pohodlí naší domácnosti. Navíc používají vědecky testované metody, profesionální přípravky s vysokou účinností a garantují úspěšnost zásahu. Víte, že v jihočeské metropoli připadá až pět potkanů na hlavu, a problém se štěnicemi je třeba řešit třeba i se sousedy?

Jak přiblížil jednatel DeraPlus Jakub Stejskal, společnost vznikla asi před 15 lety a za všechno mohly právě štěnice. „Můj otec je entomolog, podílí se na vývoji insekticidů, a má přehled v sektoru DDD (tj. deratizace, dezinfekce, dezinsekce). V té době upozorňoval na velký problém se štěnicemi. Lidé a často ani odborníci nevěděli, jak se jich zbavit,“ vysvětlil úvodem.

Našel tak mezeru na trhu. „Složili jsme potřebné zkoušky a začali se věnovat podnikání,“ dodal Stejskal.

Největší problém mravenci

Po založení webu a vytištění letáků se začaly objevovat první zakázky. Deratizaci provádí v domácnostech i podnikatelských provozech, převážně restauracích, hotelích, obchodních domech, kde škůdci nachází zdroj potravy. Období léta je podle něj i v našem kraji největší poptávka po likvidaci mravenčích kolonií. „Mravenci jsou velký problém, v posledních letech graduje, dříve totiž docházelo k plošným preventivním postřikům, které se postupem let omezily na minimum,“ naznačil.

Nepříjemní škůdci, kteří ohrožují domácnosti i na jihu Čech.Nepříjemní škůdci, kteří ohrožují domácnosti i na jihu Čech.Zdroj: Archiv Jakuba Stejskala, DeraPlus

Obecně došlo k snížení počtu dostupných dezinsekčních a deratizačních látek kvůli nové legislativě EU. „V současnosti jsou uplatňovány nové postupy likvidace škůdců kvůli ekologii, s minimálními dopady na přírodu, ptactvo i lidský organismus. V dnešní době se klade důraz na cílené používání potřebného množství, aby nedošlo k tzv. přestříkávání,“ popsal Stejskal.

Malí ale šikovní

Přípravky na bázi aerosolů vystřídaly šikovné gely. „Jde o kapičky nanášené v gelové formě, které si třeba švábi a rusi najdou sami, v případě mravenců se umisťují přímo do jejich cestiček,“ uvedl příklad. Specifickým druhem jsou dle jeho slov mravenci faraon. „Miliony malých zrzavých, odolných a spolupracujících jedinců, které mohou roznášet i nebezpečné infekce. Jejich specifikum je to, že nemají jednu královnu, takže kolonie mravenců narůstají závratnou rychlostí,“ upozornil.

Potkani šíří nemoci. Ilustrační foto.
Pozor na jed. V Budějovicích na potkany líčí přes tři sta kilo návnad

Jak faraoni, tak i černí „zahradní“ mravenci si zanesou chytrou nástrahu do hnízda a je po nepříjemné společnosti. „Faraoni jsou schopní mít v jedné budově pět, deset i patnáct kolonií, každá z nich má jiné migrační trasy. Když ošetříme například byt paní Novákové a její sousedka paní Doležalová zásah odmítne, tak může jedna kolonie v jejím bytě přežít,“ podotkl Stejskal s tím, že někdy je řešení na dlouhé lokte a po nějaké době tak hrozí zpětné rozšíření.

Gely se umisťují do ochranných plastových staniček (obalů), lze je aplikovat i za přítomnosti lidí a domácích mazlíčků. „To je oproti dřívějším metodám (postřikům) velká výhoda. Zásah je navíc velmi rychlý, trvá kolem pěti minut. Lidé nemusí opouštět byty jako dříve, ohroženi nejsou ani kojenci, ani studenokrevní živočichové, kteří jsou na postřiky nejháklivější,“ naznačil s tím, že jde o účinnější a efektivnější formu likvidace.

Zásah může nařídit i hygiena

Pokud jde o epidemiologicky významného škůdce, likvidaci se nevyhnete. „Deratizaci může nařídit i hygienická stanice, pokud jde o nějakého přenašeče chorobotvorných látek. Orgány státního dozoru mohou například i nařídit před otevřením provozů, škol, nemocnic dezinsekci a dezinfekci objektů jak v případě koronaviru, tak i hmyzu, či hlodavců,“ shrnul Jakub Stejskal.

K chráněným druhům jako je krtek, či včelstva potom vyjíždí specialisté. „Takové zásahy už na vstupu odmítáme,“ řekl.

Jižní Čechy versus ČR
Jihočeský kraj, má dle hledanosti na Google třikrát menší výskyt štěnic domácích než Ústecký. Nejčastěji tento problém lidé v roce 2021 řešili v dubnu, červnu a červenci.
Boom štěnic začal mezi lety 2008 a 2010. Kvůli špatně provedeným postřikům (zejména prováděných amatérsky a svépomocí) si řada populací štěnic vypěstovala odolnost, proto je v dnešní době důležitý odborný zásah.

Deratizace potkanů se v Budějovicích podle ČEVAK provádí dvakrát do roka, na jaře a na podzim. Dle rámcových odhadů připadá na obyvatele větších měst čtyři až pět těchto škůdců, přesně vyčíslit populaci nelze.

Potkaní populace se projevuje ve vlnách. To potvrzují i vyhledávací trendy loňského roku. Tyto hlodavce mají lidé potřebu nejvíce řešit v lednu a v dubnu, a potom v červenci a srpnu. V Jihočeském kraji se vyskytuje zhruba polovina množství potkanů oproti Pardubickému kraji.

Vosy nejvíce trápí Čechy začátkem léta až do podzimu, jak se jich zbavit vyhledávají nejvíce v srpnu, intenzivně problém řeší od června do září. Nejvíce zatíženými regiony jsou Liberecko, Ústecko a Vysočina. Jihočeši evidují asi jen šedesát procent nechtěných hmyzích návštěvníků oproti těmto třem krajům.

Největší kalamita

Nehorším škůdcem jsou podle Stejskala štěnice domácí. „To je kapitola sama o sobě. K zajištění účinnosti zásahu vás čeká malé domácí stěhování. Správná likvidace záleží na kooperaci klienta a deratizátora a jeho zkušenostech,“ upozornil.

Existuje i obsáhlá metodika, jak má vypadat zásah a jak se chovat i po něm. „K tomu jsme vytvořili i instruktážní video, aby lidé věděli, jak se přesně připravit,“ zmínil dále. Deratizační proces má dvě etapy. „Je to jak vyšší dívčí v daném oboru, zásah je velmi náročný,“ sdělil dále.

Na devadesát procent štěnic se nachází do dvou metrů od postele. „Těch deset procent, které jsou vzdálenější, jsou navíc oplodněné samičky. Proto jsou tak evolučně úspěšní a daří se jim rychle vytvářet nové kolonie,“ přiblížil.

Ilustrační foto
V Budějovicích stojí jarní deratizace kanalizace a veřejných ploch tři sta tisíc

Před zásahem je třeba ošetřit i veškerý textil, štěnice zabijí teploty vyšší 55 °C po dobu vyšší jak 30 minut. „Je potřeba vyklidit veškeré skříně, postele, police. Plošný postřik se aplikuje na všechny cílové povrchy; mimo kuchyňskou linku a veškeré prostory, které jsou ve styku s potravinami, a podobně,“ dodal Stejskal s tím, že technik pak operuje v ochranném obleku, vybaven množstvím pomůcek.

U insekticidní aplikace nesmí být nikdo přítomný. Riziko přestavují insekticidy pro domácí mazlíčky, hlavně terarijní a akvarijní studenokrevné živočichy. „Na ně se vztahuje ještě delší doba návratu. Například u rybiček, pavouků, ještěrek a dalších plazů jde nejméně 48 hodin,“ vyčíslil. Zvládli i úspěšný zásah o velkochovatele hadů, který měl doma 100 akvárií.

Každé roční období jiný škůdce

Výskyt škůdců ovlivňuje i roční období. „Na tom hodně záleží. Začátkem léta jsou to vosy, které si staví hnízda ve fasádách, izolacích, podkrovních prostorách, dutinách, půdách a tak dále. Ty se likvidují také různými způsoby, aerosolem, postřikem, pěnou, je řada možností a jejich kombinací,“ dodal.

Sají krev lidem a zvířatům, za potravou cestují

Na podzim jsou to zmiňované štěnice. „Hodně lidí se vrací do domácností z letních bytů, dovolených, ze kterých si štěnice přiváží jako nechtěné suvenýry v kufrech. Druhým faktorem je to, že štěnice z dočasně opuštěných prázdninových bytů migrují i k sousedům, hledají si nové hostitele. Mohou pít krev nejen lidskou ale i zvířecí,“ naznačil.

Na podzim a na jaře se vyskytují silné vlny hlodavců. „Hlavně myši a potkani. Krysy se u nás téměř nevyskytují. Potkani jsou inteligentní, navíc mají tzv. neofobii, bojí se nových nástrah a pastí, takže jejich odstranění je spíše taková hra na kočku a na myš,“ doplnil Jakub Stejskal.

Dříve se používaly rodenticidy (chemické látky narušující srážlivost krve) s rychlým nástupem účinku. „Dnes jsou zakázané a používají se antikoaluganty, něco jako heparin na ředění krve. Jde o humánnější formu smrti. Myši se chovají jako omámené, a nástup látek je pomalejší,“ popsal odborník. Už ale i v našich podmínkách existuje řada hlodavců, která je vůči těmto nástrahám rezistentní (odolná).

Mimo to deratizační společnost provádí i tzv. monitoring výskytu, k čemuž využívají návnady, instalují také ochranné bariéry proti holubům. V současnosti má DeraPlus několik desítek zaměstnanců, v jižních Čechách působí dva deratizační technici. „Když se dělají větší zásahy, stahují se do zásahových týmů, většinu zaměstnanců máme v krajských městech,“ dodal Jakub Stejskal.

Nejčastěji zasahují v Praze, Brně, či v Ostravě. „Tam jsou exponovaná místa hlavně na štěnice, na jihu Čech máte nejvíce mravence a vosy,“ uzavřel porovnáním.

Tipy, co nedělat: Nebrat si ani hezký nábytek, matrace, a jiné u popelnic. Zasažené domácnosti ho často vyhodí a tím se škůdci rozšiřují do dalších bytů a domů. (nejčastější případ zavlečení)
Nenosit si domů knihy z pochybných zdrojů. I v tiskovinách tohoto druhu mohou být štěnice, to je i velká nevýhoda současného trendu knihbudek.
Pokud musíte navštívit někoho v objektu, kde je podezření na štěnice, je prozíravé brát si náhradní oblečení, nesedat si a textilie potom okamžitě uzavřít do plastového obalu (igelitového pytle), posléze vyprat nejméně na 55 °C po dobu delší 30 minut.
Nestříkat prostor dezinfekčními prostředky. Ani předtím, ani po zásahu odborníků, zničí se tím účinnost použitých látek, které působí i šest týdnů.
Nepoužívat repelenty. Stává se, že lidé najdou hnízdo, vystříkají ho repelentem, ale nedostane se tam dost účinné látky. Dojde k rozehnání přeživších hmyzích jedinců a rozšíření do dalších míst.
Nechtění návštěvníci se u vás mohou usadit i během dovolené, když na nějakou dobu opustíte domů, vyrazíte do zahraničí, či na chatu a oni mají volné pole působnosti.
Snažit se být pro škůdce nejméně atraktivní. Sledovat odpadového hospodářství. Důležité je nenechávat volně ležet potraviny, ani krmiva pro zvířata. Vše uzavírat do odolných obalů, krmit jen to množství, aby nezůstávaly zbytky.
Odstranit stavebně-technické nedostatky, zpětné klapky, průlezy v kanalizacích, průduchy u střech, ve fasádách a podobné díry, které jsou potencionálním rizikem vstupu škůdců.
V letních měsících je vhodné umístit také sítě do oken a moskytiéry různých druhů. Pozor na větší množství zdroje vody, která se mohou stát líhništěm komárů.
Vosy i sršně přitahuje ovoce a sladké obecně. Prevencí je proto nelákat hmyz na odložené sladké nápoje a další sladkosti.
Problémem mohou být i opuštěné budovy, squaty a objekty sociálně slabších obyvatel v sousedství zástavby, kde škůdci často najdou útočiště.

Nepříjemní škůdci, kteří ohrožují domácnosti i na jihu Čech.Nepříjemní škůdci, kteří ohrožují domácnosti i na jihu Čech.Zdroj: Archiv Jakuba Stejskala, DeraPlus

 Odstrašující PŘÍBĚH Z PRAXE:

Zavolala paní, která oznámila, že má pocit, že má doma štěnice. Deratizátoři vyrazili na místo, ten její pocit byl najednou podpořen jejich vjemem, že v bytě se nachází tisíce a tisíce štěnic. Stačilo sundat obraz ze zdi a štěnice se rozutekly. Běžně jsou světloplaché a zde jich bylo velké množství, utíkaly pryč i po podlaze. Bylo nutné vše komunikovat s družstvem (SVJ – společenství vlastníků bytových jednotek), informovat okolí i sousedy, aby věděli o problémové situaci. Bylo patrné, že klienti měli dlouhodobý problém a nechápali ani rady odborníků. Deratizátoři v životě takové množství škůdců pohromadě neviděli, protože šlo o mimořádně velkou „kolonii“. Výskyt štěnic lze poznat podle toho, že se na kůži postižených osob objevují různé zvláštní tečky a vyrážka. Někteří lidé mají v extrému i kožní alergické reakce.

Obecné informace o škůdcích

Hlodavci roznášejí nebezpečné infekční choroby jako žloutenka, paratyfus či prasečí mor. K nákaze může dojít přes potraviny, které v domácnostech vyhledávají.

• Potkan váží kolem 500 gramů a je dlouhý 22 až 30 centimetrů, jeho trus měří cca 2 centimetry na dálku a 0,5 centimetrů na šířku

• Krysa váží cca 250 gramů a dosahuje rozměrů od 14 do 23 centimetrů, její trus je široký 0,3 centimetrů a dlouhý asi jeden centimetr.

• Myš domácí dosahuje váhy od 15 do 30 gramů, je nejmenší ze zmiňovaných hlodavců od 7 do 10 centrimentrů a její trus měří od 3 do 8 milimetrů na délku, 1 až 3 milimetry a šířku.

Mravenci jsou jednou z nejúspěšnějších, nejživotaschopnějších skupin hmyzu. Žijí v propracovaných sociálních koloniích a dožívají se vysokého věku 7 až 10 let. V přírodě jsou prospěšní, v domácnosti mohou ale na těle přenášet bakterie, kterými kontaminují jídlo i kuchyňské povrchy.

Štěnice jsou nazývány novodobým morem. Obtěžují ve spánku bolestivými a svědivými štípanci na obličeji, šíji a pažích, ze kterých vznikají nepříjemné vyrážky.

Vosa a sršeň jsou příbuzní, v přírodě likvidují drobný hmyz, v domácnosti je člověk ale nechce. Nebezpečná jsou jejich žihadla, která mohou použít na rozdíl od včel vícekrát, sršni ho mohou vystříknout i na dálku a zasáhnout tak například oko. Vosí a sršní jed obsahuje látky, které způsobují silnou bolestivost, velké otoky a mají neurotoxické účinky. Pro osoby citlivé na některou ze složek jejich jedu mohou znamenat trvalé poškození zdraví, nebo dokonce smrt. Vážné nebezpečí představují hnízda vyskytující se v podkroví či na půdách, kdy v jednom žije až dva tisíce jedinců.

Nepříjemní škůdci, kteří ohrožují domácnosti i na jihu Čech.Nepříjemní škůdci, kteří ohrožují domácnosti i na jihu Čech.Zdroj: Archiv Jakuba Stejskala, DeraPlus

Výskyt švábů v bytě prozradí typický zápach, který signalizuje jejich přemnožení - produkují totiž v trusu silné alergeny, které v domácnostech zůstávají i několik měsíců. Tento hmyz kontaminuje potraviny, přenáší bakterie a další infekční nemoci (např. salmonellu). Švábi dokáží přežívat až 6 týdnů bez potravy, a proto je těžké se jich zbavit.

Blechy jsou výborní skokani, dokážou vyskočit do výšky až 20 centimetrů a doskočit do vzdálenosti až 35 centimetrů s obrovským zrychlením. Tato vlastnost z nich dělá jen těžko polapitelného soupeře jak pro zvířata, na kterých nejčastěji parazitují, tak pro člověka, na kterého se ze zvířat přenášejí. Jde o nepříjemný hmyz, protože jejich štípance jsou bolestivé a silně svědivé. Přenášejí závažné choroby jako například mor nebo tasemnici. První pomocí při hubení blech, je pečlivě vyprat veškeré oblečení a textilie v bytě a důkladná hygiena těla i vlasů.

Ilustrační foto.
Lidé si neuvědomují, že nechtěně krmí potkany

Moli zničí vlněné oblečení, kožešiny, koberce, knihy. Zavíječi žerou a špiní mouku, oříšky, koření a další potraviny. Najdeme je všude, kukly a larvy se nejčastěji usazují v potravinách, v rozích místností, v oblečení a kobercích.

Roztoči jsou původci nepříjemných alergií vyskytujícími se v domácnostech, znamenají riziko i pro zdravé jedince, pro alergiky jsou vážným problémem, který může končit i ohrožením života. Mezi roztoče patří i klíště obecné. Domácnost, v níž žije alergik na roztoče, se tomuto faktu přizpůsobuje prevencí. Osvědčilo se používání hypoalergenních lůžkovin, odstranění koberců, záclon a dalších lapačů prachu.