Zažil například povodně v 80. letech. „Víte, někdy jsem si představoval, co všechno může počasí přinést. Jaká by byla třeba stoletá voda. Ale tisíciletá voda? Povodně v srpnu 2002 byly prostě hrůza a běsnění živlů,“ vzpomíná na protržené hráze rybníků Velký bělčický či nad obcí Metly.

Deník

Sedíme nad něčím, co má nepředstavitelnou hodnotu. Deník kocelovické stanice. Sem jeho pracovníci zapisují všechny hodnoty den co den už od roku 1975, kdy stanice vznikla. Díky tomuto se lze vrátit v čase až do léta 2002. „Víte, srpnové povodně byly v podstatě následek červencového počasí. V tu dobu hodně a často pršelo. Půda se pomalu, ale jistě plnila vodou,“ vzpomíná Zdeněk Vondra.

20 let od ničivých povodní.20 let od ničivých povodní.Zdroj: Deník/Jan Lakomý

Varování přišlo hned začátkem července. V úterý 2. července 7 milimetrů srážek, ve středu 3. července 21 milimetrů. V sobotu 13. července spadlo v Kocelovicích 70 milimetrů, ale v Bělčicích podle místních zemědělců dokonce 120 milimetrů. Právě to mohlo stát podle Zdeňka Vondry za protržením Velkého bělčického rybníku. S tím souvisí i příběh lékaře, který v ten okamžik mířil v sanitce do obce Závišín k pacientce. „Když jeli po silnici na Bělčice, tak se právě protrhl tenhle rybník. Vyprávěl, jak je vlna i se sanitkou srazila někam do lesa. Snažil se plavat a na poslední chvíli se zachytil jediného stromu, který tam vydržel. Byla to jeho nejdelší noc v životě,“ vyprávěl Zdeněk Vondra.

Trochu přiblížil i protržení hráze Metelského rybníku v úterý 13. srpna. „Lidé v obci sami začali Metly opouštět ještě v pátek v noci. Jedna známá mi vyprávěla, jaké zvuky se linuly z hráze, která pak praskla. Například pukání a praskání kořenů stoletých stromů,“ dodal.

Přečtěte si příběhy Jihočechů, kteří před velkou vodou utíkali, a u fotek zavzpomínejte, jak ničivé povodně v roce 2002 zpustošily náš kraj.

• ze 6. na 7. srpna spadlo např. v Pohorské vsi 278 mm srážek
• 8. srpna voda z Malše, Vltavy a menších toků zaplavila jihočeská města
• 9. srpna přestalo pršet, první vlna opadla
• 11. srpna znovu začalo silně pršet a 12. srpna přišla druhá, mnohem silnější vlna… Více k tématu ZDE.

Nasycená krajina

Ale vraťme se k číslům. Krajina se prakticky celý červenec sytila srážkami. Až přišel inkriminovaný začátek srpna. V úterý 6. a ve středu 7. srpna spadlo úhrnem 70 milimetrů vody. Jindy by byly takové srážky požehnáním. Pro krajinu, která už neměla kam vodu vstřebat, to byla rána. Následkem byla první povodňová vlna. „Tenkrát jsem si kolem 9. srpna zajel na Orlík. Přelivem šlo přes přehradu 1500 kubíků za vteřinu. To byl zážitek! Hřmělo to jako Niagárské vodopády a já si říkal, že tohle už asi nikdy neuvidím,“ vzpomíná meteorolog.

Netušil, jak moc se v ten okamžik mýlil. V neděli 11. srpna spadlo 25 milimetrů a v pondělí 76 milimetrů. Přes metr vody během dvou dnů znamenalo smrtelnou ránu. Směrem na Brdy dokonce spadlo ještě více srážek. „Říčky a potoky byly ještě rozlité, voda z první vlny ještě nebyla odteklá a přišla tahle bomba. Tohle už nešlo zastavit. Z místa, kde pár dnů předtím vytékalo na Orlíku 1500 kubíků vody za vteřinu, rázem bylo 4500 kubíků,“ pokračuje Zdeněk Vondra.

Ale i pak začala příroda ukazovat svoji rozmanitost. Po zbytek srpna téměř nepršelo a následující srpen 2003 byl v historii stanice nejsušším srpnem vůbec.

Od ničivých povodní uplynulo 20 let. Pro řadu lidí to bude vzpomínka, kterou ze své hlavy nikdy nedostanou. Patří mezi ně i meteorolog Zdeněk Vondra. Stačí jen jeden pohled do deníku…