Rodina Chepteových z Moldavska žije v Česku 14 let. Koncem loňského roku složili slib České republice a získali české státní občanství.

Malá dvojčata Natálie a Nikola se už v Čechách narodila, manžele Marianu a Iurieho sem přivedla náhoda. „Měli jsme tu kamarádku, která sem odešla za prací. Měla hodně kontaktů,…" líčí za rodinu Mariana.

Do Čech odjeli za prací společně v roce 1999. Iuri pracoval jako dělník na stavbách, Mariana šila potahy na volanty. Oba jsou původním povoláním učiteli výtvarné výchovy. Rok na to si s sebou přivezli i svou tehdy šestiletou dceru Danielu, která tu začala chodit do školy. „Zvykla si snadno. Našla si tu přátele a zpátky se jí ani nechtělo," hodnotí Mariana. Kvůli ní se rozhodli zůstat na stálo.

O pět let později zažádali o povolení k trvalému pobytu. K tomu prý potřebovali jen větší obnos peněz. K získání státního občanství museli ale kromě slibu věrnosti ČR složit i zkoušku. Podle Mariany to prý ale těžké nebylo. „Museli jsme přečíst článek z novin a říct, o čem byl," popsala.
Češtinu, která cizince často trápí, zvládli skvěle. „Měli jsme ve škole ruštinu. Je to slovanský jazyk, jsou si s češtinou podobné," směje se.

Okolí je přijalo veskrze dobře. „Přátelé nám tu hodně pomohli," dodává. O tom, že by se potýkali s konflikty, nemůže být řeč. „Problémy nemáme, protože je nevyhledáváme. Ale pravdou je, že když vás někdo nechce mít rád, nic s tím neuděláte," říká s nadsázkou Mariana.

Rodina je tu spokojená. Dvojčata chodí do školky, nejstarší dcera na vyšší odbornou školu, manželé podnikají. Ve volných chvílích se vrací ke svému původnímu oboru a věnují se kresbě a malování.