Jana Habersbergerová
Bydliště: Strakonice
Věk: 61 let
Povolání: V důchodu
Záliby: Jóga, čtení, zpěv
Životní motto: Bez silného pouta přátelství by to nešlo.

Navštívila jste hodně zemí. Cestujete ráda a často?
Když jsou peníze a čas, ráda se někam vydám. Baví mě poznávat jiné kraje, kultury, životy lidí. Vždy se raději uskromním a upřednostním investici tohoto směru před nakupováním šatů, šperků a nepotřebností.

Jaké destinace pro vás byly nejzajímavější?
Nemohu zapomenout na Austrálii, konkrétně na Sydney, Melbourne a krajinu s nekonečnými farmami. Lidé byli velice uvolnění, příjemní, také ochotní. Stalo se mi, že za mnou přišel tamější občan a z vlastní iniciativy se mě zeptal, zda něco nepotřebuji, jak se mám… Jakmile se někdo dozvěděl, odkud pocházím, ihned jim naskočilo jedno jméno – Václav Havel. Za hranicemi je velkou personou.
Oslovila mě příroda Albánie, miluji Itálii. Nejvíce mě uchvátil Istanbul, město leží na hranici dvou kontinentů – Evropy a Asie. Střetává se tu východ se západem. Žijí tam pospolu křesťané a muslimové. Je to město nabyté staletou kulturou.

S kým si většinou tak vyjedete? Cestovala jste někdy sama?
Sama jsem necestovala nikdy, na to nejsem. Vždy jsem jela buď na návštěvu nebo s cestovní kanceláří, s přítelkyní či synem, když byl mladší.

Hledím, že jste slušně zcestovalá. Jakým jazykem se většinou domluvíte?
Mluvím anglicky. Když mi bylo čtyřiadvacet, začala jsem se anglický jazyk učit jako samouk a nakonec jsem se stala učitelkou angličtiny i ve škole. Svůj první rok učení jsem strávila ve Volyni a následně jsem přešla na učňák do Strakonic, kde jsem působila asi devatenáct let. Učení jako takové mě bavilo. Jsem dokonce stále ve styku s mnoha bývalými studenty. Do důchodu se mi ještě nechtělo, ale teď si tuto etapu života užívám.

Co teď děláte? Z čeho se těšíte?
Nyní s kamarádem pracuji na opravě domu… Ráda poslouchám hudbu a zpívám ve sborech v Radomyšli a ve Strakonicích. Občas si pustím kvalitní film, hodně čtu, na zahradě pěstuji ovoce a zeleninu pro radost i užitek. Těším na každý další den a žiji naplno.

Roman Škoda