Strakonice v tomto směru mohou vděčit za zviditelnění mnoha lidem, ale především módní návrhářce, aktivistce a v současné době u spolupracovnici Strakonického deníku Petře Kurschové.

Jak a kdy vznikla myšlenka na čapí hnízda?

Čáp bílý patří k naší krajině a já miluji přírodu, historii a náš region. Pak vám vyplyne otázka: Kam se ztratil vlastně náš čáp? Začala jsem už loni pátrat a pronikla jsem do krás ornitologie. Lidé, kteří se touto problematikou zabývají, jsou nesmírně aktivní a já jsem podobného ražení. Nesedím, nýbrž konám. Na mapě hnízd čápa bílého jsem zaregistrovala absenci hnízd ve Strakonicích i jejich okolí. A to tu máme dvě řeky, tůně, zkrátka z mého hlediska příhodné podmínky pro jeho živobytí. Nedalo mi to a vyhledala jsem si odborníka, který by mi poradil. Našla jsem kontakt na Mgr. Stanislava Chvapila, uznávaného odborníka z Roudnice nad Labem. V květnu 2019 jsem mu napsala první email s mým nápadem. Nu, od té doby jsme komunikovali. On můj „guru“, který zná a navštěvuje náš region přes 50 let, a já energický nadšenec a organizátor celé akce.

Kde jste vzala inspiraci?

Čáp nosí děti, je poslem jara, každý ho zná, je v mnoha pohádkách, pro někoho indikátorem zdravé přírody, zkrátka je to takový posel štěstí a pozitivizmu. Přála jsem si pro Strakonice pomoci přivést symbol dobra. To je vše. Ať se radují všichni společně, bez rozdílu.

Co všechno obnášelo dotáhnout věc až k výrobě a instalaci?

Oslovila jsem místní ochránce přírody, i když jsem se divila, že je to dosud nenapadlo a nejsou ani zapojeni do kontroly hnízd v rámci projektů České ornitologické společnosti. S Janem Jurášem jsme letos 7. února zavítali na odbor životního prostředí, abychom domluvili možné lokality. Tam jsme se setkali s podporou a vytipovali jsme opravený komín na městském zahradnictví a lokaci v Hajské u úpravny vody.

Následovala návštěva technických služeb a možnosti pomoci při instalaci. Opět jsme se setkali s podporou mého nápadu. Kupodivu všichni pana Chvapila z Roudnice znali. Nešlo mi do hlavy, proč už dávno nejsou hnízda pro čápy tady a v okolí. Asi nebyla ta správná chvíle nebo blázen, který by to dal do kupy. Pro jistotu jsem volala panu Chvapilovi a domluvili jsme se, že mu raději ještě nafotím situaci a zanesu zamýšlené lokality do mapy, aby mohl posoudit jejich relevantnost. Odpověď přišla rychle a nadšeně. Schválil obě a je šťastný, že se konečně zase vybudují další nová hnízdiště. Za poslední roky dle jeho slov jen ubývají a stávající nejsou ani udržována. Synergie tady byla na všech stranách. Pan Juráš má právě období migrace žab, tak postupuji v projektu sama s pomocí okolí. Jak začal projekt dostávat jasnější obrysy, vůle pomoci a podpory se takřka valí. Jsem ráda, teď ale dotáhnout opravdovou realizaci. Konstrukce, která musí unést běžně 500 kilogramů, není hračka z drátků. Zajela jsem za panem Václavem Kopáčkem a celou věc mu vyložila, včetně technických výkresů dle odborné publikace od Stanislava Chvapila. Pan Kopáček souhlasil a dokonce nabídl, že obě konstrukce vyrobí a jednu bezplatně daruje na tento projekt! To jsou přesně ta slova, která vás ženou kupředu. Lidé, kteří nemusí, ale udělají něco nad rámec povinností nebo práce jen tak. Ve středu 4. března jsme se potkali a v pátek 6. března už na konstrukci pracoval. Není to bezva? Možná stihneme ještě letošní hnízdění. Začátkem týdne jdu připravit na konstrukci základní nosné březové větve. O vynesení konstrukce jsem požádala strakonické profesionální hasiče. V pondělí 9. března jdeme obhlídnout komín na zahradnictví a vymyslet s nimi instalaci. Teď ještě musím sehnat poslední, ale veledůležité věci. Výplet hnízda bude z březových větví, vyplnění mezer z kravského hnoje a povrch natřen vápnem. Vše seženeme a dovezeme s pomocí mých přátel. Březové větve jsou nejlepší pro jejich tvárnost, hnůj se dává jak pro jeho specifickou „vůni“, která může čápy přilákat, protože vše ostatní odfoukne vítr. I drny jsou horší. Vyschnou a také zmizí. Vápno zas pro čápův pocit, že je hnízdo již použité (vizuálně vápno na hnízdě připomíná čapí výkaly) tudíž příhodné pro dobré vyvedení mláďat. Doufám, že všechno klapne a v plánu je instalace pátek 13. března.

Druhé hnízdo je trochu složitější, poněvadž bude na sloupu u tůní v Hajské a vyžaduje akce s delší přípravou. Proto ho budeme řešit v průběhu léta nebo podzimu 2020. I tam jsme mimochodem našli spřízněnou duši a dostali jsme sloup, který je přesně tím, co jsme potřebovali.

Kdo na celém projektu s vámi spolupracoval?

Úžasný pan Stanislav Chvapil jako odborný poradce, Jan Juráš za ochránce přírody Strakonice částečně pomohl s realizací a instalací hnízda, podnikatel Václav Kopáček vyrobí konstrukce na vlastní náklady a nadchl se i pro mé další nápady, které společně začneme chystat. Součinnost jsme dostali z odboru životního prostředí od vedoucího Jaroslava Brůžka a velkou měrou nám pomohl ředitel technických služeb Ludvík Němejc. Všem moc děkuji za jejich přístup, práci i nadšení! A nakonec díky přátelům a rodině, že to se mnou vždy musí projít, ale já už jiná nebudu. Teď už jen čekat, zda čáp přiletí. Někdy to prý trvá i několik roků. Uvidíme a těšíme se!