Dříve se zde promítaly filmy, tancovalo a vařilo ve školní jídelně. Dnes je to ale strakonický dům duchů. Řeč je o budově bývalého kina Svět v Lidické ulici, na které je výrazný nápis „Nový svět". Jak tento název vlastně vznikl? Budova obsahující taneční sál a hotelové pokoje byla postavena ve 30. letech 20. století ve stylu amerických domů. Americe se dříve říkalo právě Nový svět.

Nový světPůvodní využití

Původní taneční sál byl později vestavbou šikmé dřevěné podlahy a jeviště přestavěn na biograf a přízemí tohoto domu bylo využíváno jako školní jídelna a školní kuchyně. Ve dvoře budovy se nacházely hospodářské a skladovací prostory, ty začaly být od roku 1944 využívány jako truhlářská dílna. V biografu se promítaly filmy až do 5. prosince roku 1989, právě na konci osmdesátých zde byl film promítnut naposled a Nový svět byl definitivně zavřen. ,,Na kino Svět si pamatuji, chodila jsem tam. Dnes už si nevzpomenu jaké filmy se tenkrát promítaly. Ale pamatuji si, že jsem byla ráda, že má poslední návštěva v kině končí, protože tam byly blechy," vzpomíná obyvatelka Strakonic Milena Pavelková. Podle Karla Jindry bylo kino v rozpadu už v době, kdy bylo ještě v provozu. ,,Podle mě bylo kino už tenkrát ve špatném stavu, na tu dobu to bylo ale možná dostačující. V kině byly lépe umístěny sedačky, než v kinu Oko. To jediné se mi tam líbilo," říká.

Nový světUzavření kina

Budova kina Svět byla uzavřena z důvodu špatného technického stavu, jednalo se zejména o špatný stav elektroinstalace a topení. Po roce 1989 byla budova v restituci vrácena původnímu majiteli. Prostory, které sloužily jako školní jídelna a kuchyně, byly opraveny a začaly sloužit jako prodejna textilu. Po dvou letech po předání do soukromého vlastnictví byl podán návrh na celkovou rekonstrukci tohoto objektu. Záměrem bylo vytvoření obchodního centra, občerstvení a bytových prostor. K tomu však nikdy nedošlo a budova i nadále chátrá. Obyvatelé Strakonic a turisté se tak musejí dívat na oprýskanou budovu, která je již 26 let nevyužita. Využito je pouze přízemí budovy, ve které se v současné době nachází prodejna rybářských potřeb. Horní část budovy má už několik let zatlučena okna prkny, protože hrozilo jejich vypadnutí na chodník. Povzbudivější není ani pohled do vnitrobloku. Dvůr, schodiště i terasy jsou zarostlé travou a na různých místech se vrší odpadky.

Autor: Vladimír Hoť