Bobří hráz a dva hrady vznikly na říčce Řasnici, která se o pár kilometrů dál vlévá do Studené Vltavy u Lenory. A to u místa, kde se říčka kříží s frekventovanou silnicí první třídy číslo 4, která vede od Prahy na Vimperk a Strážný. V tomto místě je čtyřproudá a bobří hráz je pár metrů nad mostem. To vše nedaleko bývalé roty pohraniční stráže bezmála 830 metrů nad mořem.

Podle řidičů, kteří tudy jezdí pravidelně, tady bobří rodina žije od loňského května. Mohlo by jít o bobry, kteří se sem dostali od Lenory, kde se objevili asi před šesti až sedmi lety. Sledují je tu i zoologové Správy národního parku Šumava. „Není vyloučeno, že se na této lokalitě usadil bobr již v předchozím roce. V květnu 2019 již mohlo dojít k narození mláďat,“ řekl zoolog Jan Mokrý z NP Šumava.

Žije tu přitom bobří rodina, která vybudovala dva hrady a hráz. Zahlédnout bory je přitom prakticky nemožné. „Bobr přes den většinou odpočívá ve svém úkrytu, aktivní je od soumraku do úsvitu a kontaktu s člověkem se vyhýbá. V urbanizované krajině je nucen si zvykat na dopravu a přítomnost lidských staveb. V tomto konkrétním případě je bobří hrad uprostřed vodní plochy mimo komunikaci a samotné průjezdy automobilů pravděpodobně nevadí,“ vysvětlil Jan Mokrý.

Eva Samková na Lipně
Eva Samková brázdila Lipno. Jak si to užila?

Bobří činnost je tu dobře patrná na území podél Řasnice dlouhém sto až sto padesát metrů. Většinu stromů se jim podařilo porazit přímo do toku říčky. Potravy tu mají dostatek - zejména topol osiku a vrby. „Nepohrdnou však ani břízou, olší či jeřábem,“ dodal Jan Mokrý.

Zatímco Jihočeský kraj nedávno povolil odstřel bobrů v místech, kde může docházet ke konfliktům z důvodu zaplavení lidských staveb, ale zejména za účelem ochrany rybníků, tady má rodina štěstí. V národním parku jim odstřel nehrozí. Jsou tu ale pod dohledem právě proto, že se usadili tak blízko silnice, a hlavně u mostu. Ten ale naštěstí neohrožují.

„Uvolněné větve most neohrozí. Průtočný profil je dostatečně velký,“ řekl Jan Mokrý. „Přítomnost bobra monitorujeme od podzimu loňského roku, nicméně mostní otvor je nadimenzován tak, že bezprostřední ohrožení mostu ani převáděné komunikace nehrozí,“ doplnila mluvčí ŘSD Nina Ledvinová. Silničáři a ochránci činnost bobří rodiny budou dál sledovat.

Ilustrační foto.
Boural na koloběžce. V krvi měl přes jedno promile

Pro krajinu má přitom přítomnost bobra pozitivní efekt, který je aktuální hlavně v posledních letech chudých na srážky. „Bobr má v naší přírodě významnou a nezastupitelnou roli při zadržování vody v krajině,“ řekl závěrem Jan Mokrý.

Bobr evropský je druhým největším hlodavcem na světě po jihoamerické kapybaře. Dospělý samec může vážit až třicet kilogramů a měřit na délku až jeden metr. Má velmi hustou srst – na jednom milimetru čtverečním mu může růst až 300 chlupů. Pod vodou vydrží až dvacet minut. Kolik jich žije nyní na území NP Šumava má říct průzkum, který skončil v lednu a nyní se vyhodnocuje. Při posledním monitoringu v roce 2015 jich zde žilo kolem dvou set.