Bláznivé dny předcházely dlouhému půstu

Kde a kdy masopust vznikl?
U masopustu je třeba hledat ještě předkřesťanské kořeny. Patrně zde existovala souvislost s oslavami obnovy přírody, příchodem nového vegetačního cyklu a plodnostními rituály. V průběhu staletí se oslavy vyvíjely. Masopustní období začíná po svátku Tří králů a trvá do Popeleční středy, kdy začíná doba postní. Jeho délka se každoročně mění v závislosti na Velikonocích.

Co je jeho posláním?
V minulosti to byla doba nevázaného veselí i hodování. V ten čas se pořádaly také četné taneční zábavy a dokonce i svatby. Poslední masopustní dny se nazývaly ostatky či bláznivé dny a v ten čas se konaly veselé reje a průvody masek. Byla to doba uvolnění před nastávajícím čtyřicetidenním postem.

Jaké tradice se k němu váží?
Masopustní obchůzky, maškarní taneční zábavy, někde šibřinky, v několika místech také pohřbívání Bakusa, i když na Strakonicku má tento zvyk krátkou tradici. Samozřejmě nechybí maškarní bály pro děti. A k tradicím určitě patří i jídlo – typické koblihy a šišky.

Jaké masky by neměly v průvodu chybět a jaký mají význam?
Určitě je pěkné, když nechybí ty tradiční, jako medvěd, kobyla, šašci, židé, doktoři, dráteníci, nevěsta se ženichem, muži převlečení za ženy. Jejich význam je různý. U medvěda se předpokládá, že původně o maska souvisela s kultem plodnosti.

Která maska by se naopak neměla v průvodu objevit a proč?
Nedělím masky na ty, které do průvodu patří a které ne. Každá obchůzka je neopakovatelný originál a vypovídá o společnosti jako takové.
Existují odpůrci novodobých masek, kteří se domnívají, že pouze ty tradiční jsou dobré. Osobně si myslím, že masopust je „živý organizmus", který se v průběhu historie někam posunuje, nějak se vyvíjí. Takže novodobé masky mi nevadí, naopak si myslím, že někdy jsou opravdu vtipné a nápadité. Navíc reagují na současnou společenskou situaci.