V poliklinice ve čtvrtek 8. ledna oficiálně zahajují provoz nového rentgenového pracoviště. Řekl to šéf strakonické nemocnice Tomáš Fiala. „Od ledna 2015 převzala naše nemocnice provozování radiodiagnostického pracoviště v blatenské poliklinice. Koncem prosince jsme pracoviště digitalizovali, tím dochází k významnému zkvalitnění přenosu obrazu jednotlivým lékařům, popis snímků zajišťují naši lékaři – radiodiagnostici," uvedl Tomáš Fiala.

Na vlastní digitalizaci se, kromě zdrojů nemocnice významně podílelo město Blatná a dvě menší obce sdružené ve Svazu měst a obcí Blatenska – Čečelovice a Kocelovice.

Starosta obce Kocelovice Karel Lukáš považuje zřízení pracoviště v Blatné za velmi vstřícný krok k lidem v této oblasti. „Každá modernizace ve zdravotnictví má pro lidi význam," řekl pro Strakonický deník.

Výhodu ale nové pracoviště představuje i pro samotné lékaře. „Pro lékaře nemocnice je nyní mnohem dostupnější obrazová dokumentace pacientů z oblasti Blatenska," dodal Tomáš Fiala.

Náklady na modernizaci byly 700 tisíc korun. Blatná poskytla 350 tisíc, Kocelovice deset tisíc a Čečelovice pět tisíc korun. ⋌Strana 2

V Blatné fungoval rentgen už za první republiky

Obyvatelé Blatenska už nemusejí jezdit na rentgen do strakonické nemocnice. Ta totiž převzala provoz tohoto pracoviště v blatenské poliklinice. Ředitel nemocnice Tomáš Fiala k tomu říká: „Ušetříme tím jak čas pacientů, tak i lékařů. Údaje pro správnou diagnostiku jsou přístupné takřka okamžitě."

Co nové digitalizované pracoviště přinese zejména pacientům? Pro pacienty spádové oblasti se zrychluje a zpřesňuje celý diagnostický proces – co tahle věta znamená v praxi?
Dříve totiž lékař, který pacienta na rentgen poslal, na popis snímku odborníkem – lékařem z oboru radiodiagnostika – čekal i několik dní. Nyní je snímek odborníkem ze strakonické nemocnice vyhodnocen týž den. A dále – při nejlepší vůli se rentgenové laborantce snímek ne úplně povedl (to je dáno rozdílem stavby těla vyšetřovaného, denzity kostí, množství tukové tkáně ale i určitou nespoluprací vyšetřovaného). Digitálně nyní lze do značné míry snímek „opravit" či „upravit" tak, aby byl správně hodnotitelný. Neboli, pro pacienta odpadá nutnost další opakované expozice rentgenovým paprskům a pro pracoviště jde o úsporu nákladů.
Další úsporou je odstranění mokrého vyvolávacího procesu, kdy náklady na chemii a pracovní čas laborantky již odpadají.

Jak pracoviště vypadalo a fungovalo, než ho převzala strakonická nemocnice?
V Blatné je docela dobrý vlastní skiagrafický přístroj, který jsme převzali. Následně jsme zavedli proces nepřímé digitalizace, kdy X-paprsky, vysílané rentgenkou, nejsou již absorbovány na film, ale na desku. Z té se přes čtečku obraz dostává na zabezpečenou linku a je on-line sledovatelný na monitoru.

Kdy v Blatné rentgenové pracoviště vzniklo?
V Blatné rentgen fungoval již za první republiky na pracovišti v centru města. V poliklinice pak od roku 1952, kdy byla otevřena nynější budova.

Jak velká je spádová oblast, tedy přibližně pro jak velký počet lidí?
Spádový počet pacientů je přibližně cca 18 tisíc.

Co si od toho kroku jako šéf nemocnice slibujete?
Výhody pro pacienty jsem popsal výše. Pro lékaře nemocnice je nyní mnohem dostupnější obrazová dokumentace pacientů z oblasti Blatenska. Tito pacienti bývají totiž následně často hospitalizováni ve strakonické nemocnici či ambulantně léčeni našimi odborníky. Jejich rentgenové snímky jsou nyní již digitálně uloženy přímo v naší databázi, a tak lékařům dostupné a v čase srovnatelné.