Bedřich Dubský se narodil 10. července 1880 v Komárově na Táborsku a zemřel 9. února 1957 v Písku. Byl nejvýznamnějším jihočeským archeologem.

Po vystudování soběslavského Učitelského ústavu působil na venkovských školách v Jiníně, Paračově, Podsrpu u Strakonic a Řepici (zde jako řídící učitel). Roku 1938 odešel do penze, usadil se nejdříve v Čejeticích (zde vedl kroniku, v obci má pomníček – bustu od Fr. Mrázka), pak krátce v Březnici a potom v Písku (od 1945).

Vedle svého povolání prováděl od roku 1911 archeologické výzkumy , věnoval se zejména pravěké a raně středověké archeologii. Výzkumy dělal hlavně na Strakonicku a Písecku (Katovice, Skočice, Liběnice, Hradiště u Písku, Boudy u Písku). Také se podílel na výzkumu na vrchu „Tábor" – Burkovák poblíž Bechyně.

Spolupracoval s ČAV a s Národním muzeem Praha a vykonával funkce pro Státní archeologický ústav v rámci jihu Čech. Výzkumu se věnoval takřka 50 let, zasloužil se o poznání jihočeského pravěku, ale jako „venkovský kantor" Dubský prakticky celý život často zápasil nejen o své uznání, ale i důstojné životní podmínky.

Některé objevy Bedřicha Dubského:
- sídliště na Pikárně
- mohyly ze starší doby bronzové u Těšínova a Protivína
- žárové pohřebiště a osada z mladší doby římské u Přešťovic
- dílna keltského rýžovníka zlata na Otavě u Modlešovic

Archeologické nálezy:
- uloženy v několika muzeích (např.: Strakonice, v starém hradě v obecním muzeu Dubský uložil díl svých předhistorických pokladů)
- jeho nálezy tvoří základ prehistorických sbírek Prácheňského muzea v Písku.

Dílo (zveřejnil přes 175 prací a napsal šest knih) například:
- Předhistorie Strakonicka (1921)
- Českobudějovicko v době předhistorické (1926)
- Slovanský kmen na střední Otavě (1928)
- La Tène jižních Čech (1932)
- Dubský: Jihozápadní Čechy v době římské (1937)
- Pravěk jižních Čech (1949)