Jak přiblížil Daniel Maňhal z ddělení meteorologie a klimatologie českobudějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMI), červánky jsou označení pro světelné jevy vyskytující se v atmosféře v období východu i západu Slunce. „Podmínkou je aby obloha nebyla zcela zatažena oblaky a Slunce tak mohlo prosvěcovat její část. Se zmenšováním výšky Slunce nad obzorem se barva slunečního světla mění postupně ze žluté přes oranžovou na červenou, fialová bývá spíše výjimečně,“ vysvětlil meteorolog.

Vznikají lomem světla

Červánky podle jeho slov zanikají při výšce Slunce asi 5° pod obzorem. „Vznikají lomem slunečních paprsků v atmosféře a rozptylem na molekulách vzduchu a také částicích prachu, kterých je v atmosféře čím dál tím více,“ dodal s tím, že často se vyskytují u oblačnosti středního patra (Altocumulus) ve výšce od čtyř do šesti kilometrů.

Ilustrační foto. V podzimním období by si měli řidiči dát pozor nejen na nástrahy nepříznivého počasí, ale i migrující zvěř.
Řidiči by měli přepnout do ostražitého režimu. Komplikace působí počasí i zvěř

Jaký je rozdíl a zda se objeví červánky ráno a večer? Stále podle Maňhala záleží na vhodném uspořádání oblačnosti, a také celkové vlhkosti vzduchu.

Lze podle nich odhadovat i předpovědi počasí. „Právě střední oblačnost mnohdy napovídá o nadcházející změně počasí v souvislosti s jednotlivými atmosférickými frontami,“ naznačil.

Například výskyt ranních červánků z důvodu velkého množství vodní páry v atmosféře je většinou předzvěstí zhoršení počasí. Naopak večerní červánky bývají předzvěstí krásného a jasného dne.

Ze středy 29. na čtvrtek 30. července ničivý živel udeřil i na Soběslavsku, mezi obcemi Komárov a Svinky poničil topolovou alej u komunikace i blízký les.
Meteorologové potvrdili výskyt tornáda na Táborsku, vír se dotkl země u Svin

Ranní opar z vlhkosti

Mlha je podle českobudějovického meteorologa atmosférický aerosol sestávající z velmi malých vodních kapiček. „V zimě pak vzniká z drobných ledových krystalků rozptýlených ve vzduchu. Za mlhu se považuje zmenšená vodorovná dohlednost při zemi alespoň v jednom směru pod jeden kilometr,“ doplnil.

Vše podle něj závisí na vlhkosti vzduchu, která v mlze bývá velmi vysoká a dosahuje až 100 %. „Vzduch působí sychravým dojmem. Mlhy vznikají tehdy, jestliže teplota vzduchu poklesne pod teplotu rosného bodu, vodní pára následně kondenzuje, nebo se mu při dostatečném počtu účinných kondenzačních jader přiblíží. K tomu dochází buď ochlazením vzduchu, např. při mlze radiační, což si lze představit jako vyzařování povrchu za jasných nocí s vyšší vlhkostí vzduchu, většinou s přízemní inverzí teploty nebo mlha advekční, která se tvoří ochlazováním teplého a vlhkého vzduchu při jeho přesunu nad chladnější povrch. Například při přechodu teplé fronty,“ shrnul Daniel Maňhal.

Ilustrační foto, extrémní bouřkové jevy jako supercela, tromba, self cloud a další.
VIDEO: I na jih Čech může dorazit extrémní bouřka se silným větrem a kroupy

Předpověď toho, kdy se mlha rozpustí nebo nerozpustí je většinou dost složitá. „Při tom záleží na spoustě faktorů, například jak vysoko je inverze teploty vzduchu, jaký fouká vítr, a hlavně jaká je synoptická situace, což znamená, zda se například blíží studená fronta, která většinou mlhy a inverzi poruší a rozpustí,“ uvedl.

Ačkoliv se teploty v posledních dnech pohybovaly i nad 15°C, nebyly podle meteorologů překonány teplotní extrémy na jihočeských stanicích s řadou měření minimálně v období 20 let.

Máte také zdařilé fotografie některých meteorologických jevů, vlastní postřehy, či zkoumání? Chcete se s nimi pochlubit? Rádi je zveřejníme, zašlete nám je na email: redakce.ceskobudejovicky@denik.cz. Děkujeme za příspěvky.