Sucho ještě větší, než jsem si myslel. Přes ohromnou invazi mravenců, kteří hned jak jsem zastavil, obsadili moje auto a po otevření dveří ihned nastoupili, aniž by je někdo zval. Za chvíli jsem je měl všude. Tak pokousaný jsem dlouho nebyl. Využili zejména chvíle, když jsem sbíral a čistil ty oschlé lišky obecné a částečně i od nich okousané. Nasbíral jsem jich misku, ale pouze v mechu a trávě, kde přece trochu vlho bylo.

Jinak jsem kupodivu našel jednu hrdinnou muchomůrku červenou a na stromě u silnice nádherný trs jedlého choroše šupinatého s okurkovitě moučnou vůní, ale pro tu krásu jsem ho nechal růst dál. Doma u baráku mi pak rostou pečárky zápašné, tudíž nejedlé a určitě navíc hojně zalité místními psy.

Jan Malířský, Strakonice