Stál nenápadně mezi lidmi, kteří vzpomínali na jeho prastrýce, a jen těžko skrýval dojetí. „Víte, teď už se žije se jménem Beran lépe. Ale byly doby, že se nám i lidé vyhýbali."
Tak zavzpomínal na svého prastrýce, agrárního politika a předsedu vlády Rudolfa Berana jeho potomek Jan Beran (63) z Pracejovic. U rodinné hrobky rodiny Beranových na strakonickém hřbitově se v pátek 28. února uskutečnil pietní akt k 60. výročí smrti Rudolfa Berana. Ten zemřel 28. února 1954 ve věznici v Leopoldově, kam ho zavřeli komunisté pro údajnou kolaboraci s nacisty. Zatčen byl v květnu 1945. „Užil si jen jedenáct dnů svobody," dodal Jan Beran.
Památku Rudolfa Berana přiblížilo několik řečníků, mezi nimi i bývalý senátor, lidovec Josef Kalbáč. „Smutná je na celé věci skutečnost, že dodnes nebyl Rudolf Beran rehabilitován. Rok 2014 je rokem Rudolfa Berana. Věřím, že se ještě dožiji jeho očištění," řekl mimo jiné.
I když se vzpomínkový akt konal u rodinné hrobky, ostatky agrárního politika v ní uloženy nejsou. „Máme fotku s jeho číslem, nic víc. Ani nám nedovolili převézt jeho urnu domů. Nakonec vše, co po něm zbylo, skončilo pod koly buldozeru kvůli stavbě nějaké boudy," dodal s hořkostí v hlase Jan Beran.
Rudolf Beran nebyl ale jen agrárník, který věřil v sílu selského rozumu a pracovitosti. Stál například u vzniku strakonické zbrojovky a i díky němu patřily Strakonice kdysi mezi nejprůmyslovější města na jihu Čech.