Co děti vědí o mešitách, jak si je přestavují a co už o nich slyšely? Na otázky odpovídají žáci 4. A ZŠ F.L. Čelakovského ve Strakonicích.

Co je mešita?
David: To je kostel a chodí do něj lidé, kteří věří na Alláha.
Petr: Je to stavba, každá může být trochu jiná. Modlí se v ní a někde jsem četl, že tam lidé dávají psaníčka, aby je Alláh předal jejich blízkým zemřelým.
Petra: To je podobné jako kostel, chodí do ní věřící.
Jakub: Mešita není pro křesťanské náboženství, ale pro pohanské. Mešity vypadají všude stejně, jen jsou někde větší a někde menší.

K čemu slouží mešita?
David: Aby se v ní lidé modlili.
Jakub: Věřící se tam hromadně modlí.

Jak si takovou mešitu představujete?
David: Můj otec je Turek, takže mešitu jsem navštívil už několikrát v Turecku. Má čtyři věžičky. Lidé si sundavají boty a musí tam chodit bosi, aby se mohli modlit a musí také udržovat čistotu. Jsou tam veliké koberce a polštáře.
Petra: Myslím si, že vypadá jako kostel. Můžou tam být i nějaké malby.
Anita: Myslím si, že mešita má strop do kulata.
Jakub: Má kupoli, myslím, že je postavená z cihel. Nevím, jak se dělají, asi z písku a pak se vypálí v peci. Taky mají věž.

K čemu jsou na mešitě věže?
Jakub: Já jsem slyšel o babylónské věži, která byla obrovská, ona pak spadla. No tak oni si třeba také myslí, když staví věže, že budou blíž k bohu.
Petr: Myslím si, že nahoře jsou věže prosklené a za tím sklem stojí svíčka. A ta svíčka dává světlo dolů a tam dělá takové kruhy.
Jakub: Vzpomněl jsem si na jeden díl Boba a Bobka, tam byli v mešitě. A probudil je tam ráno nějaký ten ponocný. Takže ta věž může mít i takový význam, že tam je ponocný a vždycky ráno vzbudí celé město.
Petr: Třeba informuje, že vychází slunce.
David: To je právě svolávání do kostela, aby lidé šli na modlitbu.
Jakub: Ten člověk ve věži možná nemusí být ani věřící, to může být normální zaměstnání.

Stojí mešita i v Čechách?
David: To asi ne.
Petr: Mohla by se tu vyskytnout, ale možná tak jedna.
Petra: Není tady. Protože na ni nejsou peníze.

Měla by stát mešita ve Strakonicích?
David: Ani ne.
Petr: Znám jenom jednoho člověka, který věří.
Petra: Nevím, třeba jo. Možná, že tu nějací věřící jsou.
Anita: Ne, protože na Alláha tu skoro nikdo nevěří.
Jakub: Nevím, žijí tu lidé, kteří věří, i ti, kteří nevěří vůbec na nic. To jen tak na člověku nepoznáte. Ale zase, kdyby tu mešita vznikla, bylo by se na co koukat.

Myslíte si, že se dodnes dochovaly první mešity?
Petr: Nějaké se nedochovaly a nějaké přežily. Ale musí se opravit.
David: Na těch starých mešitách bylo hodně děr.

Tipnete si, z jaké doby jsou nejstarší mešity?
Jakub: Z doby před Kristem.

Mohou přijít do mešity i nevěřící?
Petr: Můžou.
Jakub: Nevím, je přístupná asi jen věřícím.

Zajímalo by vás, kteří jste mešitu neviděli, podívat se do ní?
Petr: Zajímalo by mě, jestli tam jsou sedačky a lavice jako v kostele, ale přijde mi, že ne.
Anita: Ani ne.
Jakub: To jo.
Petr: Známý je třeba palác v Instanbulu.
Jakub: Vypadá jako mešita, ale je to kostel. K tomu se vztahuje i takový příběh. Slyšel jsem, že jeho majitel ho nechal postavit a nikdo do něj nesměl. A jednou se tam někdo dostal a viděl tu krásu, tak nezbývalo nic jiného, než že ho ti poddaní museli zabít.