Přijely se pochlubit, jak se jejich nejmenším daří, a také vyměnit si své zkušenosti.

„Chtěli jsme, aby si rodiče popovídali nejen mezi sebou, ale žádali jsme je, aby nám řekli, jaké nepříjemné zkušenosti s adopcí nebo úřady měli. Bylo by to pro nás poučení a návod pro naši další práci,“ řekla ředitelka dětského centra Lenka Brožová.

Žádných výtek se ale pracovnice centra nedočkaly. „Spíše naopak. Jedni rodiče nám dokonce řekli, že kdyby uvažovali o dalším děťátku, chtěli by ho opět od nás,“ zmínila se sociální pracovnice Dana Vlášková.

Velký ohlas u rodičů sklidilo i to, že jedno z miminek adoptovala maminka na vozíčku. „Většina lidí si myslela, že to ani není možné, ale pokud žena vše potřebné zvládá, není důvod jí tu šanci nedat. Má přece právo žít plnohodnotný život,“ říká k tomu Lenka Brožová.

Na setkání přijelo do dětského centra dvanáct rodin z patnácti pozvaných. Je to úspěch? „Určitě. většina rodičů je s námi v kontaktu po celý rok. Ale zároveň musíme respektovat, že někteří chtějí styky se zařízením přerušit. Je to jejich právo,“ dodává Brožová.

Podle ní by se podobné akce měly občas konat. „Je to vlastně taková naše zpětná vazba. Člověk vidí, že se děti mají opravdu dobře, a že má jeho práce opravdu smysl,“ poznamenala.

„Na setkání rodičů jsme byli pozváni a přijeli jsme rádi. Mysleli jsme si, že tety a všechen personál moc rádi uvidí našeho malého,“ říká jedna z maminek Václava Grebenikovova.

Podle ní je takový sraz jedinečný i co se týká výměny zkušeností. „Nemám ve svém okolí žádnou kamarádku, která adoptovala miminko a se kterou bych se mohla podělit o své zkušenosti. Tady nás bylo mnoho,“ chválí si akci Grebenikovova.