Evropský antibiotický den si již po osmé připomínáme 18. listopadu. Nejde ale jen o jediný den v roce.
Tradičně se do této kampaně zapojuje i strakonická nemocnice prostřednictvím své mikrobiologické laboratoře a ústavní lékárny. Tato iniciativa je zaměřená jak na laickou, tak i odbornou veřejnost. „Antibiotika jsou pro řadu pacientů život zachraňující léky, ale léčí též infekce zvířat i rostlin. Udržení jejich účinnosti si ale vyžaduje správné použití. To znamená vyhradit léčbu těmito cennými léky pouze na infekce způsobené bakteriemi," říká primářka centrálních laboratoří strakonické nemocnice Eva Šimečková.
Ale ne všechna antibiotika působí proti všem bakteriím. V řadě případů je nutné mikrobiologicky ověřit citlivost, protože určitá antibiotika mohou ztratit svou schopnost bakterie zabíjet neboli stanou se rezistentní.

Není to málo připomínat si správnou léčbu antibiotiky jednou za rok?
To by bylo opravdu nedostatečné. Vhodnou antibiotickou léčbu může každý lékař konzultovat s odborníkem v tzv. Antibiotickém středisku, které působí při mikrobiologickém oddělení. Tak je tomu i v našich laboratořích.

Co si lze představit pod pojmem „vhodná léčba"?
Tak je to především zjištění, zda se u pacienta jedná o infekci bakteriální a ne virovou. Máme výborně vybavenou laboratoř nejmodernější technikou a zkušený personál. Díky tomu se stále zkracuje doba, za kterou jsme schopni zjistit přítomnost závažné bakterie. Je ale třeba takovouto informaci komplexně vyhodnotit ve spolupráci s ošetřujícím lékařem a rozhodnout, zda je potřeba zahájit antibiotickou léčbu neodkladně nebo vyčkat.

Je o tuto službu zájem ze stran lékařů?
Ano, je. Denně se na nás obrací řada lékařů jak z nemocnice, tak i mimo ni. Tato služba má v naší republice dlouholetou tradici.

Kde se předepisuje nejvíce antibiotik – v nemocnicích nebo ambulantním pacientům a proč?
Nejméně 80 až 90 procent všech předepsaných antibiotik připadá na ambulantní pacienty, a to zejména na infekce dýchacích cest. A je to často neodůvodněné užívání na virové infekce, které člověka potrápí úplně stejně, ať užívá antibiotika či ne. A navíc to vede k rozvoji tzv. rezistence, to znamená, že antibiotika přestávají být účinná.

Je rezistence vážný problém?
Ano. Jsou země, v kterých se míra rezistence za posledních pět let více než zdvojnásobila. Tyto bakterie se časem mohou stát rezistentními vůči všem existujícím antibiotikům. Bez antibiotik bychom se brzy vrátili do „předantibiotické éry", kdy by již nebylo možné provádět transplantace orgánů, protinádorovou chemoterapii, intenzivní péči a další lékařské zákroky. Bakteriální onemocnění by se šířila a nedala by se již léčit, takže by způsobovala úmrtí.

Dá se tato nepříznivá situace nějak ovlivnit?
Zcela určitě. Je třeba nevynucovat si předepisování antibiotik u lékaře a nechat si léčbu na skutečně potřebné případy.
Zachování účinnosti antibiotik je zodpovědností každého z nás. Můžeme totiž tak zamezit vzniku rezistentních bakterií a zachovat jejich účinnosti pro budoucí generace. A k tomu má pomoci i tato kampaň. Úspěšné informační kampaně zaměřené na širokou veřejnost, které se již v některých zemích uskutečnily, napomohly snížení spotřeby antibiotik.