Kliknutím zvětšítePokud na světě existují místa, jejichž návštěva by měla být pro fanoušky fantasy povinná, určitě mezi ně patří anglické univerzitní městečko Oxford. Mezi starodávnými budovami lze nalézt místa, kde C. S. Lewis vytvářel fantastický svět Narnie. Oxford je ovšem rovněž místem vzniku jiného fantastického světa, ještě mnohem slavnějšího. Konkrétně Středozemě, do které se již desítky let fanoušci vydávají při čtení Hobita či Pána prstenů. Autor legendárních knih, které byly označeny za jedny z nejdůležitějších děl minulého století či dokonce tisíciletí, John Ronald Reuben Tolkien, se narodil 3. ledna přesně před 130 lety.
Šlo o mimořádně plodného autora, na kontě má Tolkien vedle Hobita a Pána prstenů také třeba i pohádky, které rovněž psal pro své děti. „U Tolkiena je zajímavé mimo jiné to, že zatímco většina autorů se musí spokojit s díly, která vytvoří za života, a která jsou po jejich smrti pouze znovu publikována, většina děl Tolkiena byla vydána v ucelené a konečné podobě až díky jeho synovi Christopherovi, po jeho smrti. Jeho čmáranice a náhodné poznámky, spolu s rukopisy, byly zásluhou syna po Tolkienově smrti editovány, revidovány, redigovány a nakonec vyšly v desítkách svazků," připomíná web Mental Floss.
Souvisí to i s tím, že Tolkien původně neplánoval vydávání svých děl - psal je jako kratochvíli, určenou pro sebe a pro své potomky.
Velký pavouk a dětství v močálech
Tolkienovo dětství sice inspirovalo mnohé scenérie z jeho pozdějších děl, nebylo ale jednoduché. S matkou a otcem žili nejdříve v Jižní Africe, matce ovšem nevyhovovalo tamní prostředí a tak se i se dvěma syny odstěhovala do Velké Británie. „Tolkienovy vzpomínky na Afriku byly nepatrné, ale živé, včetně děsivého setkání s velkým chlupatým pavoukem. A do jisté míry tak i tyto zážitky ovlivnily jeho pozdější psaní," zmiňuje web The Tolkien Society.
Ani ve Velké Británii nebyl život jednoduchý. S matkou a bratrem se Tolkien několikrát stěhoval, navíc se dozvěděl, že v Africe zemřel jeho otec a rodina zůstala bez živitele. Mezi nejkrásnější vzpomínky z dětství patřily hry s bratrem u vodního mlýnu v Sarehole a močálu v Moseley - a i tato místa později inspirovala některé oblasti vymyšlené Středozemě.
Už když byl J. R. R. Tolkien malým klukem, projevilo se jeho mimořádné nadání pro jazyky, záhy perfektně ovládal třeba latinu či finštinu. „Už jako dospívající také začal vytvářet vlastní jazyky, čistě z legrace,“ připomíná web The Holkien Society.
Tolkien byl opravdu nadaným žákem, akademické úspěchy u jeho jména se rychle množily, v osobním životě to bylo horší. Nejdříve ve dvanácti osiřel a musel zůstat žít u poručníků. V šestnácti pak sice potkal svoji životní lásku, o tři roky starší Edith Bratt, jenže přesto, že city byly vzájemné, cesta páru ke štěstí nebyla jednoduchá. „Tolkienův poručník, katolický kněz, byl zděšen, že je Edith starší a navíc protestantka. Chlapci tak zakázal ji jakkoliv kontaktovat až do jeho jednadvacátých narozenin,“ zmiňuje server Mental Floss.
Životní láska
Jakkoliv to bylo pro Tolkiena těžké rozhodnutí, svého poručníka poslechl a životní lásku opravdu další roky, až do svých jednadvacátých narozenin, nejenže nepotkával, ale ani nijak nekontaktoval. Roky odloučení využil k rozvíjení svého talentu a začal studovat na prestižní Oxfordské univerzitě. „Byl ponořen do studia staré angličtiny či germánských jazyků," shrnuje web The Tolkien Society.
Jeho láska k Edith mezitím nevyprchala, a tak v okamžiku, kdy oslavil jednadvacetiny, vypravil se za ní. Ke svému zděšení zjistil, že se mezitím zasnoubila. Nakonec ale vše dopadlo dobře. „Edith po dlouhém rozhovoru zasnoubení s druhým mužem zrušila, konvertovala ke katolicismu a s Tolkienem se zasnoubili," shrnuje server Mental Floss. Manželství jim vydrželo po celý život a Tolkien se nikdy po žádné jiné ženě neohlížel. Jeho milovaná Edith inspirovala postavu Lúthien, a příběh Lúthein a Berena je obrazem vztahu Tolkiena a jeho ženy Edith - konec konců, tato jména nechal vytesat spisovatel i na hrob, kam byl i s manželkou po smrti uložen.
Tolkienově lásce k Edith už sice nic nebránilo, do života mu ale vstoupila první světová válka a narukoval k vojsku. „Později se v jednom z dopisů vyjádřil, že manželku obdivoval za to, že se rozhodla za něj provdat, jelikož si brala muže bez prostředků, bez práce, a s jedinou jistotou do budoucna - a to že bude pravděpodobné zabit ve Velké válce," stojí v knize The Letters of J. R. R. Tolkien, souboru Tolkienových dopisů.
Tak jako vše, co Tolkien viděl a zažíval, zřejmě i kruté válečné zkušenosti se přenesly do jeho příběhů. Než dostal zákopovou horečku a mohl se vrátit jako nemocný domů, bojoval v některých nejkrvavějších bitvách konfliktu, například i na řece Sommě.
Inkousťata a jejich fantastické světy
Po skončení války se Tolkien živil krátce prací na Novoanglickém slovníku, pak ale naše své hlavní životní poslání - začal předávat své znalosti studentům. „Po většinu pracovního života učil, nejdříve krátce na univerzitě v Leedsu, po několika letech se ale vrátil do Oxfordu," zmiňuje encyklopedie Britannica.
V Oxfordu byl oblíbený. Studenti byli z jeho přednášek nadšení. Nebyl totiž žádným nudným, zkonstnatělým učitelem. „Učení zbožňoval, poskytoval 70 až 136 přednášek ročně, přesto, že smlouva jich od něj vyžadovala pouze šestatřicet. Na veřejnosti sice působil tiše a nenápadně, ale rozhodně nebyl typickým rezervovaným oxfordským profesorem. Na studentské večírky přicházel v zábavných kostýmech, převlékl se třeba za anglosaského válečníka se sekerou," zmiňuje server Mental Floss.
Ve volném čase se nadále věnoval milovanému psaní, a práci na vymyšlených jazycích. Jeho díla byla spíše temná, ponořoval se do postupně vznikajícího světa Středozemě. V Oxfordu rád trávil čas ve společnosti dalších literátů, byl členem literárního diskusního klubu Inklings, v češtině „Tušitelé“ nebo „Inkousťata“. Navštěvoval jej spolu s přítelem C. S. Lewisem, který jej povzbuzoval v psaní. „Jejich vztah byl mimořádný, manželka Edith dokonce v jistých fázích na jejich přátelství žárlila. Je sice pravdou, že později jejich vztah ochladl, protože Tolkien považoval Lewisův soukromý život za nemorální, ovšem jejich přátelství přetrvalo," uvádí server Mental Floss.
Pohádka pro děti, co okouzlila svět
Naopak Tolkienův soukromý život byl především o velké lásce k manželce a rodině. Páru se postupně narodily čtyři děti, nejmladší dcera v roce 1929. Tolkien se nikdy za velkou lásku ke svým dětem nestyděl a stejně tak jim hrdě psal různé příběhy. „Aby své milované potomky pobavil, začal pro ně vymýšlet příběhy lehčí, méně temné a často humorné. Nejdelším a nejdůležitějším z těchto příběhů se stal Hobit, fantasy příběh o pohodlném hobitovi, který se vydává na výpravu za dračím pokladem," zmiňuje encyklopedie Britannica.
Tolkien neplánoval, že by Hobita vydával knižně, i tento příběh patřil k těm, které psal jako hobby, odpočinek, dárek pro děti, bez snahy vydělat na prodeji knihy. Jenže Hobit se dostal do rukou lidí z nakladatelství Allen & Unwin a v roce 1937 byla vydána. Okamžitě se stala hitem a zamilovali si ji i dospělí čtenáŕi.
Jak uvádí encyklopedie Britannica, na základě úspěchu Hobita byl Tolkien osloven, aby vymyslel pokračování. Zpočátku měl i Pán prstenů, který byl zamýšlen jako jediný román, být ve veselejším duchu, ale příběh byl stále temnějším. Práce na něm nakonec Tolkienovi trvala deset let. Celosvětovou popularitu knihy získaly v 60. letech minulého století a od té doby se drží na výsluní. Tolkien na vytváření historie Středozemě pracoval až do konce života, zemřel v roce 1973.
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
