Poučení z covidu: Státy EU musí více spolupracovat ve zdravotnictví

Evropskému parlamentu se podařilo prosadit na konci minulého roku poprvé v historii prosadit, aby měla Evropská unie mnohamiliardový rozpočet na zdravotnictví. „Parlamentní tlak na to, aby se zrovna v tomto nešetřilo, vedl k tomu, že výdaje byly zvýšeny na 5,1 miliardy euro,“ uvedla pro Deník europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), členka zdravotního výboru. 

Členské státy přitom před necelým rokem seškrtaly návrh společného evropského rozpočtu na zdravotnictví na pouhých 1,7 miliardy euro a to přesto, že pandemie koronaviru ukázala nutnost větší spolupráce ve zdravotnictví. „Koronavirová pandemie zdůraznila potřebu větší koordinace v EU, odolnějších systémů zdravotní péče a lepší přípravy na budoucí krize,“ prohlásila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, když na konci minulého roku představila nový program Unie v oblasti zdravotnictví.

Léky musíme umět vyrobit v EU

O nutnosti zajistit spolupráci evropských států ve zdravotnictví je přesvědčena i europoslankyně Dita Charanzová (ANO), která je místopředsedkyní Evropského parlamentu za liberály. „Evropa bude dělat víc v oblasti zdravotnictví a můžeme se bavit, kam až daleko to půjde,“ uvedla Charanzová v rozhovoru pro webový projekt Zapojse.eu.

„Nemyslím si, že to bude nějaká integrace zdravotních systémů, tak daleko to nepůjde. Ale velmi bych uvítala, aby Evropská unie měla například nějaký společný pandemický plán," říká Charanzová.

Slovensku hrozí, že bude muset Sputnik vyhodit. Tak s ním začnou očkovat

Dalším bolavým místem Evropy je dodávka léků ze třetích zemí. Až osmdesát procent účinných látek, které potřebujeme k výrobě léků, dovážíme z Asie, ať už je to Čína nebo Indie. A tohle je něco, na co se musíme podívat a co se musí změnit,“ uvedla Charanzová.

EU měla víc věcí v pandemii dělat společně

I s tím počítá zmíněný zdravotnický program EU. Peníze zdravotnického programu EU4HEALTH mají jít právě například na zvýšení soběstačnosti EU ve výrobě léčiv, na vývoj nových léků a zlepšení spolupráce ve zdravotnictví mezi členskými státy, která byla dosud minimální. Výrazně se posílí dvě klíčové unijní instituce – Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí a Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). To může například zrychlit schvalování nových léčiv pro občany EU, včetně nových protikoronavirových vakcín.

Pro prohloubení spolupráce ve zdravotnictví nejsou přitom jen frakce Evropského parlamentu, které podporují současnou Evropskou komisi v čele s Ursulou von der Leyenovou, ale i část „opozičních“ europoslanců. 

Evropský poslanec za nizozemskou stranu Zelených Bas Eickhout upozorňuje ale na klíčovou roli unijních států v rozhodování, kam až spolupráce EU nejen v oblasti zdravotnictví půjde. „V mnoha případech je síla Evropy omezena na to, co jí členské státy dovolí. Ano i to je Evropa,“ uvedl Eickhout pro Zapojse.eu. „Myslím, že členské státy si nyní uvědomují, že jsme společně měli udělat mnohem více, než jsme udělali,“ říká Eickhout k opatřením v EU během pandemie.

Společný nákup vakcín je úspěch

Za úspěch Evropské unie, přes určité podcenění tvrdosti dohod vůči výrobcům vakcín, považuje Eickhout společný nákup vakcín. „Všechny země EU si uvědomujeme, jak se navzájem potřebujeme. Když se podíváme na vývoj vakcinace v Evropské unii, tak jsou všechny země EU prakticky na stejné úrovni,“ uvádí nizozemský europoslanec.

VIDEO: EU nám dává 200 miliard na obnovu ekonomiky. Český plán ale není dobrý

„Jen si představte, kdyby tu nebyla unijní koordinace a bohatší země EU by byly v očkování rychlejší a chudší naopak pomalejší. Nemohli bychom otevřít hranice, nebyly by možné žádné dohody o cestování. My se nyní můžeme dokonce bavit už i o letních dovolených,“ připomíná. „To by nebylo, pokud bychom neměli společnou zakázku na vakcíny. A všechny členské státy to vědí,“ dodává Eickhout.