„Jmenuji se Nick Berg, můj otec má jméno Michael, moje matka se jmenuje Suzanne. Mám bratra Davida a sestru Sarah. Bydlím ve West Chesteru v Pensylvánii poblíž Philadelphie,“ odříkával vsedě svázaný muž navlečený do oranžové kombinézy připomínající vězeňské oděvy známé například z Guantanáma.
Za ním stálo nehybně pět maskovaných mužů, jejichž tváře zakrývaly arabské šátky a černá látka. Když zajatec domluvil, přiložil mu jeden z jeho věznitelů, který stál přímo za ním, ke krku velký nůž. Pak mu za pokřiku celé pětice, vykřikující „Allāhu Akbar!“ (Bůh je velký!) uřízl hlavu a natáhl ji ke kameře.
Videozáznam s výše popsanou scénou trval asi 5,5 minuty a na internetu se poprvé objevil v úterý 11. května 2004, kdy jej zveřejnila webová stránka militantního džihádistického fóra Muntada al-Ansar. Hrůzná poprava Nicka Berga byla první, ale nikoli poslední vraždou zachycenou na kameru, jejíž záběry měly šokovat západní svět a vyvinout tlak zejména na americkou vládu, aby stáhla své vojenské síly z Iráku. Obětí přitom nebyl ani voják; Nicholas Evan Berg byl podle všeho jen trochu idealistický a naivní 26letý opravář telekomunikačních věží s dobrou vůlí.
Dvě cesty do Iráku
Do Iráku Berg poprvé přicestoval koncem prosince 2003, aby se tam ucházel o zakázky pro svou rodinnou firmu Prometheus Methods Tower Service, která kontrolovala a přestavovala komunikační věže. Firma vznikla v roce 2002, během předchozích dvou let už realizovala nějaké zakázky v Ugandě a v Keni a Berg věřil, že se mu povede i v Bagdádu.
„Nabyl přesvědčení, že jediným způsobem, jak by si mohl v Iráku najít práci, je tam prostě jet, že bez toho žádnou smlouvu nedostane,“ řekl v roce 2004 stanici NBC News Richard Green Jr., majitel další technologické firmy zaměstnávající tehdy lidi v Iráku, který se spolu s Bergem zúčastnil začátkem prosince 2003 dvoudenní konference v Arlingtonu propagující příležitosti při obnově této země a později s ním zůstal v e-mailovém kontaktu.
Před 20 lety zveřejnila média fotografie z irácké věznice Abú Ghrajb, provozované Američany. Na snímcích byli vidět týraní vězni:
„Byla to spíš průzkumná mise,“ řekl po Nickově popravě o jeho první cestě jeho otec Michael Berg. „Zlákal ho smysl pro dobrodružství a taky byl oddaným zastáncem pozice naší vlády v Iráku. Chtěl tam jet a pomoci.“
Podle listu The New York Times přitahoval mladého Berga coby věřícího a nábožensky založeného Žida hebrejský koncept Tikkun Olam, tedy snaha o nápravu a zlepšení světa prostřednictvím nějaké sociální akce. Bergovi přátelé později tvrdili, že Nick věřil, že může pomoci díky telekomunikačním věžím přestavět celý Irák.
Při své první cestě zůstal mladý Berg v Iráku do začátku února, pak se nakrátko vrátil do Států, a 14. března 2004 přijel do Iráku podruhé. „Své rodině řekl, že zpátky přiletí nejpozději do 30. března, aby stihl kamarádovu svatbu. Ke svému letu se ale nedostavil,“ napsal 12. května 2004 britský deník The Guardian.
Neopatrný nadšenec do věží
Do iráckého Ammánu Berg přiletěl z New Yorku 14. března s nadějí, že jeho firma začne pracovat na opravách a stavbách rozhlasových a televizních věží pro iráckou mediální síť, která se měla stát veřejnoprávní vysílací službou v zemi a na jejímž budování se finančně podílela americká administrativa. V Iráku se totiž setkal se zástupci firmy Al-Fawares, jedné subdodavatelské organizace v tomto projektu, a nadchl je svými znalostmi.
„Přezdívali jsme mu ‚Nick the Tower Man‘, protože o věžích věděl úplně všechno. Byl jedinečný v tom, že pro lezení po telekomunikačních věžích prostě žil,“ řekl NBC News Amer Mardam-Bey, americký projektový manažer Al-Fawares.
Ve středu 21. dubna 2004 explodovalo v jihoirácké Basře pět aut. Všechny řídili sebevražední atentátníci:
Právě v tom se už ale tehdy ukazoval i Nickův problém: ve své vášni pro věže totiž podstatně méně vnímal náladu v zemi – a s tím i rizika, která z toho mohou pro něj plynout.
„Byl neopatrný,“ řekl NBC News Abdul-Karim, irácký provozní manažer stavební a servisní společnosti ASCS/GSCS, s níž Berg také spolupracoval. „Tolikrát jsme mu říkali: ‚Neměl bys nikam chodit bez ochranky. On ale neposlouchal.‘“
Už při své první cestě se tak mladý opravář dostal do problémů, když jednou na zbídačeném západním předměstí Bagdádu vylezl na věž poblíž věznice Abú Ghrajb. Jeden místní farmář si totiž myslel, že se Berg pokouší z poškozené stavby ukrást její součástky a byla z toho ošklivá hádka. Berg začal být nápadný a irácká policie ho vnímala jako podezřelého.
První tajemné uvěznění
Na schůzce s manažery Al Fawares se Berg s Mardam-Beyem domluvil, že se mu ozve hned poté, co se vrátí z výletu do severoiráckého města Mosul, kde chtěl navštívit svého vzdáleného příbuzného. Do Mosulu dorazil 23. března a ubytoval se v hotelu Al-Kalaa za 25 dolarů za noc. „Vypadal velmi mile a přátelsky. Nebylo na něm nic neobvyklého,“ uvedl později recepční hotelu Chálid Mahmúd.
O den později opustil Berg v 10 hodin hotel a zmínil se Mahmúdovi, že jede navštívit přátele ve východní části města. Ale už se neobjevil. Ještě ten den ho kolem 21. hodiny zadržela z blíže neurčených důvodů (možná kvůli židovskému původu uvedenému v pase) irácká policejní hlídka, která ho poslala do vazby v centrální mosulské věznici a informovala místního velitele americké vojenské policie.
Bývalý člen speciální armádní jednotky Delta Force poprvé promluvil o detailech operace, vedoucí k zadržení Saddáma Husajna:
Den poté, kdy se měl Berg nejpozději vrátit do Států, tedy 31. března 2004, zazvonili u jeho rodičů místo něj agenti FBI. Vyděšeným manželům oznámili, co se stalo: že jejich syn byl 24. března v Mosulu zatčen a je za mřížemi. Chtěli ověřit jeho identitu.
Bergovi se 5. dubna obrátili na federální soud ve Philadelphii s tím, že Nick je v Iráku vězněn protiprávně. O den později byl Berg propuštěn a své rodiče několikrát telefonicky kontaktoval. Naposledy se ozval 9. dubna, víckrát už jeho hlas neslyšeli – až na onom osudném videozáznamu.
Dodnes se vede spor o to, kdo a proč jej tehdy vlastně věznil – mosulská policie totiž nikdy oficiálně nepřipustila, že by šlo o její rozhodnutí, a Nickova rodina měla za to, že byl předán koaličním silám. Podle amerických úřadů ho ale ve vazbě drželi Iráčané. Bergovo 13denní věznění tak zůstává jednou ze záhad celého případu.
Odešel z hotelu, pak se našlo tělo
Po incidentu v Mosulu se Berg vrátil zpátky do Bagdádu, kde se ubytoval v hotelu Al-Fanar, oblíbeném mezi cizinci. V té době mu už také naplno začínalo docházet, že jeho pobyt v Iráku nebude tak nevinné dobrodružství, jak si možná představoval. Duben 2004 se totiž proměnil v nejnásilnější měsíc od začátku války. Islamističtí ozbrojenci brojící proti tehdejší irácké vládě začali stále častěji provádět bombové atentáty a unášet i vraždit cizince bez ohledu na národnost či povolání.
Poslední Bergův e-mail, který poslal z hotelu svému dalšímu bagdádskému známému, 40letému iráckému technologovi Azízi Taeemu, prozrazoval jistou úzkost, jež se mladého muže v této atmosféře zmocnila: „Pokud jsi pořád v Bagdádu, doufám, že držíš hlavu dole. Je to tu těžké. Hlavně klid a zůstat v kontaktu!“ napsal ve zprávě, která se měla stát jeho poslední.
Britského novináře Farzada Bazofta nechal před 30 lety popravit tehdejší irácký vůdce Saddám Husajn:
V sobotu 10. dubna 2004 odešel z hotelu, přičemž na pokoji nechal své věci svědčící o tom, že se ještě mínil vrátit: knihy, vizitky a další. Nikdy už se ale nevrátil. Po několik dalších týdnů o něm nebylo vidu ani slechu a jeho vyděšená rodina organizovala ve Spojených státech pátrání po něm a najímala soukromé detektivy; od FBI se totiž, jak později trpce vzpomínala Nickova matka Suzanne, příliš velké pomoci nedočkala.
V sobotu 8. května 2004 našli iráčtí vojáci na hlídce viset Bergovo bezhlavé tělo na dálničním nadjezdu v Bagdádu. Jeho rodina byla informována v pondělí. O den později se na islamistickém internetovém fóru objevilo úděsné video.
close
info
Zdroj: Wikimedia Commons, poprvé zveřejněno na stránkách Muntada al-Ansar, fair use
zoom_in
Hrůzné video zachycující popravu Američana Nicka Berga, sedícího v oranžovém vězeňském oděvu v popředí. V pozadí pětice maskovaných islamistů, z nichž jeden, stojící přímo za ním (údajně Abú Musab az-Zarkáví) usekl Bergovi hlavu
Kromě Nicka promluvili na záznamu i jeho kati, kteří oznámili, že poprava je pomstou za týrání vězňů v Abú Ghrajb (jen pár dní předtím se totiž objevily na veřejnosti fotografie ukazující, jak američtí vojáci ponižovali v Abú Ghrajb zajaté irácké povstalce). Maskovaní muži také pohrozili, že zabíjení bude pokračovat.
Začátek hrůzného trendu
Kdo přesně Berga zabil, je předmětem diskusí. Podle některých zdrojů byl jeho katem jordánský džihádista Abú Musab al-Zarkáví, zabitý americkými vojáky v roce 2006, ale není to prokázáno. K nařízení Bergovy popravy se později hlásil také Abú Rašíd, vůdce mudžahedínů ve Falúdže, ale ani jeho účast není prokázaná. Podle nejmenovaných zdrojů britské televize Sky News byli prý v souvislosti s Bergovou vraždou zatčeni čtyři muži, jejich totožnost však nebyla zveřejněna.
Smrt idealistického nadšence do telekomunikací však v každém případě znamenala začátek hrůzného trendu „videopoprav“, k němuž iráčtí džihádisté vzápětí přistoupili. Do konce roku 2004 tak sťali stejným způsobem jako Berga dalších devět cizinců (tři Američany a dále jednoho Brita, Bulhara, Egypťana, Japonce, Korejce a Nepálce).
Děsivá praxe se pak přelila do dalších zemí, zejména tam, kde působila teroristická organizace Islámský stát. Zejména v letech 2014 a 2015 byly tímto způsobem popraveny v Sýrii a v Libyi až desítky lidí.
