Právě před 50 lety, dne 13. srpna 1972, došlo nad východněmeckým městem Königs Wusterhausen k havárii dopravního letounu sovětské výroby Iljušin Il-62. Všech 156 lidí na palubě zahynulo. Ke katastrofě došlo krátce předtím, než letoun vstoupil do československého vzdušného prostoru.

Vytoužená cesta k moři…

Šlo o charterový let národní letecké společnosti Německé demokratické republiky Interflug, přepravující německé turisty do černomořského letoviska Burgas v Bulharsku. Protože byla stále doba dovolených, byl zaplněný téměř do posledního místa. Na palubě bylo 148 cestujících a osmičlenná posádka.

Té velel jedenapadesátiletý kapitán Heinz Pfaff, s nímž usedl v kokpitu ještě pětatřicetiletý první pilot Lothar Walther, dvaatřicetiletý palubní inženýr Ingolf Stein a osmatřicetiletý navigátor Achim Flilenius. Všichni za sebou měli tisíce nalétaných hodin a představovali sehraný tým.

Trosky letounu Airbus, který dne 31. července 1992 narazil poblíž Káthmándú v Nepálu do horského úbočí
Série omylů a vražedné Himálaje. Z 30 let staré katastrofy letu 311 dodnes mrazí

Čtyřmotorový letoun Iljušin Il-62 patřil k nejpočetnějším letadlům ve flotile Inteflugu (společnost jich provozovala celkem 39) a ve službě byl něco málo přes dva roky, od dubna 1970. Nic tedy nenasvědčovalo tomu, že by s ním měl nastat nějaký problém…

Letoun skutečně odstartoval bez jakýchkoli hlášených potíží v půl páté odpoledne z berlínského letiště Schönefeld a zamířil na jihovýchod, směrem k československému vzdušnému prostoru, jímž měl proletět. Třináct minut se zdálo být všechno v pořádku. Pak se ale věci začaly kazit.

Dopravní letadlo Interflug Il-62, podobné tomu, jež bylo aktérem katastrofy v Königs WusterhausenuDopravní letadlo Interflug Il-62, podobné tomu, jež bylo aktérem katastrofy v Königs WusterhausenuZdroj: Wikimedia Commons, Aldo Bidini, GFDL 1.2

Nejdříve porucha, pak kouř a záhy katastrofa

„První zpráva o problémech přišla v 16:43. V tuto chvíli piloti ohlásili potíže s výškovkou letadla a požádali o návrat na letiště. Palivo začali vypouštět v 16:51 a v 16:54 zahájili nouzové klesání,“ uvádí web Simpleflying. 

V tu chvíli posádka zřejmě ještě nepovažovala situaci za kritickou, protože nežádala o okamžité přistání na nejbližším letišti, ale o návrat do Schönefeldu, zdálo se jí tedy, že je schopna situaci zvládnout. V 16:51 vypustila část paliva, aby letadlo před přistáním odlehčila. Někdy v té chvíli se ale ozvaly letušky: „Vzadu v letadle je kouř!“ Letiště v Schönefeldu již bylo na dohled, když kapitán zjistil, že má vážné problémy i s ovládáním výšky letadla. V ocasní části stroje se zjevně dělo něco ošklivého, ale posádka neměla čas ani zjistit co.

Suchoj Su-27 ukrajinských ozbrojených sil na letecké přehlídce Radom Air Show.
Stíhačka vletěla přímo do diváků. Horší katastrofu letecké show nikdy nepoznaly

„V 16:59 byl vyhlášen nouzový stav, přičemž piloti uváděli stejné problémy s výtahem a také požár v zadní části letadla. Velmi brzy poté letoun přešel do nekontrolovaného klesání a začal se ve vzduchu rozpadat,“ píše Simpleflying.

Posádka to nevěděla, ale prudký požár, který nečekaně zachvátil záď letadla, oslabil jeho ocasní část natolik, až se celý ocas odlomil od zbytku letounu. Od té chvíle už nemohli udělat vůbec nic. Neovladatelný stroj přešel do strmého pádu, kvůli němuž se ještě ve vzduchu rozpadl na kousky. Trosky dopadly na zem poblíž města Königs Wusterhausen ve východním Německu. Katastrofu nikdo nepřežil.

Letadlo bylo rozmetáno v okruhu několika set metrůLetadlo bylo rozmetáno v okruhu několika set metrůZdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, Aviation Accidents / This Day in History, CC BY-SA 4.0

Havárii způsobil požár v nákladovém prostoru

Průzkum trosek po nehodě rychle zjistil příčinu neštěstí, důležitým vodítkem bylo poslední hlášení pilota, který upozorňoval na problémy s kouřem a ohněm v zadní části letadla. Posádka sice zaznamenala, že někde v zádi letounu, pravděpodobně v nákladovém prostoru vypukl požár, ale do této části letadla nebyl z vnitřku kabiny přístup a nebyly v ní ani žádné detektory kouře, takže neměla jak rozpoznat závažnost situace. 

Vyšetřovatelé nicméně díky záznamu komunikace s kokpitem věděli, k čemu v letadle došlo. Teď potřebovali zjistit proč. Vodítko jim poskytl nález horkovzdušného potrubí ze zadní části letadla. Ukázalo se, že jedna z trubic netěsnila, přičemž toto poškození nebylo způsobeno nárazem, ale vyskytlo se už předtím.

Stroj Boeing 747-209B společnosti China Airlines, který se 23. května 2002 zřítil do Tchajwanského průlivu.
Děsivá nehoda byla dlouho záhadou. Letadlo se rozpadlo přímo ve vzduchu

Trubicí tak do zádě letounu unikal vzduch zahřátý až na 300 °C. Takovou teplotu nemohla izolace elektrických vodičů kolem trubice vydržet. Ve chvíli, kdy se propálila, začaly mezi vodiči sršet jiskry. Horký vzduch unikající z trubice přitom způsoboval, že teplota vzduchu kolem neustále stoupala. Tato kombinace nakonec vyvolala v nákladovém prostoru požár, který se rychle šířil. Kouř pronikající do kabiny sice upozornil letušky na to, co se děje, ale bylo už pozdě.

Během pár minut oslabil oheň dosahující teplot kolem 2000 °C trup letounu natolik, až se nakonec celá ocasní část za letu odlomila. Pak už piloti nemohli nic dělat.

Oběti neštěstí dnes připomíná památník na hřbitově Wildau nedaleka místa katastrofy, kde jsou všechna jejich jména uvedena zlatým písmem na desce z černého kamene.