Česká republika patřila ke státům EU, které šetřily na nesprávném místě a teď se diví, že dostává méně vakcín, než státy, které si jich objednaly více a mají proto plynulejší a rychlejší dodávky, jako například Dánsko.

Někteří Němci prchají před proticovidovými opatřeními na Mallorcu
Němci odmítají covidová opatření. Před Merkelovou prchají na Mallorcu

„Rychlost dodávek není stejná a že kvůli tomu některé státy nebudou mít v červenci dostatek vakcín ke splnění společného cíle sedmdesátiprocentní proočkovanosti dospělé populace,“ uvedl český premiér Andrej Babiš po virtuálním summitu premiérů.

Jen příslib pomoci

Čtvrteční a páteční summit EU sice vzal hlas zemí v čele s Rakouskem a Českem, které si objednaly vakcín málo, v potaz, slíbil při distribuci vakcín přihlédnout více k dělení podle počtu obyvatel. Ale nemohl nic změnit na systému, který spravedlivě dal každému státu objednat si výrazně vyšší množství vakcíny, než kolik si objednalo právě třeba Česko nebo Rakousko.

Věta, že závěrů summitu, že lídři "potvrzují distribuční klíč dle počtu obyvatel v jednotlivých státech“, neznamená zásadní zlom a změnu zhoršeného postavení Česka. „Považuji za velký úspěch, že se nám podařilo prosadit příslib, že problém nerovnoměrných dodávek se musí vyřešit a státům, které jsou na tom nejhůře, se musí pomoci,“ potvrdil Babiš.

Deset miliónů děleno padesáti

Situaci zásadně nezmění ani další závěr summitu, že se deset miliónů vakcín od firmy Pfitzer rozdělí tak, aby se více pomohlo státům, které mají vakcín vinou nižších objednávek, nebo sázky na levnou vakcínu AstraZeneca jako Bulharsko a Lotyšsko, výrazně méně.

Očkování proti koronaviru je největší nadějí na zvládnutí pandemie
Boj o vakcíny proti covidu: AstraZeneca leží ladem, Sputnik vítězí

Stačí si totiž jednoduše vydělit celkový počet obyvatel unie velikostí České republiky a vyjde vám, že deset miliónů dávek bude při rozdělení na obyvatele znamenat pro Česko naočkování sto tisíc obyvatel oběma dávkami a při prioritním rozdělení pro „šetřílky“ možná proočkování o ještě padesát, sedmdesát tisíc lidí víc. Tedy nic, co by situaci v očkování v Česku zásadně změnilo.

Sám Babiš nebyl podle ČTK po pátečním summitu ochoten říci, kolik bude Česko ze solidárně rozdělované dodateční dodávky požadovat. „Jak jsme se shodli, těchto deset milionů dávek využijeme na vyrovnání počtu skutečně dodávaných vakcín, bude se jednat na úrovni velvyslanců," doplnil Babiš. „Nechci prozrazovat naši strategii, to se omlouvám," uvedl k rozdělení této mimořádně navýšené dodávky vakcíny Pfitzer.

Sputnik to nevytrhne

Ve výsledku to bude ale zřejmě i přes závěry summitu EU vypadat tak, že některé státy, které nelitovaly prostředků na nákup co největšího množství vakcín, budou mít naočkováno dříve. Země jako Česko je pak budou se zpožděním týdnů, či spíš měsíců dohánět, jak se budou zrychlovat dodávky stávajících povolených vakcín, či dalších vakcín, u nichž povolovací řízení probíhá.

Očkování proti koronaviru na Slovensku
Sputnik poráží západní vakcíny. Desetina Slováků se nechá naočkovat jen jím

Nijak zásadně v tom nepomůže ani případné povolení ruské vakcíny Sputnik Evropskou lékovou agenturou, o němž se v současnosti jedná. Podle vyjádření Evropské komise dokáže i v případě povolení ruský výrobce dodávat do Evropy jen něco deset miliónů dávek měsíčně a tp až v druhé polovině roku. Což je asi tolik, kolik jsou v současnosti dodávky AstraZeneca, proti jejichž pomalosti
EU u výrobce protestuje.