Kliknutím zvětšíteArogance, disrespekt, Zmijozel, stažený žaludek, úzkost, ponížení, méněcennost, vězení, nespravedlnost, šikana, škatulky, nechuť, opak inspirace. I tato slova zazněla v roce 2021 v anonymních dotaznících studentů Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze a také Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, když měli vyjádřit svou zkušenost se studiem jedním slovem. Mnozí z nich dle svých slov ze školy buď odešli, nebo si nesou hluboká traumata. Za dotazníky stála tehdy právě vznikající studentská iniciativa na DAMU Ne!musíš to vydržet.
V dotaznících pak studenti blíže popsali své špatné zkušenosti s jednáním pedagogů. Třeba oplzlé narážky na tělesné proporce, ospravedlňování sexuální pozornosti režisérů k herečkám, neodůvodněné vynucování nahoty žen na jevišti, proti kterému se mnohé nezkušené studentky bály ozvat. A také věčné shazování ženských posluchaček fakulty slovy, že z nich režisérky v životě nebudou, maximálně dramaturgyně. Iniciativa se rozhodla upozorňovat na nevhodné chování vůči studentům, dlouhé roky považované za normální.
Když na potíže někdo nesměle upozorňoval, nejčastěji prý slyšel: „Tak to chodí, s tím se nedá nic dělat, musíš to vydržet.” Proto dvě studentky s podporou svých kolegů vystoupily 29. června 2021 před vchodem do fakultního Divadla Disk s performancí, v níž přečetly anonymní svědectví studentů a požadavky právě vznikající iniciativy. Papíry pak vylepily před vchodem a celý záznam vyvěsily na YouTube.
Vedení již nemohlo déle mlčet a situace se musela začít řešit. „Doba, ve které žijeme, nám nabídla příznivější ovzduší pro možnost se ozvat,“ je přesvědčena dnešní generace studentů DAMU.
Škola vzala tento impuls vážně, komunikovala se studenty a pustila se do systematického řešení. Zřídila funkci ombudsmana a školního psychologa, omezila počet funkčních období vedoucích kateder, aby se zabránilo klientelistickým vazbám, a nastavila jasná pravidla, jak postupovat při podezření na zneužití moci. Vedení se také pravidelně schází se studenty a společně diskutují o problémech na fakultě.
V průběhu následujících měsíců se ukázalo, že se na DAMU otevřelo téma, které se týká většího množství vysokých škol po celé České republice. „Události na naší instituci šlo chápat jako prolomení ticha a detabuizaci důležitých společenských problémů,“ uvedlo vedení divadelní fakulty.
Anonymní svědectví studentek DAMU
„Náš pedagog nám na hodině začal vyprávět svůj názor na MeToo. Prohlásil, že v českém divadle neexistuje MeToo, ale Why not me?. Pak nám začal vysvětlovat, že všechny herečky si přece přejí být sexuálně obtěžovány, protože to je vyjádření pozornosti a že díky tomu pak dostanou práci. A když si to přejí, obtěžování to přece není. My holky jsme začaly protestovat, ale on tam seděl a smál se nám do očí, protože byl pedagog, a ještě k tomu měl vysoké postavení, a proto měl prostě pravdu. Šla jsem za vedením a stěžovala si na to. Vedení mi sdělilo, že tento pedagog se prostě takto chová, ale je velmi řemeslně zdatný a má nás co naučit.“
„Můj pedagog obtěžuje mé klučičí spolužáky. Dělal to i v mnoha ročnících před námi. Studenti se většinou výrazněji ohrazují až ve čtvrťáku, protože v tu chvíli se už nemusí tolik bát, že by ohrozili své studium. V každém ročníku si vyhlédne svého oblíbence, sahá na něj, chová se k němu výrazně přívětivěji než k ostatním. Na školních akcích ho zve na panáky a pak mu šeptá do ucha. Mluvili jsme o tom s vedením. Bylo nám řečeno, že to on prostě dělá.“
„(…) Scházeli jsme se dál. Jednou až dvakrát týdně. Každý den mi psal SMS zprávu. Dostala jsem se do stavu, kdy jsem ho byla ochotná poslouchat na slovo. Měla jsem pocit, že když se o mě tak zajímá, musím se odvděčit a dělat to, co bude chtít. (…) Pak mi vyznal lásku. Následně došlo i na doteky, nevěděla jsem, jak se mám chovat, nedokázala jsem mu odporovat. Měla jsem v něj takovou důvěru, že jsem měla pocit, že na to musím přistoupit. (…) Obvinil mě, že za všechno můžu já a vynutil si slib, že nebudu dělat problémy. (…) Říkala jsem mu, že po tom, co se stalo, asi nedokážu v jeho blízkosti studovat. Řekl, že takové věci se v divadle stávají. Říká se tomu ‚pracovní úraz‘ a musím to vydržet.“
Zdroj: Iniciativa Ne!musíš to vydržet
Docent predátorem
Studentská Iniciativa Nahlas vznikla v únoru 2022 na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Její vznik vyprovokoval moment, kdy se několik studentek svěřilo s případy sexuálního obtěžování pedagogem zdejší katedry divadelní vědy, docentem a bývalým vedoucím katedry Petrem Christovem, který ale nařčení studentek odmítl. Dotčené studentky se bály jeho mocenského postavení i toho, že by jim nikdo nevěřil. Proto tyto skutky nenahlásily a některé univerzitu dokonce předčasně opustily.
Iniciativy studentů proti sexuálnímu násilí:
Nakonec se svěřily svému spolužákovi z katedry Tomášovi a ten se jejich kauzu snažil spolu s dalšími lidmi zasvěcenými do případu od roku 2020 řešit. „Přestože se jednotlivé příběhy lišily, začal na jejich pozadí vyvstávat vzorec predátorského jednání člověka v mocenské pozici. Studentky, které se v této situaci ocitly, vůbec netušily, jak by ji mohly řešit. Stály proti bývalému vedoucímu katedry, docentovi a oblíbenému pedagogovi,“ popsali. Doplnili, že řešení této kauzy jim zabralo v podstatě celé magisterské studium.
O kauze se začali s vedením transparentně bavit, až když do úřadu nastoupila v únoru 2022 nová děkanka Filozofické fakulty Eva Lehečková. Ta Christova postavila mimo výuku, podala podnět Etické komisi Univerzity Karlovy a zřídila na fakultě místo ombudsmanky. „Inspirovala jsem se postupem Právnické fakulty, která podobnému problému čelila o několik měsíců dříve kvůli kauze exposlance a studenta Právnické fakulty Dominika Feriho,“ uvedla děkanka Lehečková.
Od listopadu 2022 působí na Filozofické fakultě ombudsmanka Pavla Špondrová. Ta zdůraznila, že jednání, které bylo donedávna na fakultě považování za nutné zlo nebo za standard, již dnes studenti, pedagogové ani vedení neakceptují.
Škola vyhlásila nulovou toleranci projevům šikany, sexuálního obtěžování či zneužití autority. „Od ombudsmanky víme, že od chvíle, kdy se spustila platforma Nenech to být, kde se mohou případy hlásit, se tam objevila spousta oznámení. Dlouho nebyla možnost tyto záležitosti řešit, takže když tu ta možnost najednou je, hodně věcí se nyní otevřelo,“ uvedla studentka Filozofické fakulty a jedna z členek iniciativy Nahlas, která si nepřála uvést své jméno, ale redakce zná její identitu. Zároveň doplnila, že studenti hlásí spíše případy šikany než sexuální obtěžování či násilí.
Psychoterapeutka Magda Bartošová upozornila, že vysokoškolské studentky mohou být snazším terčem sexuálního násilí a obtěžování. Jejich nevýhodou je podle ní nízký věk, nejistota ohledně vlastní identity a hodnoty či proces osamostatňování. Jako další problém vidí, když je špatně nastavená kultura dané instituce. „V prostředí této slepoty se bude dařit agresorům, kteří zde mají moc a také příležitosti k jejímu zneužití,“ uvedla.
Mladé ženy se už nebojí ozvat
Zmíněná studentka také doufá, že se změní přístup české veřejnosti k celému tématu. „Bralo se to jako něco, co se prostě na vysokých školách děje, ale je to v podstatě normální a moc se o tom nemluví. Když kvůli tomu nějaká studentka odešla, řeklo se, že je to škoda, ale že to je holt život,“ popsala.
Spolu s dalšími členy Iniciativy Nahlas uvítala medializaci několika případů. „Lidé se o tom začali více bavit. Někdo to ale bere úplně opačně jako hon na čarodějnice,“ dodala.
Sexuální násilí na univerzitách a ve vědeckých institucích
Organizace UniSAFE provedla v roce 2022 dosud největší evropský průzkum týkající se zkušeností se sexuálním násilím či obtěžováním na akademické či vědecké půdě. Ve 46 univerzitách a výzkumných pracovištích v 15 zemích Evropy sesbírali 42 tisíc odpovědí.
Z nich vyplynulo, že 62 procent respondentů zažilo na akademické či vědecké půdě nějakou formu takzvaného genderově podmíněného násilí, tedy násilí páchané na osobách z důvodu jejich pohlaví. Patří sem fyzické, psychické, sexuální či ekonomické násilí, dále pak sexuální obtěžování a online násilí. Více jich zažili zdravotně postižení (72 %), etnické menšiny (69 %) či osoby LGBTQ+ (68 %).
Nejčastější formou je psychické násilí (57 %). Sexuální obtěžování zažilo 31 % studentů či vědeckých pracovníků, fyzické násilí 6 %, sexuální násilí 3 % oslovených, ekonomické násilí 1 %. Tyto případy nahlásilo pouze 13 % obětí.
Zdroj: Výzkum UniSAFE
Podle vedoucí Národního kontaktního centra – gender a věda ze Sociologického ústavu Akademie věd Marcely Linkové má současná mladší generace mnohem větší povědomí o sexuálním násilí a obtěžování. Velkou roli přikládá právě studentským iniciativám, ale také dalším organizacím, jako je například Konsent, jenž se věnuje prevenci znásilnění a sexuálního obtěžování. „Téma obtěžování a násilí se mnohem více řeší i na sociálních sítích. Obětem a přeživším pomáhá pocit, že nejsou s takovou zkušeností samy. Mladí lidé se méně bojí ozvat a také jsme k tomuto problému citlivější. Přesto stále platí, že případů, které někdo nahlásí, je jen zlomek oproti tomu, kolik jich je ve skutečnosti,“ uvedla Linková.
Ocenila také význam médií, která se začala problematice věnovat stabilně a citlivěji k obětem. Ty pak podle Linkové mají větší odvahu vyjít se svým příběhem do veřejného prostoru. Téma se tím drží ve středu zájmu veřejnosti i odpovědných osob a institucí.
Jak jednotlivec či společnost zachází se slabými a zranitelnými, ukazuje podle psychoterapeutky Bartošové míru humanity. „V institucích všech velikostí, které nemají sebereflexi ohledně zacházení s mocí a s ochranou zranitelných, je to špatné, to jsme viděli a vidíme,“ upozornila.
Podle ní by společnost potřebovala novou kulturu vztahů. „Takovou, která je založená na vzájemnosti a zodpovědnosti, ne na mocenských transakcích po ose svrchovaný subjekt - bezmocný objekt. Vnímám, že se taková kultura zvolna prosazuje, i když není snadné válčit proti křižákům zdravého rozumu a jejich ultimátnímu argumentu, že takhle to přece bylo vždycky,“ dodala.
Brněnská iniciativa SVAM
Iniciativa SVAM, tedy Sexual Violence Awarness Month (Měsíc povědomí o sexuálním násilí) vznikla na Masarykově univerzitě v Brně. Stalo se tak v době, kdy narůstal počet medializovaných případů obtěžování či nevhodného chování na akademické půdě. Celý březen 2023 pořádá cyklus přednášek a diskusí o sexuálním násilí ve všech společenských sférách, nejen v rámci vysokých škol. „Zároveň ale svými přednáškami a besedami s odborníky upozorňujeme studenty, jaké chování je a není v pořádku, co si k nim lze a nelze dovolit, jak se mají zachovat a co by si neměli nechat pro sebe,“ vysvětlila studentka psychologie a koordinátorka projektu Michaela Jelenová.
Specifické pro akademickou půdu je podle ní mocenské postavení učitele vůči studentce či studentovi v roli oběti, větší může být také posttraumatizace oběti. „Dotyčný se totiž musí dál s násilníkem potkávat na chodbách školy,“ upozornila.
Během působení iniciativy SVAM došlo k odhalení kauzy na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, kdy se provalilo dlouhodobé sexuální obtěžování studentek ze strany nejméně tří pedagogů z katedry tělesné výchovy, a to zejména na výcvikových kurzech.
Koordinátory iniciativy potěšila reakce vedení fakulty i univerzity a jejich otevřená snaha problémy řešit. Tři zmínění pedagogové již na škole neučí a univerzita začala pečlivě prověřovat všechny další podněty. „Mysleli jsme, že svou akcí tak nějak proplujeme univerzitou a vedení nás bude tiše tolerovat a ignorovat, ale naopak se snaží naši iniciativu propagovat,“ ocenila Michaela Jelenová. Téma je podle ní v české společnosti v této době mnohem více diskutované a více se dostává do povědomí lidí tím, jak se čím dál více případů medializuje. Lidé jsou podle ní k této problematice citlivější než dříve.
10
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
