Nejvíc hlasujících, sedmatřicet procent, se vyjádřilo pro tříkorunovou zálohu, tedy ve stejné výši, jako je tomu zatím u pivních půllitrů. Menší pivovary už ale žádají její navýšení. Pětikorunovou zálohu u výkupu PET lahví vybral v anketě druhý největší počet čtenářů.

Například Jihomoravanka Lucie Tesaříková nyní třídí odpad včetně PET lahví a plasty hází do žlutých popelnic. U možného zavedení plošného zálohování je rozpolcená. „Otázkou je, jakou ekologickou stopu by to nakonec zanechalo celkově, kdyby lidé petky vraceli. Zda s tím nebude souviset větší spotřeba energie pro výkupny, převoz, třídění,“ uvažovala žena.

Plošný zálohový systém podle jeho příznivců nastartuje cirkulární ekonomiku a zajistí opakovanou recyklaci PET lahví a plechovek. „Díky výrobě nápojových obalů z recyklátu můžeme ušetřit až pětadevadesát procent energie a díky tomu pomůžeme snížit uhlíkovou stopu při výrobě těchto obalů až o osmdesát procent,“ tvrdí Kristýna Havligerová, mluvčí Iniciativy pro zálohování.

A upozorňuje na data ministerstva životního prostředí. „Pouze dvaačtyřicet procent plastů a méně než třetinu plechovek v Česku skutečně recyklujeme,“ doplnila Havligerová s tím, že nové řešení podporuje většina nápojářů. Podle dat Iniciativy plošné zálohování uvítají čtyři z pěti Čechů.

Česká asociace odpadového hospodářství však oponuje. Podle jejích zástupců zavedení povinného zálohování nesouvisí s předcházením vzniku odpadu. Připomíná, že zálohované PET lahve nemají být vymývány tak jako pivní, ale stejně jako po sebrání z barevných kontejnerů slisované a dále upravené pro recyklaci mnoha možnými způsoby.

Navíc Česko dosahuje jednoho z nejlepších výsledků třídění odpadů v rámci celé EU. U PET lahví umí Češi vytřídit osm z deseti lahví uvedených na trh. „Do roku 2029 jich máme vytřídit devět,“ zmiňují zástupci asociace. Dlouhodobě jim také vadí, že zvažované zálohování bude de facto zavedení zákazu prodeje nezálohovaných obalů, což podle nich znamená zrušení dosavadního práva spotřebitele na výběr.

Slovenská zkušenost

Zálohovací systém funguje již ve dvanácti evropských zemích, další ho zvažují. Od ledna je i na Slovensku. Stopa každého jednoho obalu označeného písmenem Z je tam dosledovatelná od jeho uvedení na trh až po koncovku v podobě návratu recyklátu do nových lahví a plechovek.

Podle tamních správců zálohování a společnosti Sensoneo, jejíž systém je centrálním nástrojem, Slováci za první čtyři měsíce dokázali vysbírat 100 milionů nápojových obalů pro nejvyšší možnou míru recyklace. Denně tam lidé vrátí na odběrná místa více než 2 miliony obalů. Spotřebitelé kromě zálohomatů využívají i možnost nechat si obaly oskenovat. Především v méně obydlených regionech, kde menší prodejny používají pro zálohování takzvané ruční zálohové sady.

V systému východních sousedů je registrováno více než 2 500 sběrných míst. Nejbližším cílem je podle Správce záloh do konce roku vysbírat minimálně šedesát procent zálohovaných obalů. Do června jsou stále v přechodném období. „Jsme na dobré cestě dosáhnout úrovně kolem sedmdesáti procent,” věří mluvčí Správce Lucia Morvai.

Zálohování PET lahví na Slovensku: 
*Slovensko spustilo od roku 2022 zálohování jako jedenáctá evropská země a to v průběhu deseti měsíců (zálohuje již 12 evropských států).
* Od záloh si Slovensko slibuje snížení množství odpadu a vyšší recyklaci použitých nápojových obalů.
* Podmínkou vracení je, aby obaly obsahovaly čitelný čárový kód s označením „Z“.
* V systému je registrováno 414 obchodních entit a více než 2 500 sběrných míst.
* Záloha činí 15 centů (asi 3,80 koruny).
* Celková hodnota dosud vydaných kuponů přesáhla k 30. dubnu hodnotu patnácti a půl milionů eur.
* Celkově se ke konci dubna vysbíralo 100 milionů obalů.
* Denně lidé na celém Slovensku vrátí na odběrná místa více než 2 miliony obalů.
* Nová pravidla neplatí dále pro plastové a kovové obaly od mléka a mléčných výrobků, sirupů a nápojů s obsahem alkoholu více než 15 procent.