Evidentně nebyla jediná, která musela podobné situaci čelit. V době, kdy Česko čelilo druhému lockdownu se krizové telefonní linky prakticky neodmlčely. Podle prezidentky Bílého kruhu bezpečí Petry Vitoušové se druhá vlna restrikcí od prvního uzavření Česka lišila.

„V první vlně pandemie převládly silné pocity ohrožení z nového nebezpečného viru. Strach z nemoci i obavy o život spojovaly společnost. I za zavřenými dveřmi převládly biologicky podmíněné reakce k soudržnosti, individualita a osobnost byly na chvíli upozaděny,“ popisuje Vitoušová. Ve druhé vlně však podle ní novost hrozby vyprchala, dostavila se únava a reakce lidí byly rozdílnější.

„Více se prosazovala individualita. Tedy i povaha násilníků a tyranů. V druhé vlně se mohlo předchozí týrání rychle vrátit do starých kolejí anebo nabrat ještě na větších obrátkách. Dlouhodobě totiž přetrvávají výrazné stresory: sladit domácí vyučování dětí se zajišťováním chodu domácnosti a případně i s home officem. Příležitosti pro relaxování a odpočinek naopak prořídly,“ vysvětluje Vitoušová.

Polovina telefonátů se týká domácího násilí

Pro ilustraci dodává čísla z ledna, kdy linky Bílého kruhu bezpečí odbavily 591 telefonátů, z nichž téměř polovina se týkala dlouho probíhajícího domácího násilí. Proti stejnému období v minulém roce došlo k nárůstu poptávky o 42 procent, kdy se domácího násilí týkala necelá třetina hovorů.  Zbytek telefonátů se dle Vitoušové soustředil hlavně na poradenství. U domácího násilí bylo důležité,  aby se ohrožené osoby dozvěděly, že i v době nouzového stavu platí zákony, funguje policie a justice a fungují služby pomáhající obětem domácího násilí.

Odborníci také přes telefon lidi  povzbuzovali k vyhledání účinné pomoci. Nárůst v době pandemie zaznamenali i v regionech. Dosvědčují to třeba v Intervenčním centru Oblastní charity v Hradci Králové. Zatímco v roce 2019 pomohli ve východočeském centru 227 lidem, v roce minulém se toto číslo zvýšilo na 311.

Zdroj: Deník„Náš tým čelil mnoha novým situacím, například klientka byla v karanténě a potřebovala poslat na soud právní podání pro zajištění ochrany, podatelny soudů fungovaly omezeně, trpělivost pracovníků vyžadovaly soupisy právních podání po telefonech a e-mailech. Obavy vzbuzovaly také některé zprávy v mediích, kdy se zdálo, že pomoc není dostupná, což mělo na oběti velmi negativní vliv a nekorespondovala to s realitou,“ dodává vedoucí Intervenčního centra HK Kateřina Forejtková.

Jak se chovat v ohrožení při domácím násilí

V akutním nebezpečí

- Volejte policii 158, nebo linku 112.
- Pokud jste napadeni během volání na policii, nechte telefon vyvěšený, mluvte a křičte.
- Před příjezdem policie neodklízejte případné stopy po násilí.
- S policií chtějte mluvit bez přítomnosti násilné osoby.
- Policie ČR může násilnou osobu vykázat na 10 dní ze společného obydlí.

Pokud nebyla násilná osoba po incidentu vykázána, zvažte odchod z domácnosti.
Pokud jste v důsledku incidentu zraněni, vyhledejte lékaře a oznamte, co se stalo.
Pokud odcházíte z domácnosti s nezletilými dětmi, je nutné informovat o situaci příslušný orgán sociálně právní ochrany dětí.