Lidé si díky syntetickým palivům možná i v budoucnu, navzdory omezení schválenému Evropskou unií, koupí auto se spalovacím motorem. Opatření, které je součástí balíčku Fit for 55 a klade si za cíl do roku 2050 nastolit v Evropě takzvanou uhlíkovou neutralitu, totiž spalovací motory jako takové od roku 2035 přímo nezakazuje. Jen požaduje, aby byly bezemisní.
„Kromě elektromobility a vodíku vidíme potenciál i ve vývoji syntetických paliv, které mohou hrát důležitou roli při snižování emisí dopravy. A mohou vdechnout druhý život mnoha dopravním prostředkům se spalovacími motory,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka.
Elektřina není všechno
V případě nahrazení klasických paliv těmi syntetickými by dle expertů přišlo snížení emisí v dopravě prakticky hned, a to bez nutnosti budování nové infrastruktury jako například u elektromobilů.
Syntetická paliva
Takzvaná e-paliva jsou uhlíkově neutrální. K jejich výrobě není nutná ropa - vznikají chemickou reakcí vodíku vzniklého elektrolýzou s velkým množstvím oxidu uhličitého. Ten se získává třeba z z komínů spaloven odpadu či tepelných elektráren vyrábějících elektřinu z fosilních paliv.
Novinka by tak mohla nejen ovlivnit výrobu aut, ale také vyřešit otázku, co s těmi stávajícími. „Jestliže se naplní nejvíce optimistický scénář, bude na českých silnicích jezdit za sedm let půl milionu elektromobilů. K tomu ale zhruba šest a půl milionu osobních nebo menších dodávkových vozů se spalovacím motorem. Pokud se tedy mají snížit emise v dopravě, musíme se zabývat i těmito vozy,“ poznamenal předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček.
Výhod mají takzvaná e-paliva přitom víc. „Jsou vesměs kvalitnější než ta klasická, dají se totiž syntetizovat takzvaně na míru s vysokým oktanovým nebo cetanovým číslem a neobsahují ani stopy síry. Ta poškozuje například emisní systémy pro zneškodnění škodlivin,“ vysvětlil už dříve expert na zdokonalování spalování motorů z Fakulty strojní ČVÚT v Praze Jan Macek.
close
info
Zdroj: Shutterstock
zoom_in
Ilustrační snímek
Už za pár let
Vývoj je v plném proudu. Například firma Porsche v závěru loňského roku otevřela závod v Chile, kde by se mělo zpočátku vyrábět až 130 tisíc litrů e-paliva ročně. Produkci pak chtějí postupně navýšit až na 550 milionů litrů za rok. Pro srovnání – podle odhadů se denně na celém světě spotřebuje až 100 milionů barelů ropy (jeden barel je 159 litrů - pozn. red.). Syntetická paliva zároveň vyvíjí i automobilky Kia či Hyundai.
A pozadu nechtějí zůstat ani rafinérie v České republice. „Do roku 2030 chceme provozovat jednotku s kapacitou 4 500 tun obnovitelného vodíku ročně, což představuje pohon například pro 30 tisíc automobilů, a zprovoznit až 28 vodíkových čerpacích stanic v Česku. K tomu zvažujeme do našeho portfolia do roku 2030 zavést syntetická paliva založená na kombinaci obnovitelného vodíku a zachyceného oxidu uhličitého,“ informoval mluvčí Orlen Unipetrol Lada Gadas.
Háček je v ceně
Nahrazení klasických pohonných hmot však stejně nebude snadné. I přesto, že se někde syntetická paliva vyrábí už dnes, komerční prodej je zatím mimo hru kvůli příliš vysoké ceně. Zatímco nyní lze na čerpacích stanicích koupit litr benzinu či nafty v průměru za 40 korun, v případě e-paliv by to bylo násobně více. Šoféři by za litr platili až dvě stě korun.
Problém jsou náklady na výrobu e-paliv. „Získávání oxidu uhličitého z atmosféry je opravdu velmi energeticky náročné. Pokud trváme na bezemisní dopravě, bude potřeba syntetizovat paliva s využitím jaderných zdrojů stálého výkonu v kombinaci s občasnými obnovitelnými zdroji energie,“ upozornil Macek.
V budoucnu by se cena syntetického paliva podle něj mohla výraznit snížit. „Při velkovýrobě ve sluncem ozářených částech světa jsou cenové výhledy optimistické, a to pod dvě eura za litr (necelých 50 korun - pozn. red.). Ke snížení cen paliv to samozřejmě nepovede, ale to je daň za naši snahu o dekarbonizaci,“ dodal odborník z ČVÚT.
Nebezpečný amoniak
Proti syntetickým palivům se zároveň bouří někteří ekologové. Podle testů francouzské výzkumné organizace IFP Energies Nouvelles syntetický benzin při spalování produkuje ve srovnání s benzinem E10 (který obsahuje až deset procent biolihu, tedy obnovitelného paliva) téměř třikrát více oxidu uhelnatého. K tomu automobil poháněný e-palivem vypouštěl při testech až dvakrát více amoniaku. Ten se může ve vzduchu slučovat s dalšími sloučeninami a vytvářet nebezpečné látky, způsobující třeba astma, srdeční problémy či rakovinu.
„Dokud bude palivo spalováno v motorech, bude v našich městech přetrvávat toxický vzduch. Zákonodárci, kteří v emisních cílech nechávají mezery pro e-paliva, odsuzují veřejnost k dalším desetiletím znečištění ovzduší, kterému lze předejít,“ tvrdí vrchní ředitelka pro vozidla a e-mobilitu v organizaci Transport & Environment Julia Poliscanova. Podle organizace existují obavy, že kvůli povolení syntetických paliv automobilky sníží investice do elektromobility, a tím se oddálí dekarbonizace dopravy.
