Proces rozkladu může v přírodě trvat i stovky let. „Ústenky nakoupené v hypermarketech mohou tlít v přírodě od dvaceti až do dvou set let,“ upozorňuje vědkyně z Univerzity Hradec Králové Alena Myslíková Fučíková. Roušky jsou totiž v drtivé většině případů vyráběny z umělého vlákna. To se v přírodě zcela nerozloží, ideálním způsobem pro takovou likvidaci je spalovna. 

Povinnost nosit respirátory skončí na většině míst v pondělí 14. března
PŘEHLEDNĚ: Češi na většině míst odložili respirátory. Někde zůstávají povinné

To potvrzuje i chemik Ladislav Burgert z Univerzity Pardubice. Pokud by se ovšem jednalo o ústenku vyrobenou z bavlny, tedy přírodního materiálu, pak je situace o poznání příznivější. „S bavlnou si mikroorganismy a houby poradí v řádech měsíců,“ podotýká Burgert.

Budete i nadále (když to není povinné) nosit roušky v obchodech? Hlasujte v ANKETĚ pod článkem

Ochránci přírody se na roušky zaměřili už loni v rámci akce Ukliďme Česko. „Jsou pohozené všude. Sebrali jsme jich velké množství v loňském roce, očekáváme, že to tak bude i letos. Je to celosvětový problém,“ říká Veronika Andrlová z Českého svazu ochránců přírody.  

Zátěž pro přírodu 

Pohozené respirátory vyrobené z umělých vláken představují nebezpečí nejen pro živočichy, ale jsou celkovou zátěží pro přírodu. „Plasty se v přírodě nerozkládají na jednodušší nezávadné chemické sloučeniny, ale jen na menší částečky,“ připomíná Jiří Kaňa z ekologické organizace Arnika.

Alergie je do značné míry dědičně podmíněná, ale významnou roli nepochybně hrají i vlivy prostředí, a může se projevovat velmi různou intenzitou a rychlostí rozvoje akutních potíží
Začala pylová sezona. Alergikům pomohou prášky i mobilní aplikace

Rozkládající se roušky a respirátory mohou časem kontaminovat půdu, vodu, vzduch či potraviny a dostanou se tak do lidského těla. „Je možné, že skládkováním velkého množství plastového odpadu „přiléváme olej do ohně“ problematiky mikroplastů v prostředí, o jejichž důsledcích zatím příliš nevíme, ale která se v budoucnu může ukázat velmi významnou,“ dodává docentka Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity Eva Kaštovská.

Tři miliony roušek za minutu
Vědci spočítali, že na jaře loňského roku, kdy lidstvo zápasilo s další vlnou epidemie koronaviru, každou minutu přibyly na světě tři miliony použitých roušek a respirátorů. Další celosvětová čísla jsou minimálně stejně děsivá.

Podle Světové zdravotnické organizace jen mezi březnem roku 2020 a listopadem 2021 vyexpedovala Organizace spojených národů do celého světa 87 000 tun jednorázových obleků, roušek a respirátorů či rukavic. Jedná se však jen o zlomek ochranných pomůcek, které zdravotníci po celém světě použili. Číslo použitého jednorázového materiálu bude mnohonásobně vyšší.

Mnohý materiál skončil nejen skládkách, ale i v oceánech. Vědci z univerzity v Nankingu nacházející se v čínské provincii Ťiang-su odhadují, že se do světových vod dostalo 1,56 miliardy kusů jednorázových pomůcek o celkové váze 5 460 tun.