Psycholožka o domácím násilí: Oběti by si měly vést deník, zaznamenat incident

Když se řekne domácí násilí, bere se v potaz především fyzické násilí a podceňuje se to psychické, ale i třeba tzv. ekonomické násilí či zneužívání moci. Zohlední je chystaný zákon o domácím násilí?
Ano. Jeho definice domácího násilí odkazuje i na kontrolující chování a zneužívání nerovného postavení. Některé státy už dokonce mají kontrolující a nátlakové jednání jako samostatný trestný čin, jako samostatnou kategorii týrání.

O co těžší je prokázat psychické útrapy oproti fyzickému násilí, které je prokazatelné různými modřinami či zlomeninami?
Samozřejmě je to obtížnější, ale dá se to. Je potřeba vnímat, zda to, co oběti popisují, je konzistentní, neodporuje si. Také obětem doporučujeme, aby si vedly deník, dělaly si o incidentech záznamy, případně měly někoho, kdo zaslechl útržek hádky nebo telefonátu. Doporučujeme také aplikaci Bright Sky, která umožňuje bezpečné pořizování a uchovávání důkazů ve formě zpráv či nahrávek.

Zabiju tě, křičel muž na partnerku před jejich dětmi. Pomohl jí utajený byt

Kdy se dá hovořit o domácím násilí a kdy jde jen o konflikt mezi partnery?
Domácí násilí je systematické zneužívání kontroly a moci. Tuto skutečnost jsme se snažili do nového zákona dostat. V praxi se totiž ukazuje, že když oběť nahlásí poslední incident, policisté nebo soudci se často zabývají jen tímto jedním případem, popřípadě řeší několik takových incidentů, ale izolovaně. Málokdy se na to podívají jako na celek, kdy bývají fyzická napadení provázána právě upevňováním kontroly, mocí a zastrašováním. Až v tomto kontextu se totiž ukáže, co všechno oběť prožívá.

Zákon o domácím násilí také zakazuje nařízení mediace při rozvodovém řízení v případech, kdy dochází k domácímu násilí. Proč vlastně dnes může týraná žena mít nařízeno setkávat se se svým trýznitelem, i když proti němu je vedeno trestní řízení?
Mediace může být například nařízena v rámci opatrovnického řízení. Trestní řízení může trvat dva až tři roky. Když odejde žena od násilného partnera a má s ním děti, nemůže tyto tři roky čekat. Opatrovnický soud běží paralelně a ve svých rozhodnutích mnohdy nebere ohledy na probíhající trestní řízení.

Takže soud pak může rozhodnout o tom, že týraná žena musí pravidelně dávat dítě svému partnerovi, který přitom ubližuje jí i dítěti?
Ano. A je to nebezpečné i z jiného důvodu. Naše centrum Rosa například poskytuje obětem domácího násilí utajený pobyt. Ale ony musí například dvakrát týdně předávat dítě partnerovi. Ten pak může kontakt využívat k zastrašování či vyhrožování nebo může dotyčnou sledovat, kam odchází, a ženy musí složitě měnit trasy. Měli jsme klientku, jejíž partner napadal ji i dítě. Ona mu musela potomka pravidelně svěřovat. Jelikož se o něj bála, na těch setkáních raději zůstávala, aby ho mohla chránit. Jenže tím zase čelila útokům na svou osobu. Chceme proto posílit ochranu oběti kolem rozchodu, rozvodu a soudů. To je totiž nejkritičtější období.

PŘEHLEDNĚ: Jaké změny přinese chystaný návrh zákona o domácím násilí

Jak tuto praxi opatrovnických soudů změní nový zákon o domácím násilí?
Opatrovnické soudy by musely při svém rozhodování povinně zohledňovat přítomnost domácího násilí. Jeho jasnou definicí navíc dostanou pomůcku, která jim umožní i bez trestního řízení zhodnotit, že v daném případě k domácímu násilí dochází. A zohlednit to.

Co říkáte tomu, že jen osm procent obětí domácího násilí ho nahlásí policii?
Často to pro ně není řešení. Vystavují se tím dalším rizikům, partner jim vyhrožuje, co udělá, když trestní oznámení podají. Policie navíc tyto činy často vyhodnotí jen jako přestupek. V rámci přestupkového řízení není oběť nijak chráněna a musí se s násilníkem konfrontovat. Ve výsledku dotyčný zaplatí třeba tisíc korun pokuty, což není zrovna motivující. Prosazujeme proto zvýšenou ochranu obětí v rámci přestupkového řízení.