Je to podvod na učitelích, vzkazují vládě zástupci Pedagogické komory. Mají na mysli předběžný návrh státního rozpočtu pro příští rok, který začátkem června předložilo ministerstvo financí. V něm navrhuje omezit výdaje ministerstva školství o třicet miliard korun. „Vláda nesplní programové prohlášení, ve kterém říká, že udrží platy učitelů na 130 procentech průměrné hrubé mzdy,“ kritizoval prezident komory Radek Sárközy.

Podle něho se vláda od svého závazku naopak vzdaluje. Zatímco před dvěma roky byl podle Sárköziho průměrný učitelský plat na 126,4 procentu průměrné hrubé mzdy, letos je to už jen 116,6 procenta. „Vláda reálně dělá pravý opak,“ doplnil.

Ministerstvo školství ale upozornilo, že jednání o rozpočtu teprve probíhají. „Není tedy ještě možné uvést, s jakými prostředky bude resort v roce 2024 hospodařit. Stejně tak se vedou jednání o zákonném navýšení platů učitelů,“ reagovala mluvčí resortu Aneta Lednová.

Rozpočet? Zatím jen výkop

Podobně to vidí i ministerstvo financí, podle něhož se jedná o předběžný „výkop“, takže by v tuto chvíli bylo předčasné komentovat jednotlivé kapitoly rozpočtu pro příští rok. Ty se totiž během jednání mohou ještě měnit.

Mluvčí ministerstva Filip Běhal nicméně upozornil, že závazek 130 procent průměrné hrubé mzdy pro učitele nemohl být do předběžného návrhu započítán, protože v době jeho přípravy ještě nebyla platná novela zákona o pedagogických pracovnících, která tuto povinnost stanovuje. Novelu začátkem června podepsal prezident Petr Pavel.

Novela tedy už vstoupila v platnost a ministerstvo financí tvrdí, že dodržena bude. „V dalším průběhu legislativního procesu potřebné prostředky do kapitoly ministerstva školství budou doplněny. Tím vláda splní příslušný závazek, který vyplývá z programového prohlášení a potvrzuje jej i usnesení vlády, kterým příslušný materiál k přípravě státního rozpočtu schválila,“ ubezpečil Běhal.

Na platech se šetřit nedá

Školské odbory nechtějí v opačném případě zůstat nečinné. „Samozřejmě bychom to žalovali. Máme v tom čistý stůl,“ prohlásila místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová.

Ostatně návrh ministerstva financí se odborářům nelíbí tak jako tak. Podle Seidlové se totiž na školství už ušetřit nedá. Největší položkou rozpočtu resortu školství jsou právě platy.

Podle Sárköziho na tom nejsou platově dobře nepedagogičtí pracovníci. „Mají svoje tarifní tabulky a ty jsou nižší, než je minimální mzda. Ti jsou na tom hodně špatně,“ řekl s tím, že ostatní kapitoly ministerstva školství jsou také hodně podfinancované. „Loni se třeba škrtla miliarda korun na pomůcky pro žáky,“ poznamenal.

Do diskuze o financování školství se v poslední době zapojil i think-tank IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd, podle něhož jsou ve stínu pozornosti platy ředitelů základních škol. Přestože v posledních letech platy vedoucích pracovníků ve školství výrazně rostly, ekonomové pochybují, že se tento trend podaří udržet i v příštích letech. „Prioritou by mělo být udržení konkurenceschopnosti platů vedoucích pracovníků základních škol vzhledem k podobným pozicím mimo sektor školství,“ zmínil Vladimír Smolka, spoluautor studie, kterou think-tank zpracoval.