Tvrzení: EU chce poslat vojáky na Ukrajinu

Odkud se vzalo, kde vzniklo a jak se šířilo:

Od ruského útoku na Ukrajinu v únoru 2022 se Evropa vypořádává s novou bezpečnostní realitou a objevují se odhady, jak a kdy válka skončí. Jedním ze scénářů je i prohra Ukrajiny a fakt, že se stát pod taktovkou prezidenta Vladimira Putina v agresi nezastaví a napadne i země Evropské unie.

O tom, že by bylo nejlepší agresi zastavit ještě na Ukrajině, třeba i za cenu nasazení vlastních vojáků, debatují politologické think thanky i představitelé států. Vyslání jednotek na Ukrajinu nedávno při debatě na Sorbonně v Paříži opětovně nevyloučil francouzský prezident Emmanuel Macron. „Nic nevylučuji, protože čelíme někomu, kdo nic nevylučuje,“ odpověděl podle kanálu France 24 na otázku, zda si stojí za svými výroky ze začátku roku, kdy mluvil o možnosti vyslání západních vojáků.

Že část EU chce vyslat vojáky na Ukrajinu, prohlásil letos v únoru také slovenský prezident Robert Fico. Mělo se o tom rozhodovat na evropských jednáních. České vládní špičky, včetně ministryně obrany Jany Černochové, ale uvedly, že o tom žádné informace nemají.

Jak je to doopravdy?

Na úrovni EU existuje společná obranná politika, kterou deklarovala Lisabonská smlouva. V tomto ohledu ale nejde jen o kolektivní rozhodnutí. „Smlouva jasně uvádí význam národní obranné politiky, včetně členství v NATO nebo neutrality,“ zdůraznil Evropský parlament.

Například na PESCO – projektu stálé strukturované spolupráce v obranné oblasti, který spočívá ve společném sdílení zdrojů, koordinovaném plánování nebo společném vývoji výzbroje a vojenské techniky – je účast dobrovolná.

Od roku 2003 zaštítila EU téměř čtyři desítky vojenských operací na třech kontinentech. Bojové jednotky států Unie se sdružují do bojových uskupení EU Battlegroups.

Evropské unii ale jako organizaci prozatím chybí jednotná společná armáda, kterou by případně na Ukrajinu vyslala. Evropští analytici poznamenávají, že by nejspíš nebyla zatím schopná ji vytvořit. „EU postrádá rámec velení a řízení, který má NATO, a není vytvořena a organizována pro vedení války,“ shrnula nová analýza Centra Wilfrieda Martense pro Evropská studia.

Potenciální vyslání jednotek na Ukrajinu by tak pravděpodobně mohlo proběhnout jako takzvaná aliance ochotných. Tedy států, které by vyslaly svoje vojáky samy za sebe. Na tom zatím žádná politická shoda nepanuje, kromě maďarského premiéra Viktora Orbána to odmítá i německý kancléř Olaf Scholz.

Politická shoda je přitom to, co by bylo teoreticky potřeba i k vyslání EU Battlegroups (EU BG). „O nasazení BG v té které oblasti rozhodne EU do pěti dnů - vyslání BG musí schválit nejen všech 25 členů Rady EU, ale také představitelé států, které BG vysílají,“ informovalo na svém webu ministerstvo obrany České republiky.

Verdikt Deníku: Lež