„Sledovala jsem jejich první akce v Londýně, kde jsem dříve i žila. Přišlo mi to jako trochu jiný způsob, než jsem viděla do té doby. Šlo třeba o blokády několika mostů přes Temži. Akce byla velice milá, což bylo zvláštní. Všude byly barevné vlaječky a rozdávali lidem sušenky. Bylo to spojení relativně radikálního přístupu se slušností a absolutním nenásilím,“ popisuje Holcnerová.

Seriál Když menšina omezuje většinuZdroj: DeníkV jakých situacích může akce menší skupiny lidí blokovat život ostatních? Budou ekologické a klimatické protesty úspěšné?

Deník se na to zaměřil v novém seriálu reportáží a článků nazvaném provokativně Když menšina omezuje většinu.

Tematické články:

Dotazník Deníku: Třicítku jako nejvyšší rychlost stačí udržet v obytných zónách

Klimatických aktivistů přibývá. Jejich akce budou agresivnější, odhadují experti

Globální oteplování má i jiné důvody než jen lidi, věří polovina čtenářů

Dnes devětatřicetiletá žena se proto rozhodla, že podobný přístup vyzkouší i v České republice. Měla pocit, že tradiční protesty nemají patřičnou odezvu. „Jsem obecně z angažované rodiny. Moji rodiče byli vždy na nějakých kandidátkách Strany zelených v Brně a v roce 1989 se v Brně podíleli na revoluci,“ konstatuje.

Pochod aktivistů Poslední generace za humanizaci magistrály a dodržení klimatického závazku
Počítám s tím, že se můžu stát cílem fyzického útoku, tvrdí český aktivista

Rebelie proti vyhynutí ale po několika větších akcích přestala fungovat. „Lidé se při nich vyčerpali. To je velký problém klimatických hnutí a angažovaných skupin obecně. Organizace často stojí na několika málo lidech, protože ostatní tomu nejsou schopni nebo ochotni věnovat dost času. Akce vyžadují velkou přípravu a vyžadují relativně hodně lidí po relativně dlouhou dobu,“ přibližuje vystudovaná socioložka.

Aktivistka a tvář organizace Rebelie proti vyhynutí (Extinction Rebellion) Veronika Holcnerová.Aktivistka Veronika HolcnerováZdroj: se svolením Veroniky Holcnerové

Za hřebíček do rakve této organizace považuje protest před Českou národní bankou. Její příprava trvala několik měsíců, ale dopad měla nulový. Navíc nově příchozí se snažili omezit radikálnost protestů.

„Chtěli, aby je ostatní lidi měli rádi, ale taktika Extinction Rebellion a podobných skupin není založena na tom, že budou masivně získávat lidi, kteří je budou mít rádi. Chtějí spíše získat pozornost pro určitý problém,“ vysvětuje žena, která se považuje za levicově-liberální progresivistku.

Poslední generace

V současné době volný čas, kterého kvůli rodině nemá mnoho, věnuje hnutí Poslední generace, jež se také zaměřuje na témata spojená se změnami klimatu. „Je to asi nejaktivnější část lidí, která se odštěpila od Rebelie proti vyhynutí,“ upřesňuje.

Seriál Když menšina omezuje většinuZdroj: DeníkSkupiny hlásící se k Poslední generaci fungují v mnoha zemích světa. A Češi proto také vyrážejí své kolegy podpořit do zahraničí. Několik se jich třeba během září zúčastňovalo akcí v sousedním Německu. Holcnerová byla při protestech v Berlíně letos na jaře.

Český ekologický aktivismus má podle ní oproti zahraničí určitá specifika.

„Britové třeba nechápou, že velmi lehká forma protestu je u nás považována za velmi problematickou. Myslím si, že je to dáno nastavením mysli ještě z dob komunismu. Máme pocit, že nesmíme zasahovat do demokracie, kterou tu teď máme. Bojíme se, že se vrátíme zpět do režimu, který nechceme. Proto často býváme označováni za komunisty jen proto, že chceme využívat své demokratické právo zakotvené v ústavě,“ popisuje Holcnerová.

Aktivisté Poslední generace vyrazili na pochod magistrálou. Ilustrační snímek
Někdy stačí podpis a vytrvalost. Aktivisté dokázali uspět i bez tvrdých kroků

Odlišné je i to, že zatímco v Německu s protesty začínalo několik vysokoškolských studentů, u nás hnutí naopak rozjeli spíše starší lidé. Jádro Poslední generace představuje skupina do deseti lidí, do akcí se pak zapojuje několik desítek účastníků.

V protestech budou pokračovat a Holcnerová nepředpokládá, že by se radikalizovaly. „Je dobře, že jsou nenásilné. Řítíme se směrem, který nedopadne dobře. Když klimatická krize nebude řešena, později už protesty v ulicích nenásilné nebudou. Na ty nenásilné budeme ještě s láskou vzpomínat. Budou se dít opravdu špatné věci. Tohle je poslední pokus tomu zabránit,“ varuje Holcnerová.
Většina Čechů má však jiný názor. V anketě Deníku v projektu Když menšina omezuje většinu respondenti říkají, že lidé, které Holcnerová obhajuje, mají být tresně stíháni. Myslí si to více než dvě třetiny z téměř devíti tisíc čtenářů, kteří se velkého dotazníku dosud zúčastnili. Aktivisty na silnicích podporují pouze dva ze sta.