Když sněmovna začala projednávat na mimořádné schůzi novelu pandemického zákona, v jejím okolí se hlasitě demonstrovalo. Odpůrci vládního návrhu si na podporu svých argumentů opět přinesli šibenice. Co tomu říkáte?
V demokratické společnosti by lidé i nesouhlas měli umět vyjádřit. Pokud to dělají s pomocí šibenic, agresivity a vyhrožování, hlásí se spíš k totalitním praktikám minulého století než k vyspělé demokratické společnosti. Jsem připraven lidem s jiným názorem naslouchat, vnímat jejich argumenty, diskutovat s nimi osobně i na sociálních sítích, ale to, co jsme viděli při úterní demonstraci, seriózní a kultivovaná debata fakt není.

Neměl by si s tím umět demokratický stát a jeho represivní orgány poradit?
Hovořil jsem s ministrem vnitra a požádal jsem ho, aby se policie zaměřila na ty formy vyhrožování a nátlaku vůči poslancům, které jsou nepřijatelné. Zákonodárci se mají rozhodovat svobodně, hájit svůj program a základní ústavní principy. Argumenty lidí, kteří přišli před sněmovnu, navíc nekorespondují s tím, co je obsahem pandemické novely.

Nešla jim ovšem vláda trochu naproti, když předložila nekvalitní text, který musí opravovat teprve poslaneckým pozměňovacím návrhem? Ten reaguje na kritiku odborníků a upravuje například výšku pokut nebo autorizaci SMS zpráv o nařízené karanténě. K čemu máte ministra pro legislativu?
Na přípravu tohoto zákona měl ministr zdravotnictví tři týdny včetně Vánoc a Nového roku. Vláda novelu schválila před čtrnácti dny. Mezitím přicházely hlasy, které kriticky hodnotily některá její ustanovení, takže jsme je zohlednili a přišli s úpravami. Je začátek února a platnost původní normy končí jeho posledním dnem. Museli jsme si v poměrně značném časovém tlaku vybrat mezi ničím a nouzovým stavem podle krizového zákona. K dispozici máme ještě zákon o ochraně veřejného zdraví, ale ten prakticky neumožňuje přijímat plošná opatření.

Proto vznikla novela pandemického zákona, která dává i jednotlivým občanům právo podat na jakékoli vládní nařízení žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten rozhoduje v řádu dnů a za poslední rok prokázal, že umí velmi účinně rušit opatření, jež byla v rozporu se zákonem či ústavním pořádkem, a tím vládu umravnit. Jestliže lidé před sněmovnou říkají, že mají obavu z protiústavnosti novely, pak se mýlí, neboť opak je pravdou. Každému občanovi totiž dává možnost přezkumu, zda vláda neomezuje lidi na jejich základních právech víc, než by umožňoval krizový zákon a vyhlášení nouzového stavu.

Novela má platit do letošního 30. listopadu. Pokud by koronavirus zmutoval a byl nebezpečnější než omikron, budete ji zase novelizovat?
V takovém případě bychom museli reagovat. Avšak ideální by bylo, kdyby byla zpracována a přijata kvalitní novela krizového zákona, kterou sliboval už exministr vnitra Jan Hamáček. Tato norma by měla být univerzálním prostředkem na jakoukoli situaci počínaje pandemií a konče povodněmi.

Chcete ho připravit?
Ano, tento záměr chce naše vláda naplnit.

Marian Jurečka
Marian Jurečka: Máte-li práci a děti, budete mít důstojnou penzi

Kolik miliard, pane ministře práce a sociálních věcí, ušetříte, abyste splnil představy svého vládního kolegy Zbyňka Stanjury?
Neplním představy Zbyňka Stanjury. Předsedové pěti koaličních stran se dohodli, že celková úspora má být kolem osmdesáti miliard korun a nemá jít o kosmetické škrty. Proto i v mém resortu půjde o jednotky miliard korun.

Kde se dá škrtat na ministerstvu, které je většinově zatíženo mandatorními čili povinnými výdaji ze zákona, jako jsou důchody, rodičovské přídavky, porodné a tak dále?
Jsou to běžné provozní výdaje a některé investice, které jsme schopni nahradit prostředky z evropských programů. Chceme také snižovat počty úředníků.

Prostým zrušením míst, nebo auditem agend, jejich digitalizací či slučováním?
Opravdu nechci jít cestou plošných škrtů a nadiktovat ministerstvu, úřadům práce nebo Správě sociálního zabezpečení nějaké procento snižování úředníků. Budu jednat s řediteli úřadů a svými náměstky, abychom si řekli, v jakých oblastech došlo k významnému posunu díky digitalizaci. Musíme vzít v potaz i fakt, že nyní je jiný rozsah nezaměstnanosti než před sedmi osmi lety, což ovlivňuje příslušné agendy. Teprve na základě podrobného a logického posouzení lze přistoupit k postupnému snižování počtu úředníků.

Na začátku roku ovšem úřadům práce přibyla nečekaná porce byrokracie, a to pomoc lidem v energetické nouzi. Zvládají to?
Průběžně dostávám zprávy o počtu žádostí o mimořádnou okamžitou pomoc a příspěvek na bydlení. V prvním případě jde o několik set žadatelů a nemám informace, že by se to nezvládalo. Někde se v některých hodinách tvoří fronty, proto nyní vylepšujeme objednávkový systém, aby klienti přicházeli na konkrétní čas. Zároveň děláme osvětu, aby lidé podávali žádosti o příspěvek na bydlení elektronicky.

Donesla se vám kritika, že formuláře, které čítají jedenáct stran i s přílohami, jsou extrémně složité? Sociolog Daniel Prokop přiznal, že s některými kolonkami měl sám problém, když ho požádal o pomoc soused. Vše se musí dokládat, vykazovat a zdůvodňovat, a to každý kvartál. Je to nutné?
Bavil jsem se o tom jak s Danielem Prokopem, tak s Danielem Hůlem z Člověka v tísni a dalšími lidmi z neziskovek. Hledali jsme cesty, jak vše co nejvíce zjednodušit. Pokud ale chceme mít informace o zvýšených nákladech na chod domácnosti z hlediska cen energií, je zmíněný formulář penzum, bez něhož se neobejdeme. Momentálně jsme nenašli model, jak a co z toho vyškrtnout. Nezbytná je i kvartální optika, protože během tří měsíců může dojít ke změně dodavatele energií a podmínek pro kladné vyřízení žádosti.

Proč ale nestačí třeba čestné prohlášení jako v případě covidových kompenzačních bonusů nebo ošetřovného?
Protože nechceme jít cestou plošného rozdávání peněz každému, kdo přijde. Cílíme skutečně na ty, kteří je opravdu potřebují. Zároveň jsme zvýšili normativy v rámci finančních částek i okruh žadatelů.

Odhadovaný počet oprávněných žadatelů je až čtyři sta tisíc. Jsou úředníci připraveni všem při vyplňování žádostí pomáhat, aby se nezamítaly z formálních důvodů?
Dal jsem jasný pokyn řediteli Úřadu práce, aby jeho lidé na jednotlivých pracovištích aktivně pomáhali žadatelům formuláře vyplnit. Klientský přístup je z mého pohledu velmi důležitý. Pokud se tak neděje, vyzval jsem občany, aby se rovnou obraceli na moje ministerstvo. Dojde-li na nějaké pobočce k selhání, zjednáme nápravu. Zároveň prosím všechny zaměstnance úřadů práce, aby měli trpělivost a projevili potřebnou empatii.

Nežádáte příliš? Proč by měli být empatičtí, když právě oni patří k zaměstnancům státu, kterým jste zmrazili platy?
Jednal jsem o tom i se zástupci odborů a řekl jsem, že chci na tuto situaci během roku reagovat mimořádnými odměnami navázanými přímo na agendu související s žádostmi o dávky mimořádné pomoci a příspěvek na bydlení. To jako ministr splním.

Při pohledu na kapitolu sociální oblasti ve vládním programovém prohlášení bych řekla, že rozpočet by mohl nabobtnat klidně o půl bilionu. Je to velmi ambiciózní plán, který naplňuje tezi, že vyspělost společnosti se pozná podle toho, jak se chová ke svým nejzranitelnějším členům. Je to jen pěkné čtení na papíře, nebo to myslíte vážně?
Není to jen vize na papíře. Je to něco, co jsem si osobně prožíval. Mám velmi silné sociální cítění. Pocházím z početné rodiny a sám mám početnou rodinu, která byla velká už před mým příchodem do politiky. Reálně vím, jak náročné je zvládat péči o děti, ale také o rodiče nebo prarodiče. Text programového prohlášení beru velmi vážně a uvědomuji si, že některé závazky budou v průběhu čtyř let znamenat zvýšení mandatorních výdajů, ať už jde o změny v důchodovém systému, nebo u pravidelných valorizací.

A že jich je! Tento mechanismus plánujete uplatnit na minimální mzdu, finanční zdroje pro sociální služby, u příspěvku na péči, rodičovského příspěvku a životního minima. To všechno bude stát hodně peněz.
Minimální mzda je primárně výdaj na straně zaměstnavatelů. Valorizace u ostatních typů pomoci se stejně děje, byť třeba ne pravidelně a v potřebné výši, protože stát občas nějaké podpory dlouhodobě opomíjel. Pak to musel řešit nárazově, protože občané se dostávají do neřešitelné situace. To stojí daleko víc, neboť pomoc lidem ze sociálního dna či dluhové pasti je mnohem nákladnější než se starat o to, aby se do ní nedostali. Naše vláda říká, že si je svých závazků vědoma a chce lidem pomáhat průběžně, dostávat je nahoru, nikoliv dolů. Proto tvrdíme, že příspěvky na péči nebo minimální mzda se mají řídit předvídatelným valorizačním mechanismem. To neznamená automatické zvyšování, je to režim navázaný na ekonomický vývoj. To je férové vůči klientům, ale i podnikatelskému prostředí.

Jak vysoká by měla být minimální mzda?
Z mého pohledu by mělo jít o pětačtyřicet až padesát procent průměrné mzdy. O tom ale povedeme debatu se sociálními partnery.

Ze dne otevřených dveří Střední zdravotnické školy Beroun
Mimořádné volno či výuka na dálku. Senát schválil pravomoci pro ředitele škol

V prohlášení jste také slíbili pravidelný dialog v rámci tripartity. Odbory si však stěžují, že jste s nimi neprobrali úpravu platů státních zaměstnanců směrem dolů a nyní nemají k dispozici návrh rozpočtu. Proč to?
Odborům jsem se omluvil, protože o platech jsme rozhodli na koaliční radě 28. prosince a o den později to schválila vláda. Šlo o nedostatek času, nikoliv úmysl nehovořit s odbory. Pravda ale je, že na našem rozhodnutí by se asi nic nezměnilo, protože my šetřit musíme. Kdyby jakákoliv domácnost nebo firma hospodařila jako tento stát v posledních dvou letech, byla by bez střechy nad hlavou a v insolvenci. Voliči od nás očekávají, že zastavíme obrovské a rychlé tempo zadlužování. My budeme se sociálními partnery o rozpočtu jednat, ale dopředu jsme řekli, v jakém objemu úspory budou. Když předložíme rozpočet se schodkem nižším než tři sta miliard korun, nebude to nic překvapivého.

To ne, ale klíčové je, kde těch osmdesát až sto miliard vezmete. Šéf opozice a bývalý premiér Andrej Babiš tvrdí, že vaše politika je zcela nekompetentní a protilidová, když jste všechny předvolební sliby hodili do koše.
Nemohu souhlasit. Díky mému návrhu jako opozičního poslance byla v minulém volebním období schválena vyšší sleva na děti, manžela a manželku. Loni a letos tak domácnosti dostanou navíc třicet miliard korun.

Není to lepší cesta než snížení daně z příjmu fyzických osob na patnáct procent, kterou prosadili poslanci ANO s ODS?
Z mého pohledu je. Já jsem podporoval ještě výraznější zvýšení slevy na děti a manžela či manželku, protože jde o motivační nástroj pro pracující lidi s rodinami. Jde o krok, který se do situace domácností pozitivně promítá i letos. K tomu přidejme závazek pomoci v energetické krizi ve výši tří miliard korun. Když bude potřeba, dáme víc. Připravujeme červnovou valorizaci důchodů, která bude stát až devatenáct miliard. Nevím, o jaké argumenty se tedy Andrej Babiš opírá.

Říká, že vláda získala v důsledku inflace šedesát miliard navíc, takže je má vzít a vrátit je lidem, což udělat nechce.
V důsledku vládnutí Andreje Babiše budeme muset letos zaplatit v rámci dluhové služby 240 miliard korun plus deficit státního rozpočtu. To je obrovská darda. Zadlužení se za dva roky zvýšilo o 837 miliard korun, ale jenom polovina z nich šla na výdaje související s covidovou pomocí.

To si uvědomuji, a právě proto jsem se ptala, zda je reálné splnit vaše sliby, namátkově rozvoj a podpora domácí sociální a zdravotní péče, terénních služeb, poradenských zařízení pro rodinu v krizi, paliativní a dětské hospicové péče, psychosociální pomoci hrazené státem, kratších pracovních úvazků, včetně výhodného zdanění.
Začnu zkrácenými úvazky. To je velmi důležité a my je podpoříme snížením sociálních odvodů u zaměstnavatelů. Jde o opatření, které znamená pro příjmovou stránku státního rozpočtu plusové body.

Čím to, že lidovecký ministr chce, aby matky chodily do práce a nezůstaly s dětmi minimálně tři roky?
To je klišé, které nemá oporu v realitě. Každý normální rodič si rád od dětí odpočine a vítá, když může jít na nějaký čas do práce. Musí ale mít možnost volby. Proto je nutné, aby byla k dispozici dostatečná kapacita předškolních vzdělávacích a výchovných zařízení, abychom motivovali zaměstnavatele k zavádění zkrácených úvazků i home office. V okamžiku, kdy se mladí rodiče, především maminky, stejně jako aktivní senioři vrátí na trh práce, bude to pro rozpočet značný příjem, nikoli výdaj.

Jenže o tom se mluví už desítky let, a pořád se na vyspělé evropské státy díváme z konce pelotonu.
My to dotáhneme. Stejně tak vnímáme podporu paliativní péče o děti či seniory s handicapem. To jsou kroky vedoucí k efektivitě a úspornosti státu. Lůžkové státní zařízení je vždy dražší než domácí péče, kterou stát všestranně podporuje.

Zároveň je nutné budovat dostupná odlehčovací zařízení.
To je bez debaty. Jejich absence je velkým dluhem. Požadavek na tuto péči poroste, protože demografie je neúprosná. I proto KDU-ČSL klade velký důraz na dobře fungující rodinu, neboť ta dokáže pomoci nejefektivněji.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na schůzi Sněmovny k vládní novele pandemického zákona
Poslanci schválili novelu pandemického zákona. K hlasování došlo po 35 hodinách

Jste odhodlán schválit penzijní reformu. Ale ani to nebude bez tlaku na výdajovou stránku rozpočtu. Říkáte například, že zkrátíte období potřebné pro dosažení nároku na důchod, do náhradní doby vrátíte dobu studia, umožníte dřívější odchody do důchodu zaměstnancům v náročných profesích. To jsou další náklady.
Ano i ne. Kromě fyzicky náročných profesí nehodláme měnit věkovou hranici odchodu do důchodu. Pokud se člověk rozhodne odejít do penze dříve, bude mít nižší důchod. Je to věc jeho osobní volby. Každý si bude moci jednoduchým způsobem zkalkulovat svůj důchod a rozhodnout se. Studijní dobu chceme započítat, protože klademe důraz na vzdělání a víme, že podpora studia i tímto způsobem se společnosti vrátí.

Velkým hitem je společný vyměřovací základ pro manžele. Už víte, jak to bude fungovat?
Nabídneme to jako dobrovolný nástroj, který budou moci manželé či partneři využívat kvůli slaďování péče o rodinu a profesní kariéry. Pokud se rozhodnou, že jeden z nich bude déle doma s dítětem, neměl by za to být trestán, ale využít výhodu, že ten druhý třeba vydělává mnohem víc. Chceme tuto možnost nabídnout produktivní generaci, pro niž představuje sdílený důchod zajímavou příležitost. Přesné parametry budeme teprve nastavovat.

Přihlásil jste se k závěru Komise pro spravedlivé důchody, podle něhož by každý občan měl nárok na pevně stanovenou základní částku. Pohyblivá složka penze by se pak odvíjela od výše platu a počtu vychovaných dětí. V jakém poměru?
Chceme, aby jedním z parametrů zásluhovosti byla právě výchova dětí, tedy nejen výše příjmů, ale také péče. Tím říkáme, že rodiče, kteří odpracovali určitou dobu, měli aspoň průměrný výdělek a dvě nebo tři děti, budou díky tomuto systému pobírat důstojnou penzi. Lidem, kteří děti z jakéhokoliv důvodu nemají, vysíláme vzkaz, že by si měli zvýšit zabezpečení na stáří jinou formou.

České republice nyní vládne středopravicová vláda. Její ministr financí Zbyněk Stanjura mi řekl, že se chce opírat o střední třídu, která si přeje dobré vzdělání pro své děti, kvalitní infrastrukturu i životní prostředí a solidaritu s těmi, kteří se o sebe postarat nemohou. Souzníte s tím?
Za sebe a KDU-ČSL bych přidal podporu nízkopříjmových skupin obyvatel, kteří se chtějí zapojit do trhu práce a zajistit kvalitní vzdělání pro své děti. To nejsou lidé, kteří s rukama v kapsách čekají na nějaké dávky, ale jsou aktivní. Proto klademe důraz na zvyšování slevy na děti a její pravidelnou valorizaci. Těmto spoluobčanům chci říct, že i když vydělávají méně, dokážeme ocenit náklady, které s sebou přináší výchova dětí a investice do jejich vzdělání.