Dodavatelé elektrické energie nyní na burzách nakupují na příští rok. „Někteří už nyní začali postupně zvyšovat ceny svých produktů,“ potvrdil na dotaz Deníku energetický analytik Jiří Gavor. Vyšší ceny energií než nyní přitom podle něj byly naposledy v roce 2008 před příchodem hospodářské krize.

Až o desetinu dražší

Na zdražení energie na burze upozorňuje i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Peněženky odběratelů proudu to podle něj pocítí ještě v letošním roce. Elektřina i plyn pro domácnosti podle něj letos a počátkem příštího roku zdraží až o deset procent. „To znamená, že průměrná domácnost dá za elektřinu o 1400 korun ročně více než nyní,“ uvedl Kovanda. Také plyn se jí podle něj ročně zhruba o tisíc korun prodraží. 

Čerpací stanice, ceny pohonných hmot. Ilustrační foto
Za naftu přes 30 korun. Zdražování pohonných hmot pokračuje

Lidé by si proto podle Kovandy měli cenu elektřiny fixovat na tři roky, protože po tuto dobu věští růst ceny. S tím souhlasí rovněž Gavor. „U elektřiny se na žádný výraznější a dlouhodobější pokles cen těšit nemůžeme,“ prohlásil analytik. Důvodem růstu cen je podle něj mimo jiné plánované odstavení německých jaderných elektráren. Některé budou z provozu vyřazeny letos, další v následujícím roce. Zájem o elektrickou energii zvyšuje i očekávaný růst poptávky, s nímž se dá počítat vzhledem k odcházející koronavirové epidemii.

O tom, jak se na spotřebě energie pandemie projevila, svědčí data zveřejněná Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Kupříkladu u vysokého a velmi vysokého napětí, kam se připojují velké průmyslové podniky, se loni v dubnu a květnu spotřeba oproti stejným měsícům předchozího roku propadla o víc než 15 procent. Naopak spotřeba domácností v témž období téměř o 16 procent vzrostla. „Takto výrazné změny v běžných časech trvají několik let, nyní je pozorujeme v řádu měsíců,“ uvedl předseda ERÚ Stanislav Trávníček.

Nová vyhláška

Podle nové vyhlášky, kterou ERÚ vydal, budou dodavatelé energií od příštího roku muset na faktuře zákazníky informovat nejen o platbách za spotřebovanou energii, ale rovněž o datu, kdy jejich smlouva končí. Umožní jim to, aby se snáze vyhnuli vysokým pokutám za porušení smlouvy na dobu určitou při jejím předčasném ukončení.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO)
Vláda schválila rozpočet na příští rok. Schodek dosahuje 390 miliard

Zjistit, kdy končí smlouva s dodavatelem, totiž nemusí být úplně snadné. Někdy totiž smluvní podmínky místo prostého data počítají s nejrůznějšími lhůtami, kdy je potřeba podniknout nějaké konkrétní kroky, aby smlouva skutečně mohla skončit. Pokud navíc byla uzavřena telefonicky a dodavatel mu neposlal její papírovou verzi, nemusí ji mít zákazník vůbec k dispozici.

Nová úprava rovněž zpřesňuje povinnost dodavatele vyúčtování zasílat. Některé firmy totiž doklad o vyúčtování spotřebitelům nezasílaly třeba i několik let. Lidé tak o svých útratách a třeba i případných přeplatcích neměli informace. „Řešíme například potíže spotřebitelů, kterým vyúčtování dodavatel nezaslal ani jednou za čtyři roky,“ uvedl Trávníček.

„Abychom zamezili tomuto nežádoucímu přístupu, nyní je jasně řečeno, že spotřebitel musí dostat vyúčtování každý rok,“ dodal.